Vídeň/Bělehrad – Za „nesmyslné krveprolití a prvotní katastrofu“ označil dnes první světovou válku rakouský kardinál Christoph Schönborn. Vyjádřil se tak při vzpomínkové bohoslužbě v poutním kostele v Maria Taferl, kterou sloužil za miliony obětí tohoto válečného konfliktu a následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho choť Žofii Chotkovou, kteří byli zabiti před 100 lety při sarajevském atentátu. Srbští politici, média a umělci přitom oslavují jeho pachatele Gavrila Principa za vzor.
Srbsko oslavilo svého hrdinu, Evropa vzpomněla na počátek katastrofy
„Principův výstřel za svobodu a spravedlnost“, označil na titulní straně bělehradský list Naše Novine čin tehdy 19letého srbského nacionalisty. Byl to „hrdina svobody“, řekl o něm listu Politika věhlasný srbský režisér Emir Kusturica. „Byl to muž, který přinesl otrokům svobodu, Princip zabil otrokáře a okupanta,“ ospravedlňuje Kusturica pachatele atentátu, který byl podle většiny historiků bezprostřední příčinou vypuknutí 1. světové války.
Bosenští Srbové, kteří tvoří zhruba třetinu obyvatelstva Bosny a Hercegoviny, chtějí využít Principova myšlenkového odkazu k odtržení od této balkánské země. „S Principovými idejemi až k nezávislosti Republiky srbské!“ hlásil největší srbský list Novosti. „Na základě Principových idejí o svobodě bude naše autonomie posílena až po nezávislost“ srbské části území Bosny a Hercegoviny, citovala média prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika.
Také bosenská metropole Sarajevo si připomněla 100. výročí atentátu na následníka habsburského trůnu. Hlavní vzpomínková akce proběhla v rekonstruované sarajevské Městské knihovně, včetně koncertu Vídeňské filharmonie.
Z 1. světové vzešly největší katastrofy 20. století
Na 1. světové válce není nic ke glorifikování, „byla to nepopsatelná tragédie“, řekl Schönborn dále podle serveru Kathweb. Z této „prvotní katastrofy“ podle jeho slov vzešly nejhorší katastrofy 20. století, „jedovaté zrození říjnové revoluce 1917 (v Rusku), nacionální socialismus (v Německu) a 2. světová válka“. Po mši následovala vzpomínková slavnost na zámku Artstetten, známém především jako místo posledního odpočinku arcivévody Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželky Žofie.
K hostům se s mírovým poselstvím obrátila majitelka zámku Anita Hohenberg, pravnučka Františka Ferdinanda. Po proslovu zemského hejtmana Erwina Prölla bylo na programu položení věnců k rodinnému hrobu.
Vzpomínkové slavnosti se zúčastnilo 120 přímých potomků následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho choti Žofie, přes 500 zástupců 60 tradičních regimentů z bývalé c. a k. monarchie a představitelé z politických, diplomatických a hospodářských kruhů.