Lavrov: Na východ Ukrajiny pošleme další konvoj

Moskva - Rusko chce ještě tento týden vypravit další konvoj na východ Ukrajiny. Oznámil to ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva prý doufá, že se s Kyjevem domluví na spolupráci. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ale po telefonu řekl šéfovi Evropské rady Hermanu van Rompuyovi, že se cítí záměrem „mimořádně znepokojen“. Prvních více než 200 kamionů přitom minulý týden nakonec hranice překročilo bez svolení Ukrajiny a bez doprovodu Červeného kříže. Kyjev pak obvinil Rusko z porušení mezinárodního práva.

„Humanitární situace se nelepší, ale zhoršuje. Chceme se dohodnout v nejbližší době o všech podmínkách dodávky druhého konvoje po stejné trase, s účastí ukrajinských pohraničníků a celníků. Jsme přesvědčeni, že je to nezbytné udělat tento týden,“ řekl Lavrov. Argumentoval i tím, jak zoufalou situaci v Luhansku líčí Mezinárodní výbor Červeného kříže. Město je tři týdny v obležení.

Podle Porošenka ale vyslání dalšího „takzvaného humanitárního“ konvoje vyvolává mimořádné obavy, stejně jako přesun ruské vojenské techniky přes hranice na ukrajinské území. Kyjev dnes oznámil, že na Ukrajinu vjela ruská kolona bojových vozidel a tanků, Moskva to ale popírá.

Podle koordinátora Člověka v tísni Tomáše Vlacha obchody v Luhansku prakticky nefungují. Lidé si mohou koupit chléb, ovšem třikrát dráž než normálně. „Pro řadu lidí, kteří nemají k dispozici peníze v hotovosti, je to veliký problém se nějak uživit,“ poznamenal Vlach. Ruská pomoc z prvního konvoje měla být distribuována asi na dvou desítkách míst. „Jestli se to stalo, opravdu nevím. Luhansk je na tom velice špatně se spojením. Nedá se tam dovolat, nefunguje elektřina, nejsou mobilní antény,“ konstatoval Vlach.

Vojáci údajně bojují s ruskými ozbrojenci

Chaos na východní Ukrajině mezitím pokračuje. Ukrajinští vojáci a pohraničníci podle ukrajinských médií svedli boj s kolonou desítek tanků a obrněnců, která prý pronikla z Ruska na východní Ukrajinu poblíž přístavu Mariupol u Azovského moře. Některé oficiální zdroje tyto zprávy potvrzují, jiné naopak zpochybňují.

Tomáš Vlach z Člověka v tísni

„Separatisté dostali posily z Ruska. To skutečně potvrzují sami ukrajinští vojáci. Mají to být profesionálové z výsadkové divize. Ukrajinští vojáci přitom tvrdí něco jiného než televize. Není to vítězství za vítězstvím, armáda se bojí toho, že separatisté přejdou do protiútoku.“

Na Ukrajinu vjel první ruský humanitární konvoj bez svolení 22. srpna. Po dlouhých dnech čekání na hranicích dorazil do Luhansku. Kyjev ihned Moskvu obvinil z porušení mezinárodního práva. Ta to odmítla s tím, že už nehodlala tolerovat ukrajinské zdržování vjezdu konvoje. „Vyjadřujeme spokojenost s tím, že ruská humanitární pomoc byla dopravena na místo určení. Řídili jsme se výlučně cílem pomoci potřebným civilistům a od obyvatel Luhansku jsme dostali množství poděkování,“ uvedla ruská diplomacie.

Kyjev: Kamiony odvezly zařízení ze zbrojovek

Kamiony z Ukrajiny odjely přes hraniční přechod Doněck-Izvaryne. Podle Kyjeva při návratu odvážely zařízení z ukrajinských zbrojovek. „Máme operativní informaci, že část nákladních vozů byla v Doněcku a Luhansku využita k tomu, aby vyvezla část zařízení z našich podniků,“ řekl mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko. „Kamiony, které přijely na naše území pod pláštíkem humanitárního konvoje, nakládají zařízení z podniku Topaz, který vyrábí moderní radiolokátory Kolčuga. Dále také zařízení z luhanského závodu, kde se vyrábějí náboje pro střelné zbraně,“ dodal. Poznamenal také, že ukrajinské představitele ke kontrole kamionů nepustili. Ruští vojáci prý ještě v pátek ukrajinské pohraničníky a celníky zablokovali tak, že nemohli zabránit ruské koloně v cestě.

