Bagdád – Postup sunnitských islamistů z ISIL se zřjemě iráckým vládním silám s pomocí šíitských a kurdských milicí podařilo zastavit. Armáda zabila na tři stovky radikálů a dostala zpátky pod kontrolu několik měst, rebelové nicméně ovládají klíčová města Tikrít, Mosul a obsadili také město Tal Afar. Zveřejnili rovněž záběry zabíjení desítek zajatých vojáků. Sebevražedný atentátník dnes zabil v Bagdádu desítku lidí, přes dvacet dalších zranil. Terčem předchozích útoků se stalo náborové středisko u města Bákubá, zasažen byl také kurdský konvoj v téže oblasti. Při násilných útocích dnes zahynuly na dvě desítky lidí.
Irácké jednotky zpomalily postup islamistů, na obou stranách desítky mrtvých
Sunnitští radikálové z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) při bleskové ofenzívě dobyli v posledních dnech velkou část severozápadu země a jsou blízko Bagdádu. Irácká armáda ale pokračuje v protiofenzivě a posiluje obranu metropole. Bagdád je podle ní stoprocentně bezpečný.
Irácká vláda oznámila, že její bezpečnostní síly zabily za posledních 24 hodin 279 islamistických radikálů a připravují se na protiofenzívu s cílem zastavit jejich tažení. Rychlý postup islamistů se o víkendu zpomalil, těžké boje naproti tomu propukly ve městě Tal Afar asi 60 kilometrů západně od Mosulu u syrské hranice. Ve městě žijí většinou Turkmeni, šíité i sunnité. Obyvatelé sunnitských čtvrtí obvinili šíitskou policii a vojáky z ostřelování svých domovů, což přimělo bojovníky ISIL rozmístěné v okolí ke vstupu do města, které nakonec i zcela obsadili.
Radikálové zveřejnili záběry, na nichž maskovaní bojovníci ISIL nutí zajaté vojáky si lehnout obličejem k zemi a pak je zastřelí. Děsivé záběry patrně napětí mezi šíity a sunnity ještě vyhrotí.
GALERIE
Radikální islamisté z ISIL zdroj: ČTK/AP
Irácký premiér Núrí Málikí ve středu oznámil, že vláda vyzbrojí civilisty připravené bojovat proti extremistům z ISIL. Do náborových středisek se od té doby přišly přihlásit tisíce dobrovolníků. Také nejvyšší šíitská náboženská autorita v zemi, ajatolláh Alí Sistání, vyzval v pátek Iráčany, aby se chopili zbraní a postavili se bojovníkům ISIL. Proti islamistům se postavili i Kurdové na severu země; zabrali Kirkúk i jeden z jeho jižních okresů.
S podporou kurdských milicí a šítských muslimů se armádě zatím daří postup sunnitských ozbrojenců z ISIL zastavit.
ISIL je asi 100 kilometrů od Bagdádu (zdroj: ČT24)
Kerry vyzval irácké vůdce ke sjednocení, jinak pomoc USA neuspěje
Americký ministr zahraničí John Kerry prohlásil, že pomoc Spojených států Iráku proti vzbouřencům bude účinná jen v případě, že se iráčtí vůdci sjednotí. Kerry v telefonickém rozhovoru s šéfem irácké diplomacie Hošjarem Zibarím rovněž vyzval Irák, aby bez odkladu ratifikoval výsledky dubnových voleb a rychle vytvořil novou vládu.
V hlasování získal podle předběžných údajů nejvíce parlamentních křesel blok stávajícího iráckého premiéra Núrího Málikího, který bude zřejmě sestavovat novou vládu. Předběžné výsledky byly zveřejněny v polovině května, ty konečné ale mají být oznámeny, až volební komise vyřeší podané stížnosti. To podle komise může trvat několik týdnů.
Brahímí: Je to důsledek nečinnosti mezinárodního společenství
Podle bývalého zmocněnce OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lachdara Brahímího je ofenziva islámských radikálů v Iráku důsledkem nečinnosti mezinárodního společenství vůči konfliktu, který od roku 2011 sužuje sousední Sýrii.
„Je to dobře známé pravidlo: konflikt tohoto typu (v Sýrii) nemůže zůstat uzavřený v hranicích jedné země,“ prohlásil Brahímí, který z funkce zmocněnce koncem května odstoupil po dvou letech neplodných snah o ukončení syrské krize, jež si vyžádala přes 160 000 mrtvých. Zdůraznil, že od loňského listopadu informoval Radu bezpečnosti OSN a její představitele o významném posilování pozic skupiny ISIL, „desetinásobně aktivnější v Iráku, než v Sýrii“. „Akce džihádistů v Iráku mají v pozadí občanskou válku mezi šíity a sunnity,“ řekl Brahímí.
Irák je zmítán násilím již roky, tak co je teď nového?
Nejvážnější krizi v zemi za posledních několik let způsobila blesková ofenzíva islámských radikálů ze sunnitské organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), kteří postupují na jih k Bagdádu a nenarážejí zatím na větší překážky. Panují obavy z rozpadu země na sunnitskou, šíitskou a kurdskou část.
Kdy ofenzíva začala a jak pokračuje?
Začátkem ledna ISIL ovládla Fallúdžu (asi 60 kilometrů západně od metropole Bagdádu) a částečně dobyla Ramádí (metropole převážně sunnitské provincie Anbár). Před pár dny obsadila severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu a poté i Tikrít, správní středisko provincie Saláhaddín, asi 150 kilometrů severně od Bagdádu.
Čeho chtějí radikálové z ISIL dosáhnout?
Organizace ISIL, která vznikla z irácké odnože teroristické organizace Al-Káida, chce ustavit na severu Sýrie a Iráku islámský stát a spoléhá na podporu sunnitských kmenů. V Sýrii drží území východní provincie Dajr az-Zaur, kde se těží ropa. Podle některých názorů nebrala irácká vláda nebezpečí ISIL dlouho vážně.
Má irácká vláda dostatečnou kapacitu bezpečnostních složek?
Papírově ano. Irácké bezpečnostní složky čítají asi 193 000 vojáků a na 500 000 policistů a členů polovojenských jednotek. ISIL má údajně nejméně 15 000 bojovníků, řada z nich jsou vojáci svrženého Saddámova režimu. Irácká armáda se ale stále formuje a například má jen velmi omezený stav letectva. Podle některý názorů mohla být chyba, že USA, které Irák opustily koncem roku 2011, pomáhaly budovat armádu podle západního vzoru.
Proč se tisíce vojáků irácké armády vzdávají či dezertují?
V irácké armádě bojují šíité po boku sunnitů, z nichž ne všichni jsou ale ochotni položit život za vládu šíitského premiéra Núrího Málikího, jejíž politika podle nich utiskuje sunnitskou menšinu. Radikálové z ISIL také vojáky a policisty zastrašují.
Zapojí se do bojů v Iráku zahraniční jednotky?
Americký prezident Barack Obama v pátek oznámil, že USA Iráku pomohou, ale hlavní odpovědnost je podle něj na tamní vládě. Rozhodnutí o formě americké pomoci prý padne v následujících dnech, vyslání pozemních jednotek ale Obama zcela vyloučil. Též Írán je připraven pomoci irácké vládě, íránský prezident Hasan Rouhání řekl, že by mohl při obnově bezpečnosti v Iráku dokonce zvážit případnou spolupráci s USA. Také on ale vyloučil přímé nasazení íránské armády.