Madrid/Lagos/Monrovia/Praha - Španělský duchovní Miguel Pajares, který se v Africe nakazil ebolou, dostal jako vůbec první Evropan experimentální lék ZMapp. O jeho léčbě prozatím neschváleným medikamentem se rozhodlo v neděli. Pajares je nyní v izolaci v madridské nemocnici, kam ho španělské úřady za přísných bezpečnostních podmínek evakuovaly. Prvního pacienta testují na přítomnost viru ve Rwandě, v Nigérii stoupl počet potvrzených případů nákazy na deset. V Libérii úřady uvalily karanténu již na třetí z 15 okresů a armáda severní region Lofa hermeticky uzavřela.
Lék proti ebole se zkouší na Evropanovi, nákaza se v Africe dál šíří
ZMapp, který se při dosavadních testech na zvířatech jevil jako nadějný lék proti ebole, dostali také dva Američané, kteří se v Africe rovněž virem krvácivé horečky nakazili. Jejich stav se po podání séra nadále zlepšuje. Z nemoci se oba Američané zotavují v USA.
Pajaresův zdravotní stav byl v neděli stabilní, lékaři také dostali souhlas k užití léku ZMapp, který byl do španělské metropole letecky dopraven ze Ženevy. Podle příbuzných duchovního je nyní třeba vyčkat na výsledek léčby.
GALERIE
Afrika bojuje s ebolou zdroj: ČT24
Ve Rwandě testují první osobu, která možná onemocněla ebolou
Rwandské úřady umístily do izolace německého studenta medicíny, který prý vykazuje symptomy eboly. Nyní se čeká na výsledky testů. Jde o prvního pacienta ve Rwandě, který je testován na přítomnost viru. Nejvíce nakažených i obětí se dosud objevilo ve státech Guinea, Libérie a Sierra Leone. Student nedávno navštívil právě Libérii. Měl horečku a malárii, nyní je prý držen ve „stoprocentně bezpečné“ karanténě, dokud nebudou známy výsledky testů. Lékaři v Kanadě, Saúdské Arábii a Hongkongu testovali tři pacienty kvůli podezření na ebolu - ani jeden z nich ale v těle smrtelný virus neměl.
Smrtelnému onemocnění podlehlo v západní Africe již téměř 1 000 lidí. Kvůli šíření eboly v této africké oblasti vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) stav ohrožení, což jí po celém světě umožňuje vyhlašovat karanténu, zavírat hranice nebo omezovat mezinárodní cestovní ruch. Epidemie je podle odborníků nejhorší od chvíle, kdy byla ebola před téměř 40 lety poprvé identifikována u člověka. Vůbec poprvé se virus objevil v 70. letech v dnešním Kongu. Minulá vážná epidemie v roce 2000 postihla Ugandu, kde se nakazilo 425 lidí. Polovina z nich zemřela.
GALERIE
videogallery_463420
Ebola je virové onemocnění způsobující vysokou horečku a krvácení. Neexistuje proti ní zatím oficiálně schválená vakcína a vir zabije zhruba každého druhého nakaženého. WHO má však tento týden v plánu svolat odborníky na lékařskou etiku, aby posoudili možnosti použití experimentálních léků.
Ebola v Nigérii se dál šíří, Libérie rozšířila karanténu
Kromě nejvíce postižených západoafrických zemí se ebola dál šíří také v Nigérii. Nigerijský ministr zdravotnictví Onyebuchi Chukwu uvedl, že počet potvrzených případů nákazy stoupl ze sedmi na deset. Virovému onemocnění zatím podlehli dva lidé. Všichni nemocní v Nigérii se zřejmě nakazili po kontaktu s Liberijcem Patrickem Sawyerem, který zkolaboval po příletu na letiště v Lagosu koncem července. Právě Sawyer, který na krvácivou horečku později zemřel, je podle zdravotníků původním zdrojem nákazy v Nigérii.
Liberijská prezidentka Ellen Johnsonová Sirleafová dnes oznámila, že uvalila karanténu na okres Lofa, který leží na severu země u hranic s Guineou a Sierrou Leone. Konkrétně to znamená, že region nebude moci nikdo z obyvatel opustit a nikdo zvenčí do něj nebude moci přicestovat. Už minulý týden začala karanténa platit v okresech Bomi a Grand Cape Mount, omezení vstupu pro obyvatele z regionů postižených nákazou eboly platí i v hlavním městě Monrovii.
Libérie varuje před epidemií eboly
Valenta: Cestu do zasažených oblastí by lidé měli znovu zvážit
Hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta v rozhovoru pro ČT připomněl, že přímé lety z Prahy do zasažených oblastí nemíří, nicméně na letištích jsou k dispozici příslušné informační materiály a posádky letadel jsou poučeny, jak zacházet s člověkem, který by případně vykazoval příznaky nákazy. První opatření by se v takovém případě dělala již na palubě letadla. Valenta zopakoval, že inkubační doba u eboly činí 21 dnů.
Všem, kdo by měli do zasažených oblastí namířeno, Valenta radí, aby cestu znovu zvážili. Pokud je skutečně nezbytná, doporučuje dodržovat hygienická pravidla, tedy v první řadě nekontaktovat lidi, kteří se mohli v místě šíření nákazy pohybovat, a vyhýbat se místům, kde by mohlo k nákaze dojít.
Specializovaná nemocnice v Těchoníně je připravena i na ebolu
Pokud by se v Česku objevil vyšší počet lidí s nebezpečným infekčním onemocněním, například právě ebolou, byli by umístěni v Centru biologické ochrany ministerstva obrany v Těchoníně na Orlickoústecku. Nemocnice Na Bulovce totiž může přijmout jen několik takových pacientů. Zařízení v Těchoníně bylo k těmto účelům nákladně modernizováno v letech 2002 až 2006 a je připraveno na nejrůznější choroby, řekl dnes novinářům ředitel Odboru biologické ochrany Michal Kroča.
Aby se zabránilo úniku infekce do okolí, pracuje nemocnice v podtlakovém režimu. Je vybavena dekontaminačními oplachovými komorami, personál je vybaven přetlakovými obleky. Znečištěný odpad se spaluje v místní spalovně, zařízení je vybaveno záložními zdroji energie, má svůj heliport a disponuje i několika mobilními jednotkami.
„Zabezpečení je takové, aby umožnilo přijetí, léčbu a izolaci pacienta s jakýmkoliv infekčním onemocněním včetně těch nejzávažnějších, mezi než patří i ebola. U ní je výhoda, že se nešíří vzduchem, ale jen přímým kontaktem,“ uvedl Kroča.
Centrum má pro pacienty s vážnými onemocněními 28 lůžek, kapacitu může v případě potřeby až zdvojnásobit, a dalších 100 karanténních lůžek. Pracuje zde 30 zaměstnanců, provádí se výcvik lékařů a specializovaný výzkum. Kromě vojáků v karanténě po zahraničních misích zde dosud nikdo neležel.
Specializované centrum v Těchoníně je připraveno i na ebolu (zdroj: ČT24)