Británie odtajnila Mitrochinův archiv – cenné spisy o praktikách KGB

Londýn – Velká Británie zpřístupnila veřejnosti první část rozsáhlého souboru dokumentů, které v roce 1992 propašoval při svém útěku z Ruska někdejší agent sovětské tajné služby KGB Vasilij Mitrochin. Takzvaný Mitrochinův archiv je podle britských historiků nejdůležitějším vyneseným zdrojem zpravodajských informací. K nahlédnutí je v archivu Univerzity v Cambridge.

Archiv dokumentuje praktiky KGB v západních zemích i ve státech bývalého komunistického bloku včetně tehdejšího Československa. Dokumenty obsahují jména agentů, rozkrývají jejich sabotážní akce a způsoby získávání spolupracovníků. Británie dokumenty zpřístupnila na základě dohody s nyní již zesnulým Mitrochinem. Veřejnost může nahlédnout do 19 z celkového počtu 33 složek s jeho strojopisnými záznamy v ruštině.

Soubor obsahuje například informace o akci s krycím názvem Progres, kterou tehdejší šéf KGB Jurij Andropov namířil proti hnutí směřujícímu k demokracii v Československu na jaře 1968. Podle listu The Guardian hovoří archiv o 15 „zkušených agentech rozvědky“, kteří měli za úkol zaměřit se na řadu lidí v Praze, zejména na redaktory médií a studentské vůdce s cílem potlačit protisovětské hnutí.

Mitrochin vynášel opsané spisy v botech

Mitrochin působil v sovětských bezpečnostních složkách od 50. let. V roce 1956 však změnil svůj poměr k sovětskému režimu a pro KGB se tak stal méně důvěryhodnou osobou. Byl proto přemístěn do centrálního archivu, kde asi 12 let indexoval materiály z prvního ředitelství sovětské zpravodajské služby. V archivu cíleně opisoval záznamy ze složek uložených a evidovaných pouze pro potřeby sovětské zpravodajské služby. Zpočátku se snažil informace zapamatovat a zaznamenával je až doma, ale po čase zjistil, že to není nutné a materiály opisoval přímo na papír v zaměstnání, odkud je vynášel například v botech.

KGB nikdy nenapadlo, že by někdo jako Mitrochin mohl vůbec existovat. Proto také po zveřejnění dokumentů sovětské tajné služby okamžitě informace z nich popřely, protože si myslely, že něco takového je zhola nemožné. Ruský generál Boris Labuzov z ruské Federální bezpečnostní služby dokonce ještě v roce 1999 v rozhovoru pro italský deník La Repubblica seznam agentů bývalé sovětské výzvědné služby KGB, který rozvířil italskou politickou scénu, zpochybnil. Tvrdil dokonce, že ani po pečlivém zkoumání v Moskvě nebylo zjištěno, že by nějaký plukovník Mitrochin vůbec existoval.

Agentka KGB ve službách britské státní správy

Mitrochin se materiály během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažil nejprve nabídnout americkému velvyslanci v jedné z pobaltských zemí, byl ale odmítnut. Při pokusu na britské ambasádě mu prý jeden z diplomatů po krátkém rozvažování řekl: „Dal byste si šálek čaje?“ zatímco nechal dokumenty prozkoumat experty. Tento moment podle historiků změnil jeho život a dal světu nahlédnout do jednoho z nejcennějších zdrojů informací o praktikách KGB.

V Británii už v roce 1999 způsobila senzaci kniha historika Christophera Andrewa vycházející z Mitrochinových dokumentů, která přinesla mimo jiné odhalení britské státní zaměstnankyni Melity Norwoodové. Ta jako agentka KGB dlouhá léta předávala Moskvě informace o britském jaderném programu a byla podle autora nejvýznamnější agentkou v cizí zemi, jakou kdy KGB získala ke spolupráci.

Vydáno pod