Ulice versus zákony – Katalánci kvůli referendu vyšli do centra Barcelony

Barcelona – Katalánský parlament schválil složení volební komise, která má dohlížet na průběh a výsledky referenda. Desetitisíce lidí daly v Barceloně už během úterního večera i noci jasně najevo, že chtějí o nezávislosti Katalánska hlasovat. Příprava referenda, které Madrid neuznává, se zadrhla poté, co ústavní soud pozastavil jeho konání. Musí totiž posoudit, zda je vůbec v souladu se španělskými zákony. Jeho případný výsledek ale není právně vymahatelný. Závazné referendum již dříve zakázal španělský parlament i ústavní soud.

Ještě během úterka katalánská vláda oznámila, že pozastavuje kampaň před chystaným listopadovým referendem. Navzdory právním překážkám prý ale trvá na tom, že referendum chce prosadit – bez ohledu na konečný termín. Separatistické organizace a čtyři politické strany, které mají v katalánském parlamentu jasnou většinu, pak vyzvaly k protestům v centru Barcelony.

Francesc Homs, mluvčí katalánské vlády

„Nastala tady právní situace, kterou samozřejmě nemůžeme přehlížet, ale nic tím nekončí.“

Mariano Rajoy, španělský premiér

„Vždycky jsme říkali, že referendum se konat nebude, protože porušuje ústavu.“

Na náměstí Sant Jaume se ještě před oficiálním začátkem akce i přes deštivé počasí sešlo přes 5 000 lidí. Účastníci demonstrace s sebou měli transparenty s nápisy „Nezávislost“ či „Hlasovat budeme“. „Nás nikdo nezastaví,“ prohlásila Carme Forcadellová, která stojí v čele separatistického hnutí Katalánské národní shromáždění (ANC). Jde o vlivnou skupinu prosazující nezávislost – právě ta byla hlavním organizátorem úterních protestů.

O tom, že španělská vlajka v jejich městech dříve či později vlát přestane, je přesvědčená většina Katalánců. Podle posledních průzkumů si vypsání referenda přeje 80 procent z nich.

Novou motivaci Katalánci získali v nedávném vyhroceném referendu ve Skotsku.

Katalánský parlament schválil volební komisi pro referendum

Podle agentury AFP tento krok posvětily dvě třetiny poslanců. Zbytek se zdržel hlasování a kritizoval ostatní, že tím porušují rozhodnutí ústavního soudu. Zastánci lidového hlasování se ale brání, že neuposlechnutím soudního rozhodnutí by bylo, kdyby rozhodnutí o zřízení volební komise vstoupilo v platnost, což může být až podpisem příslušného dekretu katalánským premiérem Arturem Masem. Ten to ale dosud neučinil a také naznačil, že to ani v nejbližší době neučiní. Již dříve totiž zdůraznil, že nehodlá jít cestou „občanské neposlušnosti“, jak požadují někteří radikálnější nacionalisté.

Volání po samostatnosti sílí mezi Katalánci od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského „národa“. Když Madrid v roce 2012 navíc zamítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodl se předseda vlády autonomní španělské oblasti Katalánsko Artur Mas uspořádat referendum.

Katalánský plebiscit by měl dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem a kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu. V Katalánsku žije 7,5 milionu obyvatel, což dělá zhruba 16 procent španělské populace. Katalánsko patří dlouhodobě k nejbohatším regionům s největším zastoupením průmyslu.