Houston – Americká vesmírná agentura NASA hodlá poprvé v praxi využít sílu slunečního větru, a to k ustálení Keplerova vesmírného dalekohledu. Ten se loni kvůli poruše rozkýval, a proto se k pozorování momentálně nedá využívat. Nyní se zdá, že kosmičtí experti našli způsob, jak obnovit misi dalekohledu, jenž obíhá kolem Slunce od roku 2009 a od té doby objevil více než polovinu všech dosud známých planet mimo sluneční soustavu, tzv. exoplanet.
NASA chce využít sluneční vítr ke stabilizaci vesmírného dalekohledu
Co je sluneční vítr? Jedná se o proud nabitých částic ze Slunce, které zaplavují celou sluneční soustavu. Jde zejména o elektrony a protony.
Pokračování celé mise, tentokráte nazvané K2, umožní řešení z dílny vědců NASA, které počítá se zapojením tlaku slunečních paprsků. „Plochy slunečních panelů slouží jako plachty, pomocí kterých bude možné celou družici pootáčet,“ vysvětluje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. Cílem mise K2 budou zejména planety s krátkou oběžnou dobou u červených trpaslíků.
Keplerův dalekohled by se mohl vrátit do provozu (zdroj: ČT24)
Vědci plánují využití větru k pohonu meziplanetárních sond
Solární vítr by s pomocí poloviny dosluhujících stabilizátorů měl udržet vesmírný dalekohled v dostatečně konstantní poloze, aby zařízení mohlo dlouhodobě sledovat vzdálené hvězdy. Do budoucna se navíc s tímto druhem síly počítá k pohonu vesmírných plavidel.
„Ze začátku je ten nárůst rychlosti velmi malý, ale pokud bude (síla slunečního větru) působit třeba rok, tak se může dosáhnout rychlostí, které mnohonásobně převyšují rychlosti současných meziplanetárních sond,“ poznamenal Jan Kolář.
- Sluneční vítr objevil anglický astronom Richard Carrington v roce 1859, kdy bylo za půl dne po výrazném slunečním vzplanutí narušeno magnetické pole Země.
- Na počátku 20. století dal do souvislosti nabité částice unikající ze Slunce s výskytem polárních září na Zemi Kristian Birkeland.
- Jako neustálý tok nabitých částic proudících ze Slunce pochopil sluneční vítr až Eugen Parker v roce 1958.