Volynští Češi do Česka hromadně nemíří, zjistil Zaorálek

Žitomir (Ukrajina) – Volyňští Češi z ukrajinské Žitomirské oblasti netouží odcházet do Česka a situace v regionu je k tomu ani nenutí. Říkají to příslušníci české komunity na západě Ukrajiny a stejný dojem si z Žytomyru odváží i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který město dnes navštívil. Nikdo prý ani neví, odkud se vzal požadavek na repatriaci 40 rodin, které se v březnu obrátily o pomoc na české představitele a který minulý týden podpořil prezident Miloš Zeman.

V březnu se prostřednictvím Spolku volyňských Čechů v Žitomirské oblasti obrátilo na české představitele 40 rodin s žádostí o pomoc s přesídlením do ČR kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v důsledku rusko-ukrajinského sporu o Krym, který Moskva mezitím anektovala. Česká vláda tehdy neviděla k repatriaci krajanů bezprostřední důvod, minulý týden ale repatriaci podpořil prezident Miloš Zeman.

Březnovou žádost adresovala české vládě, prezidentovi a dalším ústavním činitelům tehdejší předsedkyně Spolku volyňských Čechů v Žitomirské oblasti Ema Snidevyčová, která už ale natrvalo žije v Česku. Její nástupce Vladimír Bašek neví, jak dopis vznikl, ani nic o oněch rodinách. O celé záležitosti se s novináři bavit odmítl. Místní připouštějí, že mladí mohou chtít z oblasti zhruba 120 kilometrů od Kyjeva odejít, vedou je k tomu ale čistě ekonomické důvody.

To potvrdil i ministr Zaorálek, který se v místním kulturním domě sešel asi s pěti desítkami krajanů. „Připadá mi, že lidé, se kterými jsem se tady setkal, jsou lidé, kteří chtějí žít tady. A chtějí po nás, abychom jim pomohli se tady sdružovat a pěstovat českou kulturu,“ sdělil českým novinářům své dojmy. „Z té debaty nevyplynulo, že by tady byl masový zájem (o přesídlení do ČR). Nepochopil jsem z toho, že je tady situace nebo atmosféra taková, abychom my organizovali nějaký masový exodus,“ doplnil Zaorálek. Připomněl, že krajané na Ukrajině už nyní mohou zjednodušeně získat trvalý pobyt v ČR i vízum pro opakovaný příjezd, pokud prokážou český původ. Letos této možnosti využilo asi 30 lidí.

Zaorálek přivezl do Kyjeva zdravotnický materiál pro nemocnice na východě Ukrajiny
Zdroj: Filip Nerad/ČTK

Šéf české diplomacie připustil, že u místních cítil strach a nejistotu z budoucnosti kvůli vývoji na nepokojném východě Ukrajiny. Na západě země se ale podle něj situace nijak dramaticky nezměnila. „Nezískal jsem tady dojem, že by se něco z české strany mělo zásadně změnit,“ řekl ministr, který na Ukrajinu přivezl přes 100 kilogramů zdravotnického materiálu určeného pro nemocnice na východě země.

Zaorálek na Ukrajině: Hromadný odchod krajanů není na pořadu dne

Zaorálek už před setkáním s krajany prohlásil, že Česko neplánuje žádný hromadný odchod krajanů z Ukrajiny. „Nemáme úmysl přestěhovat (ukrajinské) Čechy nějakou vlnou. Nejde nám o nějaký masový exodus,“ uvedl Zaorálek, podle něhož jeho úřad nemá informace, že by krajané byli na Ukrajině vystaveni nějakému útlaku. V zemi jich žije okolo pěti tisíc. Snahou Česka je podle něj naopak pomoci Ukrajině, aby se situace v zemi zlepšila. Česká diplomacie podle něj ani nemá informace, že by mezi krajany byl velký zájem o návrat do původní vlasti. Cílem jeho cesty prý bylo zjistit, zda se situace nezměnila.

O situaci krajanů na Ukrajině bude jednat i vláda. Nad jejich budoucností, ať už doma, nebo v Česku by se měli ministři sejít do dvou týdnů.

Matice Volyňská v ukrajinském Lucku
Zdroj: ČT24

Do historické vlasti hromadně nemíří ani krajané z Lucku

Podobně jako v Žitomiru mluvili i krajani, s nimiž štáb ČT natáčel v západoukrajinském Lucku. Kvůli krizi se do historické vlasti vracet nechtějí, protože nemají pocit, že by jim hrozilo přímo nějaké nebezpečí. Na své české kořeny přesto nezapomněli. Matici Volyňskou založili v Lucku po rozpadu Sovětského svazu. Sídlí ve stejné budově jako první české gymnázium z roku 1932. V některých činnostech mají krajané podporu Prahy, knihu o historii své kulturní organizace od roku 1923 si ale vydali sami.

Bez Čechů by dnešní Volyň vypadala jinak. Jak říká historik Petro Oleško, Češi zvedli úroveň místního obyvatelstva. Byli příkladem evropské kultury - už s nimi sem tehdy přišla Evropa. Přispěli nejen kulturou, vzděláváním nebo modernizací zemědělství, ale změnilo se i pivo - jeden z nejstarších pivovarů v Lucku stojí dodnes.

Co Ukrajina potřebuje na zimu

V Žytomyru Zaorálek také odhalil pamětní desku připomínající 80 volyňských Čechů zavražděných v roce 1938. Na programu také bylo setkání s gubernátorem Žitomirské oblasti Serhyjem Maškovským a v Kyjevě schůzka s první náměstkyní ministra zahraničí Natalijou Halibarenkovou. „Chtěl bych zjistit, jak se Ukrajina připravuje na blížící se zimu a co pro ně můžeme udělat,“ uvedl ministr s tím, že by Česká republika mohla poskytnout sušené mléko, stany či deky.

Už dnes přivezl český ministr zahraničí humanitární pomoc obsahující obvazový materiál, popáleninové sety, chirurgické rukavice, gázu nebo hemostatické sítě. Jde o poslední část ze dvou tun zdravotnického vybavení, které Praha poslala nemocnicím na východě Ukrajiny. Nad rámec této pomoci plánuje Česko na východ země dodat ještě dva dýchací přístroje, jejichž nákup zajišťuje české velvyslanectví v Kyjevě.

Žitomírská oblast na Ukrajině
Zdroj: ČT24

K vůbec nejmasovějšímu návratu volyňských Čechů do původní vlasti došlo po druhé světové válce. Tehdy se do Československa stěhovali nejen ti ze Sovětského svazu, ale i ti, kteří se vraceli z nucených prací na bývalém území třetí říše. Šlo asi o 40 tisíc lidí. Další vlna nastala po pádu komunistického režimu. Od roku 1991 se do Česka z Ukrajiny přestěhovalo na dva tisíce volyňských Čechů. 

Zpravodajka ČT Dergam: Situace s repatriací není akutní (zdroj: ČT24)
Vydáno pod