Na pomoc v boji proti ISIL přijede z USA do Iráku 300 vojenských poradců

Washington – Až 300 vojenských poradců vyšlou USA do Iráku jako podporu v boji proti sunnitským džihádistům z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Na mimořádné tiskové konferenci to oznámil prezident Barack Obama s tím, že ISIL ohrožuje i americkou národní bezpečnost. Zároveň zopakoval, že nehodlá do Iráku poslat americké vojáky, kteří by se přímo zapojili do bojů proti povstalcům. Je však prý připraven provést cílené vojenské akce, pokud si to situace vyžádá. Nechal si tak otevřenou cestu pro případné užití vojenského letectva.

Hlavní prioritou USA prý zůstává ochrana amerických občanů, kteří se v Iráku nacházejí, včetně spolupracovníků velvyslanectví v Bagdádu. Ve spolupráci s Iráčany ale chtějí Spojené státy posílit zpravodajskou činnost, aby získali lepší informace o aktuální situaci na severu země. Zbudují prý také dvě operační centra - v Bagdádu a na severu Iráku.

Barack Obama:

„Na můj rozkaz jsme výrazně rozšířili rozvědku, průzkum a sledování Iráku, abychom získali lepší informace o tom, co se v zemi děje. Zjistíme, co ISIL dělá, kde se nachází a jak můžeme čelit této hrozbě. (…) Vytvoříme společná operační centra v Bagdádu a na severu země, abychom mohli sdílet informace a koordinovat plány, jak čelit teroristické hrozbě ISIL. (…) Jsme připraveni vyslat až 300 vojenských poradců, abychom cvičili a podpořili irácké síly v postupu a radili jim. Americké jednotky se nevrátí do Iráku bojovat.“

Ještě tento týden přijede americký ministr zahraničí John Kerry na Blízký východ podpořit snahy o urovnání konfliktu. Jeho hlavním úkolem bude donutit iráckého premiéra Núrího Málikího, aby podnikl kroky vedoucí k vytvoření vlády stojící na užší spolupráci šíitů, sunnitů a Kurdů. Obama však zároveň zdůraznil, že výběr vedení země je čistě v rukou Iráčanů. Přílišný tlak na Málikího by ho prý mohl přimknout k Íránu, který šíitského politika otevřeně podporuje. Obama nicméně připustil, že Írán může hrát při uklidnění krize konstruktivní roli, pokud bude stejně jako USA trvat na rovných právech všech iráckých náboženských a etnických skupin.

Horizont 24: Irácký konflikt se brzy může přenést na Západ (zdroj: ČT24)

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dnes vyroval muslimy, aby nepodlehli pocitu, že to, co se děje v Iráku, je výzva, aby se šíité postavili proti sunnitům. Chameneí tvrdí, že se sunnitští radikálové snaží proti sobě poštvat obě komunity věřících, což je spojuje s „arogantními“ mocnostmi. Írán tím většinou označuje USA a jejich spojence. „Všichni muslimové, šíité i sunnité, by se měli mít na pozoru. ISIL sice zabíjí nevinné lidi, což je zločin, ale větším nebezpečím je to, že se snaží vyvolat mezi šíity a sunnity nedůvěru,“ uvádí se v Chameneího poselství.

USA zahájily průzkumné lety nad Irákem

Americké bojové letectvo zahájilo průzkumné lety nad Irákem, aby dalo najevo svou vojenskou přítomnost v regionu. Z letadlové lodě USS George Bush startovaly letouny F-18 k letům nad irácké území. O zahájení průzkumných letů rozhodl již dříve prezident Obama. Podle americké televize Fox News je ale neobvyklé, že průzkum provádějí stroje F-18, což jsou bojové, a nikoli průzkumné letouny. „Cílem není cokoli sledovat, ale spíš dát o sobě vědět,“ řekl televizi Fox News zdroj v Pentagonu.

USA opustily Irák v prosinci 2011, kdy oficiálně skončila téměř devět let trvající válka proti režimu prezidenta Saddáma Husajna. Podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo ve válce na 162 000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů. V Iráku též přišlo o život 4 801 zahraničních vojáků, z toho 4 487 amerických.

Nejvážnější krizi v zemi za posledních několik let nyní způsobila blesková ofenziva islámských radikálů z ISIL, kteří počátkem června obsadili severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu. O dva dny později ovládli město Tikrít. Před několika dny vládní síly s pomocí šíitských a kurdských milicí částečně zastavily postup vzbouřenců severně od Bagdádu.