Budapešť/Praha – Premiér Viktor Orbán slíbil Maďarům silnější národní stát. To, co je pro většinu maďarských voličů garance efektivity, hodnotí domácí i zahraniční kritici jako příklon k autoritářství, nacionálnímu šovinismu a nastavení zad vůči liberálním hodnotám. Rétorika, s jakou Orbán vystoupil na setkání stoupenců strany Fidesz, vede podle politologa Jiřího Pehe dokonce k otázkám, zda by Maďarsko mělo (a samo chtělo) nadále setrvat v Evropské unii. Analytik Petr Robejšek zase hodnotí směřování Orbánova Maďarska hlavně jako projev vůle voličů a snahu nadřadit politické zájmy nad „ekonomickým diktátem“.
Orbánův sen o silném Maďarsku: Soumrak, nebo nová šance demokracie?
Jiří Pehe a Petr Robejšek hodnotí "nový projekt" Maďarska (zdroj: ČT24)
Šéf národně orientované strany Fidesz, která se v parlamentu opírá o ústavní většinu, hovoří o úpadku liberální demokracie západního střihu dlouhodobě. Stále více se proto chce inspirovat jinde. Jako příklad ekonomických vzorů uvádí Rusko, Čínu, Indii nebo Turecko. Podle domácí opozice i zahraničních pozorovatelů jde o doklad nové cesty, která Maďarsko vede mimo tradiční demokracii.
Dle názoru politologů oslovených ČT24 ale Orbán zmíněné vzory nevybírá příliš šťasně. „To je otázka jiné konfekční velikosti, a tím pádem zcela odlišných receptů,“ zmiňuje Robejšek. Také podle Peheho ani jeden z národních ekonomických receptů není příliš přenositelný do maďarské reality. „Rusko je dnes v podstatě ropný emirát, který profituje z toho, že vyváží suroviny. Čína je obrovská země s obrovským trhem, která si s drahými pracovními a sociálními standardy příliš hlavu neláme. Turecko je velmi podobná situace. Indii nevím, proč Orbán jmenoval, protože to je v podstatě liberální demokracie, i když opět vyrábí velmi levně s podobnými vlastnostmi jako Čína,“ dodává Pehe.
Viktor Orbán
Právě díky ekonomickým trumfům má Orbánův Fidesz velkou podporu veřejnosti. Zemi vyvedl z recese a odstartoval hospodářský růst. Investice zvedl o pětinu a snížil také nezaměstnanost. Další kroky už ale byly drastičtější. Kabinet vyměřil vysoké daně cizím podnikům a znárodnil peníze ze soukromých penzijních fondů. Z maďarského trhu vyhání zahraniční banky, ruské investory naopak vítá.
Jiří Pehe: „Orbán má jasnou snahu měnit Maďarsko k autoritářskému státu. Myslím, že takové ty snahy ospravedlňovat jeho snahy tím, že se snaží získat politickou dominanci nad ekonomikou, že se snaží z Maďarska udělat efektivní stát, to je sice hezké, ale já si myslím, že on je fascinován autoritářstvím a chce vládnout jako autoritář.“
Petr Robejšek: „Orbánovi se znovu docela úspěšně podařilo alespoň vytvářet ekonomický primát státu nad politickým primátem ekonomiky, tedy oněch bank. Orbán na rozdíl od jeho kritiků chápe to, že každý stát potřebuje na míru šitou politiku a že ty iluze o globálním vládnutí, které se projevují ať už v EU, nebo ještě ve větších rozměrech, patří minulosti a dnes je naopak potřeba snažit se najít specifickou cestu pro každý národ, i když to neznamená, že vždy bude úspěšná.“
V Evropské unii je Orbán vnímán jako kontroverzní politik. Jeho úpravy maďarské ústavy se staly terčem kritiky nejen doma, ale i v zahraničí a od některých pak musel ustoupit. Brusel poukazoval především na porušování demokratických principů, jako je respektování práv menšin, svobody vyznání i nezávislosti justice a médií. Orbán často také napadá neziskové organizace, které jsou podle něj prodlouženou rukou nadnárodních zájmových skupin.
GALERIE
autor: Laszlo Beliczay, zdroj: ČTK/AP
Dnešní Maďarsko je tak důsledkem příliš mladé a křehké demokratické tradice, soudí Pehe. Právě proto prý Fidesz okamžitě po získání dostatečné většiny začal výrazně měnit ústavu. „Ve Velké Británii, kde díky volebnímu systému taktéž většinou vládne jedna strana, by to politická elita také mohla udělat, ale nedělá. Demokratická kultura jí to nedovolí,“ tvrdí Pehe.
Pro Robejška ale zůstává hlavním ukazatelem výsledek a výkonnost dané vlády. „Současná demokracie selhala v tom, že dopustila nadvládu finančního průmyslu nad ekonomikou a převahu ekonomiky nad politikou,“ zmiňuje. Nejhorším zjištěním je podle něj fakt, že k takovému přeskupení došlo nikoliv převratem, ale regulárními nástroji demokracie. „To je pro mě velmi varovný signál toho, do jaké míry má liberální demokracie ještě skutečnou budoucnost, aniž by bylo potřeba ji nějakým způsobem změnit,“ dodává Robejšek.
Strana Fidesz v dubnových volbách znovu s přehledem vyhrála. Aby získala ústavní dvoutřetinovou většinou, domluvila se na koalici s křesťanskými demokraty: Společně tak drží 133 ze 199 křesel.
Výrazným rysem Fideszu (Svazu mladých demokratů) jsou také ostré vzkazy do Bruselu. Evropský parlament totiž kritizuje vývoj v Maďarsku prakticky od roku 2010, kdy Fidesz získal prakticky neomezenou moc (ve volbách tehdy ještě úspěšnější než letos). Unie opakovaně vyčítá Maďarsku nerespektování práv menšin, svobody vyznání, nezávislosti justice nebo médií. Orbán naopak obviňuje Brusel z překračování vlastních pravomocí.
- Jiří Pehe: „Pokud se nějaký stát vydá na cestu autoritářství, na cestu experimentování, které může skončit nějakým druhým fašismem, tak si myslím, že EU by měla mít nástroje, jak takovýto stát ne vyloučit, ale třeba suspendovat, než si vyjasní, co vlastně chce. Takový stát by měl také sám zvážit, jestli chce v takovém seskupení liberálních demokracií dál zůstat.“
- Petr Robejšek: „To, co dnes zažíváme v Evropě – právě u kritiků Maďarska – je symbolická demokracie, rétorická demokracie, demokracie pod diktátem politické korektnosti, demokracie, která se skrývá za pseudotémata, jako je klima, stoprocentní srovnání mužů a žen, jako je perzekuce většinové společnosti ve prospěch menšin – ať už jakýchkoli. A ve skutečnosti neřeší ta zásadní témata, která se týkají přežití a stability toho kterého státu.“