Haag - Žalobce haagského mezinárodního tribunálu Alan Tieger v závěrečné řeči prohlásil, že bývalý bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžić zasluhuje doživotí. Podle něj plně prokázal svou vinu. Karadžić čelí obžalobě z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během občanské války v Jugoslávii. Po třinácti letech na útěku byl dopaden v červenci 2008 v Bělehradě, kde žil pod skrytou identitou.
Žalobce: Karadžić byl hnací silou čistek, zasluhuje doživotí
Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si mezi lety 1992 až 1995 vyžádal životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy. „Po stovkách svědků a 80 tisících stranách spisů byla politika etnických čistek definitivně odhalena. A Karadžić byl její hnací silou,“ zdůraznil žalobce podle agentury Reuters.
Karadžičovo popírání odpovědnosti za zločiny označil za lži. Politik se podle něj v té době chlubil svým záměrem zbavit se nesrbského obyvatelstva. Teď se ale snaží prosadit „nový pohled na tuto etapu dějin“. „V té době řekl, co se stane, a také se to stalo. Tisíce lidí byly zabity, stovky měst zničeny a masy obyvatel násilně vysídleny,“ poznamenal v soudní síni žalobce.
Proces s devětašedesátiletým bývalým prezidentem separatistické Republiky srbské (RS) v Bosně začal v roce 2009. Obvinění z genocidy se týká podílu na etnických čistkách z počátku války a na masakru ve Srebrenici v roce 1995, kde bosenskosrbské jednotky povraždily osm tisíc muslimských mužů a chlapců. Šlo o největší krveprolití v Evropě od skončení druhé světové války.
Martin Ježek, redaktor, ČRo
„Žaloba se snaží v první řadě prokázat, že Karadžić je strůjcem veškerého násilí a veškerých zločinů napříč Bosnou a Hercegovinou, které byly spáchány ve jménu Republiky srbské vyhlášené v roce 1992. Nejdůležitější bude, jestli mu prokážou genocidu nejen ve Srebrenici, ale také mimo ni. To znamená, že by nakonec mohl být odsouzen například za etnické čistky na okrese Priedor, rovněž na území Bosny a Hercegoviny.“
Obžaloba se týká celkem jedenácti zločinů. Kromě srebrenického masakru k nim patří etnické čistky v řadě měst a také dlouhé obléhání Sarajeva, které trvalo 44 měsíců. Během něho byla bosenská metropole barbarsky ostřelována a civilní obyvatelstvo terorizováno srbskými ostřelovači. Podle některých zdrojů tam zahynulo až 10 tisíc lidí.
Prvoinstanční rozsudek v procesu s Karadžičem lze očekávat v říjnu 2015. Na řadu předtím přijde jeho závěrečná řeč. „Karadžić má sice poradce, formální obhajobu ale vede on sám. Zatím to vypadá, že se bude snažit zpochybnit spravedlivost haagského tribunálu. Už dříve prohlásil, že tribunál je jakýmsi nástrojem Severoatlantické aliance proti němu samotnému. Jeho poradce už prohlásil, že pokud haagský tribunál je pravý soud, tak Karadžić bude osvobozen,“ uvedl redaktor Českého rozhlasu Ježek s tím, že Karadžič pro sebe žádá plné osvobození.
Kromě Karadžiče jsou na lavici obžalovaných tribunálu ještě tři další osoby - mezi nimi i někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který je označován za hlavního viníka srebrenické tragédie. Srbská nezávislá média v té době hodně spekulovala o tom, že Mladić se zcela vymkl kontrole politického vedení RS a že mezi ním a Karadžičem panuje napětí. Rozsudek v jeho procesu by měl být oznámen až koncem roku 2016.
Ježek z ČRo: Karadžić pro sebe žádá plné osvobození (zdroj: ČT24)