Ruská anexe Krymu a podpora proruských separatistů na východě Ukrajiny zneklidňuje zejména pobaltské státy, které se v roce 1991 zbavily sovětské nadvlády a obnovily nezávislost. V souvislosti s vývojem na Ukrajině ale zesílila i ruská propaganda. V Lotyšsku asi čtvrtinu z dvou milionů obyvatel tvoří Rusové, rusky tu ovšem se započtením místních Ukrajinců a Bělorusů hovoří více než třetina obyvatelstva.
Rusko podle lotyšské premiérky Laimdoty Straujumaové vede „informační válku“ proti malé pobaltské zemi, která se k NATO připojila v roce 2004. „Lotyšská vláda nemůže cizí zemi dovolit, aby se vměšovala do vnitřních záležitostí a rozvracela stát,“ prohlásila premiérka před poslanci.
Ti už schválili zákon, který počítá se zvýšením výdajů na obranu na dvě procenta HDP do roku 2020. V letošním roce se na tento účel počítá s 0,9 procenta HDP, ale podle nového zákona má tento podíl příští rok vzrůst na nejméně jedno procento.
Česko vydává na obranu jen o něco více než jedno procento HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo k tomu, že bude ozbrojené síly financovat alespoň dvěma procenty HDP každý rok. Kvůli nízkým výdajům na armádu Prahu opakovaně kritizuje vedení NATO včetně generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena.
