Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko doufá, že ve Washingtonu získá pro svou zemi „zvláštní postavení“ spojence Spojených států, i když Ukrajina není členem Severoatlantické aliance. Podobnému postavení se těší Austrálie, Izrael, Egypt či Jižní Korea; dovoluje zejména dodávky vyspělých zbraní a výměnu špionážních informací. Během svého vystoupení na kyjevské konferenci také Porošenko ohlásil, že v úterý by měl ukrajinský parlament ratifikovat „historickou“ dohodu o přidružení k Evropské unii. Právě spory o tuto dohodu vedly v Kyjevě ke svržení proruského režimu vzešlého z voleb a nastolení prozápadní vlády.
Porošenkovy nejbližší cíle: Spojenectví s USA a přidružení k EU
„Za několik dnů se vydám do Spojených států, na důležité schůzky v Kongresu a s americkým prezidentem. Doufáme, že v brzké budoucnosti získáme zvláštní spojenecké postavení pro nečlena NATO,“ řekl Porošenko během 11. výroční konference Jaltské evropské strategie. V rámci návštěvy USA promluví ve čtvrtek také na společné schůzi Senátu a Sněmovny reprezentantů. Jeho cesta do Spojených států má demonstrovat americkou podporu ukrajinské snaze o demokracii, nezávislost a stabilitu.
„Ukrajinský národ čelí jedné z nejtěžších zkoušek, aby si vydobyl právo být Evropany,“ řekl prezident v narážce na konflikt na východě země, který už stál životy více než 3 000 Ukrajinců. „Zdá se mi, že bylo by prostě nezdvořilé neposkytnout nám perspektivu členství (v EU),“ prohlásil Porošenko v souvislosti se zaváděním reforem, které mají během příštích pěti-šesti let změnit Ukrajinu podle evropského vzoru v demokratičtější a svobodnější zemi. „Jsem naprosto přesvědčen, že naše úsilí bude mít úspěch,“ zdůraznil za potlesku přítomných.
Kyjevská konference Jaltské evropské strategie
Porošenko rovněž věří, že Krym, anektovaný Ruskem, se jednou vrátí k Ukrajině, a to „nikoliv nevyhnutelně vojenskými prostředky“. Prezident také ujišťoval skeptiky, že chystané udělení „dočasného zvláštního postavení“ územím, které na východě Ukrajiny ovládli proruští vzbouřenci, nijak neohrozí územní celistvost a nezávislost celé země. „Krizi nelze vojensky vyřešit. Potřebujeme decentralizaci moci,“ řekl.
Avšak dodal, že tato decentralizace moci od ústředních orgánů k místním nepřekročí rámec, jaký je prý obvyklý například v Polsku. Klíčové otázky zahraniční politiky, bezpečnosti či armády zůstanou v rukou Kyjeva. Zdůraznil také důležitost uspořádat v rámci urovnání konfliktu místní volby.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v souvislosti s chystanou Porošenkovou cestou do zámoří vyjádřil naději, že „demokracie, kterou chtějí USA na Ukrajině podporovat, nebude podobná té irácké nebo libyjské“.
Brífink José Barrosa po jednání s Petrem Porošenkem (zdroj: ČT24)
Příměří na Ukrajině k trvalému míru nestačí, prohlásil Barroso
Nynější příměří na Ukrajině, které trvá již týden, je pro zajištění trvalého míru nedostatečné, řekl na brífinku v Kyjevě po jednání s Porošenkem šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Brusel je podle něj pro politické řešení, ale nebude váhat s tvrdou reakcí na nepřijatelné chování Ruska. Ukrajinskou krizi je podle něj možné řešit jen cestou kompromisů. „Nyní ještě je možnost takové kompromisy hledat a dohodnout se na nich,“ prohlásil šéf Evropské komise.
Ukrajina je svrchovaná země a má právo bránit se jakýmikoliv prostředky, byť se při tom musí řídit určitými zásadami, řekl dále šéf EK. „Může uzavírat jakékoli smlouvy o nákupu zbraní. K vyřešení konfliktu, jak se zdá mně i Evropské komisi, by ale bylo lepší volit politické prostředky,“ zdůraznil Barroso, který se v Kyjevě účastní konference Jaltské evropské strategie.
Rusko kvůli asociační dohodě pohrozilo cly na ukrajinské zboží
Pokud 1. listopadu vstoupí v platnost asociační dohoda mezi Kyjevem a Evropskou unií, aniž by se přihlédlo k výhradám Moskvy, zavede Rusko k témuž dni dovozní cla na ukrajinské zboží. Prohlásil to ruský ministr pro hospodářský rozvoj Alexej Uljukajev. Rusko má proti asociační dohodě a s ní spojené rozsáhlé dohodě o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou dlouhodobé výhrady. Obává se, že zasáhne ruský vývoz na Ukrajinu.
Od Porošenkova nástupu do funkce uplyne 100 dní
Patnáctého září uplyne 100 dní od 7. června, kdy se Porošenko ujal vedení země. V předčasných prezidentských volbách získal 54,7 procenta hlasů a vyhrál hned v prvním kole. Stal se pátou hlavou ukrajinského státu od nabytí nezávislosti země po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. V inauguračním projevu odmítl březnovou ruskou anexi Krymu a zdůraznil, že Ukrajina bude jednotným státem, což později několikrát důrazně zopakoval. Dal také najevo, že stojí o plné členství své země v Evropské unii. Proruské povstalce na východě země vyzval ke složení zbraní a nabídl amnestii těm vzbouřencům, kteří nemají krev na rukou. Nabídku však vůdcové separatistů odmítli.
Na poli diplomacie byl největším úspěchem Porošenka podpis ekonomické části asociační dohody mezi EU a Ukrajinou 27. června, což Porošenko označil za možná nejdůležitější den pro Ukrajinu po vyhlášení nezávislosti.