Západní Evropa řeší, jak naložit s vracejícími se džihádisty

Berlín - Boj proti Islámskému státu se neomezuje jen na území Sýrie a Iráku. Těžkou hlavu mají západní vlády a jejich bezpečnostní složky z radikálů s evropským pasem. Co je žene do služeb extremistů a co dělají po návratu domů? Takové otázky se nabízely v průběhu soudního líčení s Kreshnikem Berishou, prvním německým členem Islámského státu. Před soudem ve Frankfurtu nad Mohanem stanul jen několik dní poté, co německé úřady zakázaly používání symbolů extremistické skupiny a jakékoli šíření propagandy ve prospěch IS.

Berishovi, jenž údajně dříve hrával za židovský fotbalový klub, hrozí až deset let vězení za členství v zahraniční teroristické organizaci. Muž se narodil v Bad Homburgu nedaleko Frankfurtu do rodiny kosovských přistěhovalců. Zatčen byl v prosinci 2013 při svém návratu ze Sýrie na frankfurtském letišti. „Podle našich zjištění byl ve výcvikovém táboře v Sýrii a podílel se na bojích islamistů,“ tvrdí státní zástupce Horst Salzmann.

Západoevropské státy se obávají návratu stovek svých občanů, kteří se vydali z Evropy do Sýrie nebo do Iráku bojovat po boku islamistů. Panují obavy, že v oblasti se ještě více zradikalizují a po návratu mohou provádět teroristické útoky. Jeden z takových navrátilců, Francouz alžírského původu Mehdi Nemmouche, 24. května zastřelil v bruselském židovském muzeu čtyři lidi.

Podle německých agentů se jejich osudy podobají jako vejce vejci. Skoro všichni jsou mladí. Čtvrtina má za sebou kriminální minulost. Aspoň základní školu řádně dokončil jen každý čtvrtý z nich. Jen 12 procent někdy pracovalo. Stejnému profilu odpovídá i souzený Kreshnik Berisha. A stejně jako řada dalších si i on v Sýrii nejspíš prošel hodně bolestnou zkušeností.

Naivní mladé islamisty, které do služeb džihádu žene více životní frustrace než skutečná zbožnost, čeká na iráckém a syrském bojišti šok z brutality. V boji jsou většinou nepoužitelní. Právě proto jsou často aktéry sebevražedných útoků. Polní velitelé jim snadno namluví, že jinak než jako živé bomby nejsou Alláhovi k ničemu.

Podobně snadné zřejmě bude zmanipulovat je a přimět k teroristickým útokům v Evropě. Kreshnik Berisha sice podle tajné služby nic podobného v úmyslu neměl, každopádně německé agenty tajné služby a jejich západoevropské kolegy čeká ještě tvrdá práce.

  • Ze 400 německých džihádistů se podle odhadů vrátila už domů více než třetina. Těm, kdo by se chtěli výměnou za mírný trest a pomoc při návratu do společnosti své islamistické minulosti zbavit, je k dispozici tzv. horká linka zřízená německými úřady. Zatím na ni ale skoro nikdo nezavolal.
Vydáno pod