Moskva - Rusko musí posílit svou vojenskou moc v reakci na aktivizaci NATO ve východní Evropě. Na zasedání Bezpečnostní rady to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Alianční armády ve východní Evropě se podle něj „demonstrativně posilují“ a Rusko musí příslušně reagovat. Neponechá bez povšimnutí rozmístění prvků americké protiraketové obrany a růst zásob vysoce přesných strategických zbraní.
Putinův vzkaz NATO: Začínáme zbrojit
Putin svůj projev ke špičkám ruských bezpečnostních složek pronesl těsně před zasedáním ministrů zahraničí Evropské unie, kteří mají v Bruselu jednat o posílení protiruských sankcí za přístup Moskvy k ukrajinské vnitropolitické krizi.
„Co se ve skutečnosti děje? Skupina vojsk NATO na území východoevropských států se demonstrativně posiluje, a to i v oblasti Černého a Baltského moře,“ prohlásil ruský prezident s tím, že jeho země „adekvátně“ odpoví na přibližování vojenské infrastruktury Aliance k ruským hranicím. „Protiraketová obrana je útočný systém rozmístěný na periferii,“ řekl šéf Kremlu.
Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého nemluví Putin o posílení ruských vojenských pozic poprvé. „Rusko svou armádu začalo modernizovat už několik let zpátky a do vojenských programů vkládá mnohem víc financí,“ uvádí s tím, že na proměně ruských vojsk Putin pracuje už od svého prvního prezidentského období.
Putinovo vyjádření přišlo ve stejný okamžik, kdy jeho polský protějšek Bronislaw Komorowski na konferenci ve Varšavě vyzval k posílení kolektivní obrany na východních hranicích NATO. „NATO se musí vrátit k principu účinného garantování kolektivní bezpečnosti svých členů. Je nutné posílit východní hranici Aliance,“ prohlásil v přítomnosti svých kolegů z dalších osmi států střední a východní Evropy (vč. prezidenta Miloše Zemana).
Putin: Nedopustíme, aby nás rozvrátily barevné revoluce
Ruský prezident ve svém projevu odsoudil ofenzivu ukrajinské armády, která v minulých dnech zatlačila povstalce z řady důležitých ukrajinských měst. „Tankový útok na Doněck, provedený v době předání černých skříněk z malajsijského letadla, je nepřípustný,“ citovala Putina ruská agentura ITAR-TASS. Ke klidu zbraní je podle ruského prezidenta nutno vyzývat nejen povstalce, ale i ukrajinské úřady v Kyjevě (o situaci na východě Ukrajiny čtěte více zde).
Putin je přesvědčen, že Rusové nikdy nedopustí, aby vnitropolitickou situaci v jejich zemi rozvrátily „barevné revoluce“, jak v Rusku označují prodemokratická hnutí v Gruzii, Kyrgyzstánu nebo na Ukrajině. Pokusy destabilizovat situaci v Rusku ale budou podle ruského prezidenta nepochybně pokračovat.
Analytici: Putinova slova míří spíš do Ruska než do zahraničí
Podle analytiků oslovených ČT24 je projev ruského prezidenta orientovaný zejména vnitropoliticky. „Byl bych ještě opatrný s tím, zda nyní nastanou závody ve zbrojení. Zatím jde jen o prohlášení. Pro nacionalisticky naladěnou část ruského publika musí předvést silného muže, který se stará o bezpečnost své země,“ komentoval Putinova slova rusista Milan Dvořák.
Totéž si myslí i novinář Daniel Anýž z Hospodářských novin, který se Moskvě dlouhodobě věnuje. „Je to projev podobný tomu po anexi Krymu, kdy prohlásil, že musí hájit ruské etnikum i za hranicemi Ruska,“ uvádí. „Ruská veřejnost vyžaduje, aby tvrdý a rozhodný postoj Kremlu dál pokračoval, a proto ho prezident musí udržovat.“ Oba analytici se shodují v tom, že se Kreml po sestřelení malajsijského letadla dostal do defenzivy a nyní vykročil na cestu „obrany útokem“ (aktuální vývoj kolem tragédie MH17 čtěte zde).
Evropská komise připraví sankce ve finančnictví či obraně
Evropská komise posoudí možnosti dalších sankcí vůči Rusku v oblastech, jako jsou kapitálové trhy, obrana či moderní technologie využitelné v energetice. Řekl to po dnešním jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie šéf nizozemské diplomacie Frans Timmermans. Žádné nové konkrétní protiruské sankce dnešní jednání ministrů nepřineslo.
Oblastmi, u nichž má komise posoudit možnost sankcí a „brzy“ sdělit výsledek ministrům, je například zboží dvojího použití, tedy materiál pro civilní i zbrojní účely. Odpověď by komise měla členským zemím dát do čtvrtka.
„Přesné zpracování má v rukou komise,“ podotkl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Do konce týdne se podle něj vyjasní, zda bude muset být případně svolán mimořádný summit EU. „Představa, že budeme na tu situaci a na to, co dnes je, odpovídat pouze zbraněmi, říkat, že budeme posilovat a dokonce se vrátíme do stylu myšlení Studené války, je podle mě ten nejhorší možný závěr,“ dodal český ministr.
České reakce: Rusko chce ukázat sílu
„Rusko bylo v propagandistické defenzivě a chce dát najevo, že je stále silný hráč. Evropa si uvědomuje, že závody ve zbrojení by dopadly zejména na ni a obzvláště na některé země, takže ta reakce (na zavedení dalších sankcí) není zcela jednotná,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Dnešní výrok Putina může povzbudit určité tendence v Evropě, že by se měla začít starat o vlastní obranu sama,“ dodal místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.
GALERIE
videogallery_459466