Poslanci v Kyjevě i Štrasburku potvrdili asociační pakt

Kyjev/Brusel – Evropský i ukrajinský parlament potvrdily asociační dohodu Ukrajiny s EU. Dokument, kolem kterého loni v listopadu vznikla dosud trvající krize, obě komory stvrdily ve stejný moment krátce po poledni. Ve Štrasburku nejprve vystoupil šéf parlamentu Martin Schulz, přes telemost z Kyjeva poté hovořil i ukrajinský prezident Porošenko. Formálně je tak proces přidružení dokončen. Smlouva začne platit od 1. listopadu a vytvoří základ pro užší spolupráci mezi EU a Ukrajinou. Platnost klíčové pasáže o volném obchodu byla po dohodě s protestujícím Ruskem odložena až na rok 2016.

Ve čtyřistapadesátičlenné kyjevské sněmovně se pro ratifikaci vyslovilo 355 poslanců, ve štrasburském parlamentu pro ratifikaci zvedlo ruku 535 z 697 europoslanců. Porošenko ve zdůvodnění návrhu označil asociační smlouvu za projev evropské solidarity. „Ukrajina nastupuje cestu pokroku,“ prohlásil v emotivním projevu před hlasováním prezident, který ratifikační listinu přímo v sále sněmovny podepsal. Poslanci přivítali dnešní ratifikaci povstáním, bouřlivým potleskem a zpěvem ukrajinské hymny.

Odborníci se shodují na jednom: Podobnou „blamáž“ jako při překvapivém úskoku Viktora Janukovyče v listopadu 2013 obě strany už jednoduše nechtěly dopustit. Nový lídr Ukrajiny Porošenko dokonce hovoří o tom, že pro jeho zemi je úterý „historickým dnem“. Právě on ostatně námluvy s Unií v červnu oficiálně oživil. Podle svých slov si od ní slibuje zajištění vlády práva, svobody slova a účinný boj proti korupci.

Příliš velké naděje prozápadních Ukrajinců

Otázkou zůstává, zda si západ a střed Ukrajiny do vytouženého paktu nepromítá příliš mnoho. „Jsou velká očekávání, taková zvláštní směs idealistických nadějí v demokracii, lepší samosprávu nebo zatočení s úplatkářstvím. To je především problém samotných Ukrajinců,“ dodává ředitel Ústavu východoevropských studií na FF UK Marek Příhoda.

Pootevřením evropského trhu si ale země nesporně polepší – jak materiálně, tak především finančně. Geopoliticky má navíc smlouva velmi důležitý symbolický význam. Jde de facto o přiznanou orientaci z ruské sféry vlivu na evropský trh.

Sbližování se západním trhem lze ostatně vidět už na číslech. Státní finance sice pod dlouhotrvajícím konfliktem stále hlavně trpí, přesto prudce roste podíl obchodu s EU na úkor Ruska. Sepětí s evropským trhem ale může v důsledku znamenat výhodu jen pro část Ukrajiny, jak upozorňuje Příhoda. „Ze všech zmíněných dohod bude zřejmě těžit pouze ta část země, která je schopná evropskému trhu skutečně konkurovat,“ dodává.

Na poli diplomacie byl dosud největším úspěchem Porošenka podpis ekonomické části asociační dohody 27. června. I od optimisticky naladěného západu Ukrajiny ale Porošenko schytal kritiku za to, že neodolal tlaku Moskvy a souhlasil s odložením klíčové části dohody (pakt o volném obchodu) až na konec roku 2015. Rusko navíc oznámilo, že zavede cla na ukrajinské zboží, pokud vstoupí asociační dohoda v platnost, aniž by se přihlédlo k výhradám Moskvy.

Loni na podzim smlouvu odmítl podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, což v zemi vyvolalo silné protesty proevropsky laděné části společnosti. Ty nakonec vedly k pádu Janukovyče a uchopení moci tehdejší prozápadní opozicí. Proruský východ země na to reagoval nejprve jednostranným odtržením poloostrova Krym, který anektovalo Rusko, a posléze separatistickými vzpourami v regionech.

Vydáno pod