Tokio – Japonsko bude moci do budoucna nasadit armádu v zahraničí. Přelomovou změnu v bezpečnostní politice země posvětila vláda i parlament. Čína a Jižní Korea se už proti rozhodnutí ohradily, podle průzkumů navíc změnu podporuje asi jen třetina Japonců. Rozhodnutí naopak uvítaly Spojené státy.
Japonsko posvětilo možnost vyslat do zahraničí armádu
Poválečná ústava Japonsku zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany. Vláda premiéra Šinzóa Abeho ale nyní tento ústavní článek interpretuje jako právo na „kolektivní sebeobranu“, což vládě umožní nasadit vojsko i k obraně napadených spojenců. „Je neporozuměním tvrdit, že se Japonsko zapojí do války, aby pomohlo bránit jinou zemi. To nepřipadá v úvahu. Jde o opatření určené k obraně našeho národa. Nepoužijeme své jednotky k obraně zahraničních sil,“ sdělil Abe na tiskové konferenci.
Článek 9 japonské ústavy
„Japonský lid navždy odmítá válku jako suverénní právo národa a vyhrožování silou nebo použití síly jako prostředky řešení mezinárodních sporů.“
Premiér ale nemá podporu většiny veřejnosti. Podle průzkumu hospodářského deníku Nikkei změnu podporovala pouze třetina respondentů, polovina byla naopak proti. V neděli se v Tokiu na protest proti revizi ústavy zapálil muž. Akt podobného charakteru je přitom v zemi velmi nezvyklý, a vyvolal tak diskuze na komunitních sítích. Tisíce protestujících včera před premiérským úřadem volali po rezignaci šéfa vlády a vyzývali k „ochraně ústavy“.
Lidé si na pacifistickou image své země zvykli a bojí se, že dnešní rozhodnutí je jen první krok k jejímu konci. „70 let jsme tady díky naší ústavě měli mír. S pokusem našeho hloupého premiéra o její pošlapání nesouhlasíme,“ uvedl jeden z demonstrantů Toshio Ban. Vláda má přitom dva argumenty – Severní Koreu a s ní spojenou hrozbu jaderných hlavic a pak Čínu – souseda, který roste nejen ekonomicky, ale i vojensky.
Výklad pojmu kolektivní sebeobrany podle BBC zahrnuje možnost nasadit vojáky k pomoci spojencům, pokud budou napadeni společným nepřítelem. Podmínkou podle výkladu bude i hrozící nebezpečí Japonsku a ohrožení práva na život a svobodu jeho občanů. Příkladem kolektivní sebeobrany může být sestřelení severokorejské rakety mířící na USA nebo zapojení Japonska do likvidace min v klíčových námořních trasách v době konfliktu.
Mezi Čínou a Japonskem to vře. Senkaku chtějí oba státy
Čína má s Japonskem dlouhodobý teritoriální spor o souostroví, které Japonci označují jako Senkaku, nárokuje si ho však i Čína, která ho nazývá Ťiao-jü. Loni v listopadu oznámila, že nad ostrovy zavádí identifikační pásmo protivzdušné obrany, a pohrozila strojům, které se neidentifikují, sestřelením. Od té doby panují obavy z eskalace i drobných incidentů v oblasti. Peking nyní Japonsko obvinil, že obnovuje politiku zbrojení.
Ministerstvo zahraničí Jižní Koreje pak oznámilo, že Soul neuzná japonský princip kolektivní sebeobrany, pokud bude ohrožena bezpečnost Korejského poloostrova a Tokio si nevyžádá souhlas jihokorejské vlády. Soul také vyzval Tokio, aby usilovalo o regionální mír a stabilitu.
Japonská armáda nebyla od 2. světové války nasazena do bojů. Japonci působí v zahraničí pouze v rámci mírových sil OSN.