Minsk – Od 18:00 místního času (17:00 SELČ) platí na Ukrajině příměří mezi armádou a proruskými separatisty. Příslušnou dohodu dnes v Minsku uzavřeli zástupci ukrajinské vlády a povstalců. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vydal armádě rozkaz k zastavení palby, bojové akce ukončili i separatisté. Kreml dohodu o klidu zbraní uvítal a doufá v bedlivou kontrolu dodržování příměří. Také Bílý dům vidí příměří nadějně, a pokud klid zbraní vydrží, mohlo by se prý upustit i od chystaných sankcí proti Rusku. Do Kyjeva večer také dorazila česká humanitární zásilka zdravotnického materiálu.
Na Ukrajině začal platit klid zbraní
Porošenko: Příměří symbolicky nastalo během summitu NATO
Uzavření dohody o příměří potvrdila vedle záastupců Ukrajiny a separatistů i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Porošenko o ní informoval na svém Twitteru. Během summitu NATO ve Walesu pak ukrajinský prezident upřesnil, že dohoda má 12 bodů a že existuje plán, dokdy by měly být jednotlivé body tohoto protokolu splněny. Řeší například otázky kontrol a výměnu zajatců. Na dodržování příměří bude dohlížet OBSE a bojové síly obou znesvářených stran zůstanou na svých nynějších pozicích.
GALERIE
Jednání kontaktní skupiny v Minsku autor: Chen Junfeng, zdroj: ČTK/ZUMA/Xinhua
„Nyní je důležité, aby toto příměří vydrželo co nejdéle a aby během něj pokračoval politický dialog, který může zajistit mír a stabilitu v Donbasu,“ řekl Porošenko. Ukrajina je podle něj připravena podniknout příslušné kroky, jako je amnestie, decentralizace moci a respektování jazyka a kulturních tradic ve východukrajinských regionech. Ukrajinský prezident také ocenil, že příměří symbolicky nastalo během summitu NATO ve Walesu.
Podle Porošenka by si povstalci i vojáci mohli zajatce vyměnit již v sobotu. Rebelové tvrdí, že v jejich držení je přes 1000 ukrajinských vojáků.
GALERIE
videogallery_469070
Separatisté z povstalecké Luhanské lidové republiky dali na vědomí, že dohoda o příměří nijak nemění jejich postoj k ukrajinským úřadům. Klid zbraní byl podle nich nutný, aby se předešlo dalšímu krveprolití. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v televizním projevu prohlásil, že mírový plán musí vedle klidu zbraní obsahovat podmínky stažení „ruských sil a ruských banditů a teroristů“ a obnovu ukrajinských státních hranic s Ruskem.
Americký prezident Barack Obama vidí příměří nadějně, je ale rovněž skeptický. Jestliže klid zbraní vydrží, mohly by prý být zrušeny i chystané sankce proti Rusku, řekl po summitu NATO.
Ukrajinský prezident Porošenko k příměří (zdroj: ČT24)
Separatisté již ve čtvrtek uvedli, že se ke klidu zbraní hodlají připojit hodinu po ukrajinské armádě, jako podmínku si ale kladli to, že Kyjev přijme mírový plán ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten mimo jiné počítá s ukončením bojů, stažením dělostřelectva a obnovou sociálních a zdravotnických zařízení. Boje podle všeho ustaly ještě před oficiálním začátkem klidu zbraní. Agentura TASS krátce před tím, než příměří vstoupilo v platnost, napsala, že povstalci již více než čtvrt hodiny nehlásí žádnou bojovou aktivitu. Agentura Reuters nicméně hlásila tři exploze u Doněcka, což potvrdil i zpravodaj ČT Miroslav Karas. Večer už byl klid.
Na východě Ukrajiny dnes i po zahájení jednání v Minsku pokračovaly boje a podle řady expertů bude i po vyhlášení příměří zřejmě trvat ještě delší dobu, než skutečně nastane klid zbraní.
Manévry NATO na Ukrajině ohrožují mírový proces, říká Moskva
Krátce po uzavření dohody o příměří ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že manévry, které na západě Ukrajiny chystá Severoatlantická aliance, ohrožují tamní mírový proces. Desetidenní cvičení s názvem Rapid Trident u západoukrajinského Lvova začne 16. září a zúčastní se ho jednotky z USA, Kanady, Německa a dalších zemí. Washington na společné alianční manévry s ukrajinskou armádou vyšle 200 vojáků.
GALERIE
Konec bojů na Ukrajině zdroj: ČT24
Cvičení na Ukrajině a tón představitelů NATO z dvoudenního summitu ve Walesu, který dnes skončil, by podle ruské diplomacie mohly podkopat mírové snahy na Ukrajině. V prohlášení Moskva dále uvádí, že manévry mohou „zvýšit napětí, ohrozit křehký (mírový) proces a ještě více rozdělit ukrajinskou společnost“.
Česko na Ukrajinu dopravilo tunu zdravotnického materiálu
Do Kyjeva večer dorazila tunová zásilka zdravotnického materiálu pro Ukrajinský červený kříž, kterou financovalo české ministerstvo zahraničí a kterou zajistil Český červený kříž. Podle české diplomacie jej ukrajinští zdravotníci využijí při ošetřování akutních popálenin a dalších těžkých zranění civilních obyvatel z východu Ukrajiny. „Když jde o životy a zdraví, je naší povinností pomáhat. Do této konkrétní snahy pomoci patří i nákladní automobil, který dnes dorazil do Kyjeva po střechu naložený zdravotnickým materiálem,“ uvedl k humanitární dodávce ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
V nejbližší době budou podle ministerstva z jeho rozpočtu zakoupeny také dýchací přístroje pro umělou plicní ventilaci pro nemocnice v Dněpropetrovsku a v Charkově na východě Ukrajiny. V následujících týdnech pak Černínský palác vypraví další zásilku zdravotnického materiálu pro Ukrajinský červený kříž.
Česko prostřednictvím své ambasády v Kyjevě a ve spolupráci s tamní misí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky rovněž připravuje pomoc pro Ukrajince, kteří kvůli konfliktu na východě země museli opustit své domovy. Česká vláda letos na pomoc Ukrajině schválila 50 milionů korun.
Rusko pošle na Ukrajinu dva humanitární konvoje
Ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov na jednání v Minsku prohlásil, že Moskva vyšle na východ Ukrajiny dva humanitární konvoje: první z nich se pod vedením Červeného kříže vydá do krizové oblasti v sobotu. Druhý transport s pomocí bude vypraven později po železnici. Moskva již v srpnu vyslala do východoukrajinského Luhanska konvoj s humanitární pomocí. Kolona takřka 300 kamionů překročila hranice bez souhlasu Kyjeva a bez doprovodu Mezinárodního výboru Červeného kříže a vyvolala kritiku ze strany ukrajinské vlády i Západu.
Jednání kontaktní skupiny v Minsku