Výměna amerického vojáka za bojovníky Talibanu vyvolává spory

Washington/Kábul - Výměna amerického vojáka Bowe Bergdahla za pět zajatých bojovníků Talibanu vyvolává spory. Proti se ozvali někteří republikánští politici a nesouhlas daly najevo i afghánské úřady, podle nichž může propuštění vést k dalším únosům. „Jsou to ti nejtvrdší z tvrdého jádra a představují značné bezpečnostní riziko,“ konstatoval senátor John McCain. Mezi propuštěnými je třeba Muhammad Fazl, který na Guantánamu strávil 12 let, podle americké vlády se koncem 90. let podílel na vyvraždění tisíců afghánských šíitů.

Podle ministerstva obrany bylo třeba jednat rychle, protože zajatý voják začal mít zdravotní potíže. „Naší prioritou je chránit zdraví příslušníka armády Spojených států a dostat ho zpátky k rodině. Další okolnosti, které z toho můžou vzejít, budeme řešit později,“ řekl ministr obrany Chuck Hagel k propuštění pětice Talibanců z Guantánama. Ti zamířili do Kataru, kde mají být umístěni ve věznici a zemi nesmějí rok opustit. To se naopak nelíbí afghánské vládě, která takový postup považuje za nezákonný a vyzvala k jejich okamžitému propuštění.

Chuck Hagel:

„Jestli může tohle znamenat možný průlom v jednání s Talibanem? Nevím. Doufejme, že ano. Tohle úsilí jsme vyvíjeli hlavně kvůli seržantu Bergdahlovi. A jestli by tohle mohlo povzbudit teroristy? Opakuju, že šlo o výměnu válečných zajatců.“

Propuštění členové Talibanu:

  • Chajrulláh Chajrkhwa - jeden ze zakladatelů hnutí Taliban, bývalý guvernér provincie Herát s přímou vazbou na Usámu bin Ládina;
  • Muhammad Fazl - vysoce postavený velitel v ozbrojeném aparátu Talibanu, který má podle Spojených národů podíl na smrti tisícovek šíitů;
  • Norulláh Noori - guvernér z dalších afghánských provincií, známý svou rolí v postupu Talibanu proti Severní Alianci;
  • Abdul Haq Wasiq - v době vlády Talibanu zástupce šéfa jeho zpravodajské služby, který měl podle Washingtonu vazbu na al-Káidu;
  • Muhammad Nabi Omari - členům al-Káidy měl pomáhat z Afghánistánu do Pákistánu. 

Na Obamu se kvůli propuštění takto nebezpečných osob valí kritika hlavně ze strany republikánů a konzervativců. „Má hlavní obava se nevztahuje ani tak, jestli administrativa jednala podle zákona. Mou obavou je to, čeho budou tito jednotlivci schopní po svém propuštění. Z toho jsme znepokojení všichni,“ nechal se slyšet vlivný republikánský senátor John McCain.

Propuštění členové Talibanu
Zdroj: ČT24

Naděje pro rodiny dalších zajatých?

Krok americké vlády naopak povzbudil rodiny jiných rukojmí, například ženu a sedm dětí veterána FBI Boba Levinsona. Před sedmi lety zmizel na íránském ostrově Kiš, kde měl působit jako soukromý detektiv. „Vypadá to, že Obamova administrativa podniká správné kroky a dělá to, co je potřeba, aby dostala zpátky domů lidi, kteří sloužili naší vlasti. Můj otec jí sloužil skoro třicet let,“ prohlásil Levinsonův syn Dan.

V roce 2010 dostala rodina video, které dokazovalo, že je naživu a v zajetí. Loni se objevilo tvrzení, že Levinson odešel do důchodu jen na půl a v době zadržení pracoval pro CIA. Žádné nové zprávy o tom, kde je, ani kdo ho drží, ale nejsou.

Plakát FBI o únosu Roberta A. Levinsona
Zdroj: ČTK/AP/Manuel Balce Ceneta

Bergdahl musí zůstat v nemocnici

Bergdahl je zatím v americké vojenské nemocnici v Německu, kde se po pěti letech zajetí musí podrobit lékařské kontrole a rekonvalescenci. Zatím není jasné, jak dlouho tam zůstane. „Byl tam příliš dlouho a dlouhá bude i cesta zpátky. Je to jako když se potápěč vynořuje z velké hloubky - kdyby to udělal rychle, mohlo by ho to zabít,“ prohlásil jeho otec Bob Bergdahl. Propuštěnému vojákovi se v jeho rodném městě Hailey ve státě Idaho chystá slavnostní přivítání. Všude jsou zde k vidění plakáty Bowe je volný, Naše modlitby byly vyslyšeny nebo Vítej doma, Bowe!

Taliban dnes oznámil, že svými útoky hodlá narušit druhé kolo prezidentských voleb v Afghánistánu. To se uskuteční 14. června. Povstalci z těchto důvodů vyzvali voliče, aby se hlasování neúčastnili. „Za těchto podmínek je ve vašem zájmu, abyste se 14. června 2014 vyhnuli volebním místnostem, pokud nechcete být zabiti či zraněni,“ zdůraznil Taliban.

Taliban podobným způsobem hrozil násilnostmi i před prvním kolem prezidentských voleb, které se konalo 5. dubna. Navzdory četným menším útokům se ale rebelům nepodařilo většinu voličů od hlasování odradit a volební účast dosáhla 60 procent.