Minsk (Bělorusko) - Na východě Ukrajiny může přesně po 150 dnech zavládnout klid zbraní. Vše závisí na souhře několika dílčích úspěchů – předně jde o setkání v běloruském Minsku, kam za účasti OBSE míří ukrajinské a ruské delegace. Pokud k vyjednávání skutečně dojde, je prezident Ukrajiny Petro Porošenko připraven dát pokyn k dočasnému ukončení bojů. Třetím důležitým článkem jsou separatisté. Ti jsou ochotni příměří dodržovat, jen pokud ukrajinská strana konfliktu učiní totéž a přistoupí na mírový plán navržený Ruskem.
Minsk podruhé - křehký den jednání živí šanci na východní smír
Karas: Podmínek ze všech stran je mnoho (zdroj: ČT24)
Dlouhotrvající boje neústupných povstalců a „protiteroristických“ jednotek už vyhnaly z domovů přes milion lidí. Během konfliktu zahynulo zhruba 2 600 lidí – na ukrajinské straně jde zhruba o 830 vojáků. Konflikt, který na mezinárodní scéně oživil stigma studené války, může počínaje dneškem souboj zbraní vyměnit za souboj argumentů. Známé jsou dílčí kroky dvoustranného příměří. Otázkou zůstává, co bude konečnou dohodou a jaký osud politici obou stran přisoudí východu Ukrajiny.
UKRAJINA: ÚSTUPEK ZA CENU MÍRU
Právě Kyjev byl od počátku odhodlaný s povstalci skoncovat silově a klid zbraní tváří tvář „teroristům“ odmítal. Prvotní plán z dílny Porošenka sice nabízel povstalcům ústupky (zvláštní status ruštiny, ústavní změny a decentralizaci východu), ale zřejmě doplatil na obsahovou či časovou neurčitost slibů. Řada kroků (evakuační koridory, odzbrojení, amnestie pro vězněné) navíc neřešila krizi samotnou, ale jen její doprovodné projevy.
Petro Porošenko se svým týmem
U nové verze mírového plánu, tentokrát dohodnuté i s ruským protějškem Putinem, byly detaily ze strany Kyjeva dlouho jen hádankou. Krátké diplomatické vzkazy o „mechanismech příměří“ či „krocích k nastolení míru“ dovolily ruským zástupcům, aby svou verzi k projednání stanovili ještě před Minskem mnohem lapidárněji. Stále zřetelněji tak vycházelo najevo, že Porošenko takřka bezvýhradně přistoupil na podmínky dané Putinem. V tom se výrazně liší od premiéra Jaceňuka, jehož tvrdá protiruská rétorika už začíná znepokojovat i samotný Západ.
Co někteří mohou mít za přílišný ústup, ale Porošenko omlouvá snahou konflikt po několika měsících konečně zastavit. Na současně probíhajícím summitu NATO ve Walesu přiznal, že se nemůže dál dívat na umírání vojáků či civilistů ve své zemi – a pro mír je tak ochoten udělat cokoliv. Včera si tak alespoň rezolutně podmínil přerušení bojů. Rozkaz armádě k odložení zbraní hodlá vyslat, jen pokud začnou do 13:00 SELČ zúčastněné strany skutečně jednat.
RUSKO: KLID OD ZBRANÍ I NATO
Kreml byl dosud ve svém pohledu na příměří sdílnější. Kromě ukončení bojů požaduje obnovení zničených nemocnic i sociálních zařízení, výměnu zajatců a hlavně mezinárodní dohled ze strany OBSE. Ukrajinské lídry pak varuje před sbližováním se Západem a odmítá jejich námluvy s NATO. Podobné snahy jsou podle něj porušením dohod o vymezeném prostoru mezi Aliancí a Ruskem.
Putinův plán
- Ukončení „aktivních útočných operací“ na obou stranách
- Stažení ukrajinských armádních děl z dostřelu na obydlená místa
- Dohled mezinárodních pozorovatelů
- Vojenská letadla nebudou mířit na civilisty
- Výměna všech vězňů
- Vznik humanitárního koridoru pro uprchlíky
- Obnovení zničené infrastruktury
Zatímco na humanitárních a vojenských podmínkách míru panuje shoda, po účasti v NATO naopak razantně volá například premiér Jaceňuk. A zatímco Rusko častuje slovy o „teroristickém státu“ a „hlavním viníku krize“, ruský šéf diplomacie Lavrov zase varuje před dalším štěpením Ukrajiny pod vlivem Západu.
Vladimir Putin
POVSTALCI: SPOJENECTVÍ A SOUHRA NA DÁLKU
Separatisté chtějí složit zbraně až poté, co Kyjev přijme ruský plán příměří. Ukončit boje plánují oficiálně dvě hodiny po armádě – tedy v 15:00. Ukrajinští zástupci prý ale „musí podepsat plán politického řešení konfliktu“. Dohoda v Minsku má podle nich obsahovat také konkrétní detaily o garancích dodržování klidu zbraní.
-
„Hlavní podmínkou povstalců je, že budou Porošenkem zastaveny všechny vojenské operace. Jsou ochotni přijít o dvě hodiny později s podobným plánem,“ upřesnil moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Podle agentury Reuters podmínky separatistů do značné míry souzní s plánem vypracovaným ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Navrhli vytvoření „bezpečnostní zóny“, rozdělené do pěti oblastí, z nichž každá má být monitorována 40 pozorovateli z OBSE. Rebelové také slíbili, že umožní vznik humanitárního koridoru pro uprchlíky jako součást navrhovaného příměří „s cílem stabilizovat situaci a zabránit krveprolití.“
Vůdci východoukrajinských povstalců
Separatisté také chtějí záruky, že Kyjev bude příměří respektovat. „Bez záruk žádný klid zbraní nebude, protože v minulosti jsme měli dohody o příměří, které Porošenko nerespektoval. Chceme náležité záruky, protože ne všechny jednotky na ukrajinské straně podléhají Kyjevu,“ prohlásil Oleh Carjov, který stojí v čele společného svazového parlamentu neuznaných separatistických republik.
Klíčové milníky krize přibližuje následující grafika: