Berlín/Stockholm – Vezměte euro, imigranty nebo něco jiného, řekněte, že jste proti, a úspěch ve volbách máte zaručen. Tento recept funguje podle výsledků víkendových voleb třeba ve Švédsku nebo v Německu. Tam na zemské úrovni uspěla euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), ve Švédsku dvakrát více hlasů než minule získali Švédští demokraté - s rétorikou namířenou proti přistěhovalcům.
V Evropě posilují euroskeptici a hlasy proti přistěhovalcům
Po úspěchu ve volbách do Evropského parlamentu dostali Švédští demokraté v parlamentních volbách 12,9 procenta hlasů a stali se tak třetí nejsilnější švédskou politickou stranou. S takovým úspěchem snad ani oni sami nepočítali, ostatní strany s nimi ale zatím odmítají spolupracovat. Přesto Švédským demokratům narostlo sebevědomí a věří, že v parlamentu dokáží prosadit vlastní zájmy – zastavit imigraci a omezit pravomoci Evropské unie.
(Ne)překvapivé zisky protestních stran v západní Evropě (zdroj: ČT24)
Dlouhá léta bylo Švédsko symbolem stability a otevřenosti, finanční krize jím ale přesto otřásla. Nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu způsobily něco, co málokdo čekal. Stejně jako jinde v Evropě i švédská krajní pravice pracuje s emocemi lidí bez práce nebo těch, jejichž sousedé nemluví švédsky.
AfD se dostala do europarlamentu a tří zemských sněmů
Alternativa pro Německo (AfD) místo xenofobie uspěla s útokem na euro. Ještě před rokem byla úplným politickým nováčkem, při víkendových zemských volbách v Durynsku získala 10 procent hlasů a v Braniborsku přes dvanáct procent. Už v květnu obsadila sedm křesel v Evropském parlamentu a teď bude mít poslance ve třech ze 16 spolkových zemí. „Budeme bojovat za pevnou finanční politiku, za regulaci imigrace, za pravou rodinnou politiku,“ slibuje předseda strany Bernd Lucke.
Bernd Lucke
AfD zakládá svou rétoriku především na kritickém postoji ke společné evropské měně. Euro je podle strany příliš silné pro středomořské země a příliš slabé pro Německo, proto škodí všem. Loni na podzim v německých parlamentních volbách tento program jen těsně nestačil AfD ke vstupu do Spolkového sněmu, v květnu ale strana získala v evropských volbách 7,1 procenta hlasů. Při zemských volbách před dvěma týdny v Sasku už dostala 9,7 procenta hlasů, o tomto víkendu v Durynsku ji podpořilo 10,6 procenta voličů a v Braniborsku dokonce 12,2 procenta, což je zatím její nejlepší výsledek.
Němečtí politici už přestávají AfD vnímat jako módní stranu, jakou byli v minulosti Piráti; podle bavorského zemského premiéra Horsta Seehofera je třeba počítat s tím, že se euroskeptici stanou pevnou součástí německé politické scény. „AfD je realita a ničemu nepomůže, když budeme zesměšňovat její voliče,“ řekl časopisu Focus Seehofer. „Pokud se podaří vedení AfD zbavit se radikálů, pak se tato strana před německými volbami v roce 2017 sama nevyřídí.“
Ačkoli je rétorika AfD spíš konzervativní a v jejím vedení stojí pravicově zaměření ekonomové, podle volebních analýz čerpá voliče ze všech částí politického spektra. To ostatně tvrdí i její předseda Lucke. V Sasku, Braniborsku i Durynsku přešlo k AfD nejvíc voličů od Křesťanskodemokratické unie (CDU), jen s malým odstupem ale následovali bývalí voliči postkomunistické Levice. Strana navíc sbírá protestní hlasy voličů, které se dříve rozdělovaly mezi mnoho menších politických uskupení. „Zatím nic nenaznačuje, že by se na vítězném tažení AfD mohlo něco změnit,“ konstatuje deník Süddeutsche Zeitung. „Pokud budou ostatní na AfD útočit, bude to její příznivce o to víc motivovat, aby přišli k volbám,“ soudí Frankfurter Allgemeine Zeitung.