V boji o přístup k Bagdádu radikálové zatím neuspěli

Bagdád – Po několikadenním postupu napříč Irákem se cesta sunnitských radikálů poprvé zadrhla. Neprostupnou hranicí se stalo město Bákubá nedaleko metropole Bagdádu, které ubránila armáda spolu se šíitskými bojovníky. Zahynulo několik desítek lidí. Bojovalo se znovu také o Tall Afar na severu a v západní provincii Anbár. V noci se radikálové přiblížili k Bajdží a vedení tamní rafinerie se rozhodlo v podniku přerušit provoz a evakuovat zahraniční zaměstnance.

Irákem už týden od Mosulu postupují oddíly Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), jejichž cílem je ustavit chalífát na severu Sýrie a Iráku. Nejtěžší z dnešních bojů s odehrály o Bákubu. Zemřelo tam několik desítek lidí, mezi nimi přes 40 vězňů, které se ISIL zřejmě pokusila osvobodit. Všichni patřili ke kruhům radikálních sunnitů. Z Bákuby začali prchat civilisté, město je plné vojáků a šíitských bojovníků.

Dnes se ISIL pokusila ovládnout vesnici Bašír vzdálenou asi 15 kilometrů od Kirkúku. Obývají ji hlavně Turkméni vyznávající šíitský islám. Útok ISIL pomohli vesnici odrazit kurdští milicionáři, kteří dorazili z Kirkúku. Podle irácké policie byl v asi hodinovém boji zraněn velitel kurdské jednotky a šest jeho strážců padlo.

ISIL postupuje od Mosulu na jih směrem k Bagdádu s cílem vytvořit na severu Iráku a Sýrie chalífát. Bojové úspěchy hlásí nově ze západoirácké provincie Anbár. Bojovníci organizace údajně sestřelili armádní vrtulník u Fallúdže a zničili vojsku několik tanků. Vojáci před ISIL uprchli ze základny u provinčního střediska Ramádí. Provincii Anbár obsazuje ISIL od začátku roku.

Z bezpečnostních důvodů zastavil Irák provoz v rafinerii v Bajdží, která je největší v zemi. Podle policie v noci na dnešek sunnitští bojovníci postoupili do města a rafinerii obklíčili. Místní personál rafinerie zůstal na místě a objekt zajišťuje armáda. Organizace ISIL se pokusila město i rafinerii získat pod kontrolu už minulou středu. Nabízela údajně ochrance možnost bezpečného odchodu, ale ministerstvo ropného průmyslu tehdy ohlásilo, že Bajdží stále drží armáda. 

Kdy ofenzíva začala a jak pokračuje?
Začátkem ledna ISIL ovládl Fallúdžu (asi 60 kilometrů západně od metropole Bagdádu) a částečně dobyl Ramádí (metropole převážně sunnitské provincie Anbár). Před pár dny obsadil severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu a poté i Tikrít, správní středisko provincie Saláhaddín, asi 150 kilometrů severně od Bagdádu.

Čeho chtějí radikálové z ISIL dosáhnout?
Organizace ISIL, která vznikla z irácké odnože teroristické organizace al-Káida, chce ustavit na severu Sýrie a Iráku islámský stát a spoléhá na podporu sunnitských kmenů. V Sýrii drží území východní provincie Dajr az-Zaur, kde se těží ropa. Podle některých názorů nebrala irácká vláda nebezpečí ISIL dlouho vážně.

Má irácká vláda dostatečnou kapacitu bezpečnostních složek?
Papírově ano. Irácké bezpečnostní složky čítají asi 193 000 vojáků a na 500 000 policistů a členů polovojenských jednotek. ISIL má údajně nejméně 15 000 bojovníků, řada z nich jsou vojáci svrženého Saddámova režimu. Irácká armáda se ale stále formuje a například má jen velmi omezený stav letectva. Podle některý názorů mohla být chyba, že USA, které Irák opustily koncem roku 2011, pomáhaly budovat armádu podle západního vzoru.

Šíitské jednotky se formují v jihoirácké Basře
Zdroj: Nabil al-Jurani/ČTK/AP

Ambasádu v Bagdádu ochrání 275 vojáků USA, jedná se i o nasazení k výcviku

O vojenské pomoci irácké vládě uvažují také USA: jejich zástupce v pondělí krátce o Iráku jednal s představitelem Íránu na okraj vídeňských rozhovorů o íránském jaderném programu. USA ale vojenskou spolupráci s Íránem v Iráku vyloučily. Místo toho by zhruba stovka příslušníků speciálních sil mohla v Iráku pomoci s výcvikem či působit jako poradci irácké armády. Bílý dům ale tento záměr prozatím nepotvrdil.

Američané zatím vyslali do Iráku 275 vojáků, kteří posílí ochranu amerických občanů a velvyslanectví USA v Bagdádu. „Tato jednotka se rozmisťuje kvůli ochraně amerických občanů a majetku, pokud to bude nutné, a je vybavena pro boj,“ uvedl americký prezident Barack Obama v dopise, kterým oznámil vyslání vojáků Kongresu, jehož souhlas k němu na základě federálního zákona nepotřebuje. Podle Obamy zůstanou vojáci v Iráku do chvíle, než se situace uklidní.

V Iráku je nyní okolo 170 příslušníků americké armády a námořnictva, v oblasti Perského zálivu navíc operují dvě letadlové lodě, které by mohly být využity k podpoře případné americké operace. Obama však již dříve uvedl, že američtí vojáci do bojů nezasáhnou, v úvahu připadá například vyslání bezpilotních letadel.

Letadlová loď George W. H. Bush už je v Perském zálivu
Zdroj: ČTK/AP/MC3 Abe McNatt

V Íránu jednal v pondělí předseda autonomní vlády iráckých Kurdů Ničirvan Barzání. V rozhovoru pro BBC řekl, že Irák se už nevrátí do podoby, v níž byl do minulého úterka, kdy organizace ISIL ovládla Mosul. Současná krize je podle něj důsledkem zanedbávání zájmů sunnitů iráckou vládou a řešením je pouze vytvoření autonomní sunnitské oblasti. „Je třeba, aby o tom rozhodli lidé ze sunnitských částí země, ale myslím, že by to pro ně bylo nejlepší. Sunnitská oblast by pro ně byla dobrá, tak jako je pro nás Kurdistán,“ řekl Barzání. Podle něj neexistuje vojenské řešení. „Sunnité se cítí osamoceni. Do politického procesu je třeba zapojit různé kmeny a společenství,“ dodal.

Vydáno pod