Soči (Rusko) - Rusko zvýší dovoz zemědělských produktů z Egypta a Moskva ještě letos zvýší dodávky pšenice do této severoafrické země. Po setkání se svým egyptským protějškem Abdalem Fattáhem Sísím to oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Káhira podle šéfa Kremlu jedná o vytvoření zóny volného obchodu s celní unií, která spojuje Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Egypt je připraven zvýšit vývoz zemědělských produktů o 30 procent.
Rusko teď bude více obchodovat s Egyptem, Tureckem i Latinskou Amerikou
Putin egyptského prezidenta přijal ve své rezidenci v Soči poté, co Rusko minulý týden v odvetě za západní sankce zakázalo dovoz vybraných potravin z Evropské unie, Norska, USA, Austrálie a Kanady.
„Egypt již zemědělské dodávky na náš trh zvýšil o 30 procent a v blízké budoucnosti je připraven je zvýšit o dalších 30 procent,“ řekl Putin. Ruský ministr zemědělství Nikolaj Fjodorov novinářům řekl, že vyšší dodávky brambor, cibule, česneku, pomerančů a dalších produktů z Egypta vyrovnají pokles zapříčiněný u těchto produktů ruským zákazem až z poloviny.
Egypt je největším světovým dovozcem pšenice a největším kupcem pšenice z Ruska. Rusko letos Egyptu dodá nejméně 5 až 5,5 milionu tun pšenice, sdělil také Putin. V předešlém srovnatelném období z Ruska do Egypta zamířilo 3,6 milionu tun pšenice. Ve vývozu obilnin hrají v Rusku prim zahraniční a místní nevládní firmy. K tomu, kdo dodatečnou pšenici dodá, se ruský prezident nevyjádřil.
GALERIE
Abdal Fattáh Sísí a Vladimir Putin v Soči
Putin a Sísí dnes jednali také o vzniku zóny volného obchodu mezi Egyptem a celní unií, v jejímž čele je Moskva. Kromě toho se bavili o možném vzniku egyptského logistického uzlu pro nákladní přepravu na ruském pobřeží Černého moře a o vytvoření ruského průmyslového uzlu v rámci egyptského projektu na rozvoj Suezského průplavu. Sísí během setkání s Putinem slíbil „dobrou spolupráci“ s Ruskem.
Pro bývalého šéfa egyptské armády Sísího jde o první oficiální návštěvu Ruska od květnového zvolení hlavou státu. Egypt za Sísího projevuje obnovený zájem o ruské zbraně. Podle ruského tisku obě země jednají především o dodání ruských systémů protivzdušné obrany. USA po loňském sesazení demokraticky zvoleného egyptského islamistického prezidenta Muhammada Mursího vojenskou pomoc Egyptu částečně pozastavily.
Putin dnes také řekl, že Rusko po podpisu březnového memoranda začalo dodávat zbraně do Egypta. Podrobnosti neuvedl, sdělil však, že obě země se dohodly na posílení vojenské spolupráce. Ruský list Vedomosti na začátku letošního roku napsal, že Rusko a Egypt mají blízko k uzavření dohod na nákup výzbroje za více než tři miliardy dolarů. Podpis těchto kontraktů je zřejmě jen otázkou času.
Po ruském embargu stouply zakázky i tureckým vývozcům
Ruské společnosti po uvalení embarga na dovoz vybraných potravin ze západních zemí zvýšily své zakázky u firem v Turecku. Sdělil to předseda Tureckého shromáždění vývozců (TIM) Mehmet Büyükeksi. Očekává podstatné zvýšení vývozu drůbeže a potravin z mořských živočichů a Turecko by prý mohlo uspokojit i zvýšenou poptávku po ovoci a zelenině. TIM prý úzce spolupracuje s tureckými ministerstvy hospodářství a zemědělství na zjednodušení postupu pro vývoz do Ruska. Büyükeksi také uvedl, že ruská delegace by příští týden mohla navštívit zemi.
Turecko bylo loni pátým hlavním dodavatelem potravin do Ruska. Podle tureckého ministra hospodářství Nihata Zeybekciho dává ruské embargo Turecku příležitost zvýšit vývoz nejen potravin, ale i spotřebního zboží. „Jednáme o naplnění jejich potřeb a o co největším využití této příležitosti,“ sdělil mimo jiné. Ankara o prohloubení obchodní spolupráce s Ruskem podle ministra začala jednat dlouho předtím, než Moskva minulý týden informovala o embargu. Předmětem jednání byla prý i případná účast Turecka v celní unii, která kromě Moskvy zahrnuje Kazachstán či Kyrgyzstán.
Moskva minulý týden zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky.
Povolení pro export do Ruska již desítkám provozů na zpracování hovězího, kuřecího a vepřového masa udělily úřady v Brazílii. Tamní tajemník pro zemědělskou politiku minulý týden uvedl, že Brazílie vidí v ruském zákazu dovozu řady západních potravin obrovskou příležitost pro svůj export masa a obilnin. Podle ruského ministra zemědělství Nikolaje Fjodorova dostalo povolení k vývozu na ruský trh za uplynulý týden zhruba 100 nových brazilských potravinářských firem.
Turecko a latinskoamerické státy jako Brazílie tak z ruského rozhodnutí zakázat velkou část dovozu západních potravin pravděpodobně vyjdou jako největší vítězové.
Evropská komise rozhodne o podpoře sankcemi postižených zemědělců v září
Evropská komise rozhodne o případné podpoře pro farmáře a výrobce potravin postižené ruským zákazem dovozu v září. Shodli se na tom zástupci členských zemí na schůzce s eurokomisařem pro zemědělství Dacianem Cioloșem. Polský ministr zemědělství Marek Sawicki tento krok kritizoval a volal po rychlejším poskytnutí pomoci. Cioloș namítl, že komise potřebuje čas na analýzy a propočty dopadu sankcí na jednotlivé země a výrobce.
„Vzhledem ke kritické situaci týkající se rychle se kazící zeleniny, zejména paprik, rajčat a okurek, by mělo být rozhodnutí učiněno mnohem dříve,“ uvedl polský ministr. Podle něj problém nejakutněji zasahuje ty zemědělce, kteří své produkty v současnosti nemají kam prodat a ani je nemohou uskladnit v takových podmínkách, aby vydržely delší dobu. Polsko podle ministra navrhlo, že část ohrožené produkce může poskytnout lidem v nouzi, chtělo by však vědět, jak bude Brusel schopen zemědělce odškodnit.
Komise má v rozpočtu na mimořádné situace 400 milionů eur ročně. V rámcovém rozpočtu na období 2014 až 2020 je podle Sawického pět miliard eur na pomoc chudým lidem. Pokud by EU použila část peněz z obou těchto zdrojů, problémy producentů by to vyřešilo.