„Snažili jsme se přesně dodržovat mezinárodní humanitární právo (…). Na náklaďácích nebylo nic jiného než humanitární pomoc. Do Ruska se vrátily prázdné,“ uvedl dnes Lavrov. Zdůraznil také, že Rusko je připravené použít všechny diplomatické cesty k ukončení konfliktu na Ukrajině. Pozitivní výsledek očekává i od zítřejšího summitu v Minsku, kde se sejdou zástupci Ukrajiny, Ruska a Evropské unie.

Šéf ruské diplomacie opět vyzval k okamžitému příměří a zahájení mírových rozhovorů bez předběžných podmínek a s účastí „všech stran“ a „všech ukrajinských hráčů, regionů a politických sil“. Tedy včetně separatistů, s nimiž Kyjev dosud jednat odmítá jako s „teroristy“, a komunisty, jejichž stranu chtějí ukrajinské úřady zakázat za údajnou kolaboraci s Moskvou a podporu proruského povstání.

NATO zřejmě nepozvalo Rusko na zářijový summit ve Walesu. V dřívějších letech ho přitom zvalo. Píše to deník Kommersant s odvoláním na zdroje z bruselské centrály Aliance, podle které je prý účast Moskvy neužitečná. Většina témat jednání se přitom Ruska bude týkat - jde hlavně o dopady konfliktu Moskvy s Ukrajinou. Podle listu se právě díky sporům obou zemí zcela změnil program summitu, který se měl původně hlavně věnovat hrozbám terorismu.

Porošenko se sejde s šéfem Kremlu

Ruský prezident Vladimir Putin se v Minsku osobně setká se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem. Plánovaná schůzka je první příležitostí, kdy budou prezidenti o ozbrojeném konfliktu na východní Ukrajině spolu osobně mluvit. „Oni se spolu už sice potkali, ale bylo to jen na pár minut v Normandii v rámci oslav vylodění Spojenců, a to nebylo žádné jednání hodné toho slova,“ připomněl komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. 

„Ono je ale někdy důležitější, když se ti dva lidé potkají a vymění si pár slov, a když zjistí, že spolu mohou jednat. Vůbec bych nepodceňoval to, čemu se říká osobnostní chemie, protože ta pak umožní další jednání, která mohou být složitá, kde se musí přemosťovat velké protiklady. To je samozřejmě případ ukrajinsko-ruských vztahů. Ti lidé k sobě musí nejdřív najít cestu jako lidé. Pak mohou jednat jako státníci,“ soudí Slezák.

Sobotka: Dohoda Ukrajiny a Ruska je nutná (zdroj: ČT24)

Premiér ČR Bohuslav Sobotka: Stabilizace není možná bez rusko-ukrajinské dohody

„Několik set kilometrů na východ od Česka zuří v této chvíli válka. Jednou ze schopností válek je možnost rychlé a nečekané eskalace. Osobně se nedomnívám, že krize na Ukrajině skončí za nějakou krátkou dobu. Musíme o ní přemýšlet minimálně ve střednědobém horizontu,“ prohlásil český premiér Bohuslav Sobotka s tím, že Ukrajina má právo obnovit svoji suverenitu. Zvládnutí krize podle české vlády vyžaduje evropskou jednotu a „hlubokou spolupráci“ jednotlivých členských zemí.

„Akce jednotlivých států, pokud nejsou koordinované s ostatními, mohou v některých případech situaci i zhoršit. Česká republika se proto bude snažit, aby Evropa hovořila jedním hlasem a aby eskalace napětí na Ukrajině zůstala pokud možno pod kontrolou. Situaci na Ukrajině nelze dlouhodobě politicky a ekonomicky stabilizovat bez dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Česká republika nemá zájem na další eskalaci sankcí mezi Unií a Ruskem.“

Vydáno pod