Američané začali bombardovat pozice islamistů v Iráku

Washington/Bagdád – Spojené státy zahájily cílené letecké údery na pozice islámských radikálů v Iráku. Oznámil to Pentagon s tím, že terčem se staly dělostřelecké baterie islamistů ostřelující metropoli iráckého Kurdistánu Irbíl. USA tak podpořily kurdské jednotky. Americký prezident odůvodnil zásah tím, že jsou v ohrožení životy Američanů a tisíců civilistů – a je bezpodmínečně nutné odvrátit genocidu. Zatažení své země do další války ale Obama nedopustí. Podle kurdských představitelů chystají jednotky Islámského státu pro nejbližší dny velkou ofenzivu.

Islamisté dobyli přehradu a zaútočili na Irbíl, USA s Kurdy vrací úder

Bojovníci ze skupiny, která si říká Islámský stát, dobyli v poslední době další tři města v blízkosti iráckého Kurdistánu. Podle OSN je na útěku na 200 tisíc lidí, včetně desítek tisíc křesťanů. Kurdské milice – pešmergové – potvrdily, že se IS ve čtvrtek zmocnil přehrady severně od Mosulu. Nyní začali ostřelovat Irbíl, hlavní město Kurdistánu, což Obama stanovil jako podmínku pro zásah.

Podle prohlášení Pentagonu následně dvě stíhačky F/A-18 shodily bomby na mobilní dělostřelectvo islamistů u Irbílu. Kontradmirál John Kirby uvedl, že ho islamisté používali k ostřelování kurdských sil bránících Irbíl. Tam se nacházejí i američtí pracovníci. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se jednotky Islámského státu dopouští v Iráku genocidy. Budoucnost země je tak v sázce. Velká Británie už vyzvala své občany, aby Irbíl opustili.

„Povolil jsem cílené údery, pokud bude nezbytné pomoci iráckým silám chránícím civilisty,“ řekl Obama. Také povolil shazování zásob civilistům, kteří prchli do hor před postupujícími radikály z organizace Islámský stát. USA podle prezidenta nemohou zasahovat při každé krizi ve světě, ale ani nemohou zavírat oči v situaci, kdy se nevinní lidé mohou stát obětí násilí v strašlivém rozsahu. „Můžeme jednat odpovědně a opatrně, abychom zabránili možné genocidě,“ řekl.

Jan Kužvart, analytik

„Je to velký průlom. Když to srovnám s tím, jak USA moc váhaly s útokem v Sýrii, kde byly použity chemické zbraně, tak tady najednou přišel Obamův projev, kde řekl, že zaútočí a udělal ten závazek, i když to až doteď bylo o tom, že se americká administrativa snažila říct, že se nebude víc angažovat, dokud si iráčtí politici nevyřeší své politické spory. Ten projev se točil kolem dvou důvodů – humanitární situace a ochrany amerických zájmů v Iráku. Myslím si, že v současné době růst moci Islámského státu dosáhl takové úrovně, že už to nemohou Američané ignorovat.“

Obamovo prohlášení následovalo až poté, co tři americká vojenská nákladní letadla v doprovodu stíhaček podle agentury AP bezpečně shodila uprchlíkům na 20 tisíc litrů pitné vody a osm tisíc potravinových dávek. Shoz zásob se odehrál v horách u města Sindžár, kde přežívá asi 40 tisíc členů náboženské sekty jezídů. V případě potřeby se shozy zásob mají zopakovat.

V příštích 48 hodinách shodí iráckým uprchlíkům pomoc i Britové. Uvedl to ministr obrany Michael Fallon. Humanitární pomoc nabízí také Francie a o formě asistence již jedná se Spojenými státy a dalšími mezinárodními partnery. Nákladní automobily s pomocí, léky i přikrývkami proudí na sever Iráku i ze sousedního Turecka.

Uprchlík Khaled: „Ženy a děti jsou zabíjeny. Nedostává se nám pomoci. Mám čtyři děti a netuším, kde jsou teď. Dvě zmizely a nevím, co se stalo druhým dvěma, jestli jsou živé nebo mrtvé.“

Mluvčí Islámského státu Abú Músá na adresu Američanů: „Nebuďte zbabělci a neútočte na nás bezpilotními letouny. Pošlete své vojáky, ty, které jsme už jednou porazili v Iráku. Porazíme je kdekoliv, když Bůh dá, a vyvěsíme Alláhovu vlajku v Bílém domě.“

Irácký novinář: Za údery jsou speciální americko-kurdské vztahy (zdroj: ČT24)

Sistání apeloval na národní jednotu

Nejvlivnější z iráckých šíitských duchovních ajatolláh Alí Sistání vyzval u příležitosti dnešních svátečních modliteb Iráčany, aby se spojili proti radikálům, kteří podle něj představují „velké nebezpečí“. Kritizoval zároveň irácké politiky, když řekl, že Irák poškozují lpěním na svých funkcích. Mířil podle Reuters na premiéra Núrího Málikího, který usiluje o třetí mandát přes odpor mnoha politiků i řadových občanů.

V nejbližších dnech by se Irák mohl dozvědět jméno svého nového premiéra. Sílí tlak na to, aby to nebyl Málíkí, který je považován za viníka opětovného rozpoutání sektářského násilí. Naopak před nedávnem zvolený prezident, zkušený irácký a kurdský politik Fuád Masúm, je naopak spojován s nadějemi na zklidnění situace v zemi. „Problém irácké společnosti spočívá v její nejednotnosti. Nyní má Irák nového prezidenta a má šanci se alespoň dočasně sjednotit proti jednomu společnému nepříteli,“ přidal svůj názor irácký novinář Yaser Daniel Reizk.

Letecký úřad USA zakázal americkým aerolinkám přelety nad Irákem

Americký úřad ve svém prohlášení uvedl, že k zákazu přistoupil v souvislosti „s potenciálně nebezpečnou situací“ vyvolanou boji militantů s iráckými bezpečnostními složkami a jejich spojenci. Zákaz se týká všech letounů registrovaných ve Spojených státech, speciální povolení k přeletům může udělit jen americká vláda.
 
Na zhoršení bezpečnostní situace v zemi zareagovaly i turecké aerolinky Turkish Airlines, které ode dneška až do odvolání zrušily všechny lety směřující do Irbílu, který je metropolí iráckého Kurdistánu. Informoval o tom mluvčí letecké společnosti na Twitteru. Přeletům nad Irákem se ode dneška vyhýbá i britská společnost British Airways. Podobně zareagovala i německá Lufthansa, která až do pondělí 11. srpna zrušila všechny lety do Irbílu.