Kyjev/Doněck – Kolona ruských nákladních vozů, které do východoukrajinského Luhanska dovezly humanitární pomoc, se vrátila zpět do Ruska. Kamiony z Ukrajiny odjely přes hraniční přechod Doněck-Izvaryne, podle Kyjeva ale při návratu odvážely zařízení z ukrajinských zbrojovek. Páteční pohyb konvoje po ukrajinském území bez povolení Kyjeva a doprovodu Červeného kříže ostře kritizovaly velmoci i OSN. O situaci dnes v ukrajinské metropoli jedná německá kancléřka Angela Merkelová.
Ruské kamiony opustily Ukrajinu, odvezly prý zařízení ze zbrojovek
Ruské ministerstvo zahraničí dodávku pomoci potvrdilo. Vyjádřilo zároveň ochotu nadále pokračovat ve spolupráci s Mezinárodním výborem Červeného kříže (MVČK) při poskytování pomoci pro obyvatelstvo jihovýchodní Ukrajiny. Dnes se všechny vozy z konvoje vrátily do Ruska, což později potvrdil také šéf zahraničních pozorovatelů na přechodu Doněck-Izvaryne Paul Picard.
Pečlivě jsme plnili doporučení Červeného kříže, hlásí Moskva
„Vyjadřujeme spokojenost s tím, že ruská humanitární pomoc byla dopravena na místo určení. Řídili jsme se výlučně cílem pomoci potřebným civilistům a od obyvatel Luhanska jsme dostali množství poděkování,“ uvedla ruská diplomacie. Rusové podle prohlášení ve všech etapách přípravy a provedení akce těsně spolupracovali s vedením a pracovníky MVČK a „pečlivě plnili jejich doporučení“. MVČK se podle Moskvy předvedl jako zodpovědný partner. Prohlášení ale pominulo protesty, které proti ruské akci vyjádřil Kyjev a Západ.
Ruské kamiony opustily ukrajinské území
Auta odvezla zařízení z našich zbrojovek, tvrdí Kyjev
Mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko dnes prohlásil, že část kamionů byla při zpáteční cestě do Ruska naložena materiálem z ukrajinských zbrojovek. „Máme operativní informaci, že část nákladních vozů byla v Doněcku a Luhansku využita k tomu, aby vyvezla část zařízení z našich podniků,“ řekl Lysenko. „Kamiony, které přijely na naše území pod pláštíkem humanitárního konvoje, nakládají Rusové zařízením z podniku Topaz, který vyrábí moderní radiolokátory Kolčuga, a zařízení z luhanského závodu, kde se vyrábějí náboje pro střelné zbraně,“ dodal. Poznamenal také, že ukrajinské představitele ke kontrole kamionů nepustili. Ruští vojáci prý ještě v pátek ukrajinské pohraničníky a celníky zablokovali tak, že nemohli bránit ruské koloně v cestě.
Ruská kolona na Ukrajinu vjela v pátek, když Moskva oznámila, že už nehodlá tolerovat údajné ukrajinské zdržování. Kamiony na Ukrajinu vjely bez svolení ukrajinských úřadů a bez dohodnutého doprovodu pracovníků MVČK. Pak vyložily náklad v Luhansku, kde proruští separatisté vzdorují vládním silám. Kyjev vzápětí obvinil Rusko z porušení mezinárodního práva i „přímé intervence“. Postup Ruska kritizovali také západní představitelé, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy a německé kancléřky Angely Merkelové.
Moskva výtky odmítla s poukazem na humanitární situaci v Luhansku. Město je 20 dnů v obležení a mimo jiné se potýká s přerušením dodávek vody a elektřiny. Ačkoliv ruská média ohlašovala konvoj až 280 kamionů, pozorovatelé se na hraničním přechodu dopočítali pouze 220 nákladních aut, provázených sedmi vozy technické podpory.
Petro Porošenko vítá v Kyjevě Angelu Merkelovou
Zástupce Merkelové se vyslovil pro federalizaci Ukrajiny
Německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel se v novinovém interview vyslovil pro federalizaci Ukrajiny. Pomohlo by to prý ukončit konflikt mezi vládou v Kyjevě a proruskými separatisty na východě země. Celý rozhovor s vicekancléřem vyjde zítra v listu Welt am Sonntag. Výňatky byly zveřejněny už dnes, krátce před tím, než kancléřka Merkelová dorazila do Kyjeva.
„Promyšlená koncepce federalismu se mi zdá jedinou možnou cestou,“ poznamenal předseda německých sociálních demokratů. Federalizaci Ukrajiny, k níž s ohledem na silnou ruskojazyčnou komunitu na východě země nabádala Moskva, Kyjev až dosud odmítal.
Podle Gabriela by se úsilí německé diplomacie mělo soustředit hlavně na to, aby „všemi prostředky zabránilo přímému vojenskému střetu mezi Ukrajinou a Ruskem“. Vybídl ale také k zamyšlení nad „procesem usmíření“, který by měl následovat po ukončení ozbrojeného konfliktu na východě země, provázeným i účinnou kontrolou hranice s Ruskem.
„Územní celistvost Ukrajiny lze zachovat jen v případě, že se udělá nabídka regionům s ruskojazyčnou většinou,“ odhadl vicekancléř s tím, že federalizace se mu zdá jedinou možnou cestou. Pesimisticky však vidí vyhlídky na návrat anektovaného Krymu Ukrajině.
GALERIE
videogallery_466099