Hongkong - Číňané slaví 65. výročí vzniku své lidové republiky, jejíž součástí je od roku 1997 znovu i Hongkong. Ulicemi města ale namísto pompézních oslav už týden zmítají masové prodemokratické demonstrace. Policie jen během víkendu zatkla takřka 150 protestujících a poprvé od roku 2005 použila i slzný plyn. Současná podoba volebního systému ale není to jediné, co protestujícím vadí. Zdrojem pnutí mezi Hongkongem a Pekingem jsou např. „kobylky z pevniny“.
Pnutí mezi Hongkongem a Čínou? Důvodů je víc
Pevninští Číňané v Hongkongu
Jeden z největších vzájemných sporů panuje kolem přesidlování obyvatel z pevninské Číny do Hongkongu. Tamním obyvatelům vadí zejména porodní turismus. V roce 2010 se podle vládních údajů zhruba polovina všech novorozenců přivedených na svět v tomto regionu narodila rodičům z pevninské Číny.
Tyto děti totiž automaticky získávají právo žít a pracovat v Hongkongu, stejně jako právo na hongkongský cestovní pas. V roce 2012 vyvrcholil veřejný hněv místních vůči pevninským Číňanům kampaní v bulvárním tisku vyzývající k zastavení přílivu „kobylek“ z pevniny.
Mimo jiné i důsledkem tohoto hromadného přesidlování je Hongkong jednou z vůbec nejhustěji osídlených oblastí světa. Loni se potýkal s nedostatkem nemocničních lůžek, v obchodech zase chyběla kojenecká výživa. Místní vláda proto přistoupila k omezení počtu porodů matek z pevninské Číny, stejně tak k limitům na vývoz kojenecké výživy.
Střet kultur
Další výrazný problém představuje odlišná historická zkušenost i ekonomický systém. Hongkong spadal až do roku 1997 pod britskou korunu, kdežto pevninská Čína měla v té době již téměř půlstoletí dlouhou zkušenost s komunistickou vládou.
Horizont ČT24: 17 let od převzetí Hongkongu (zdroj: ČT24)
Obyvatelé Hongkongu, v němž angličtina dodnes patří mezi úřední jazyky, si často stěžují na necivilizované chování pevninských Číňanů, kteří do Hongkongu často míří z chudých venkovských oblastí. Spory se týkají zejména městské hromadné dopravy.
Jeden z posledních incidentů se stal letos v dubnu, kdy rodiče z pevninské Číny nechali své děti močit na veřejnosti, čímž silně pobouřili kolemjdoucí. Na sociálních sítích se kvůli tomu strhla silná vlna kritiky pevninských Číňanů.
Nákupní turismus
Hongkong je známý jako oblíbená destinace bohatých turistů z pevniny, kteří sem kvůli nulové dani z prodeje jezdí nakupovat především luxusní zboží. Podle místních obyvatel ale tito movití zákazníci vyžadují zvláštní zacházení. Dalším problémem pak podle nich je postupné vytěsňování menších lokálních obchodů těmi s luxusním zbožím.
Jedna země, dva systémy
Čínská vlajka znovu zavlála nad Hongkongem v červenci 1997. Po 156 letech britské vlády se město vrátilo pod správu komunistického Pekingu. Hongkong si však na Číně vyžádal právo na vlastní životní styl, a to nejméně na půl století. Na rozdíl od pevninské Číny tak tamní lidé nepřišli o svobodu slova a shromažďování, uchovali si ekonomickou autonomii a volit měli demokraticky. Rudému Pekingu přepustili jen obranu a mezinárodní politiku.
Autoritářská čínská vláda však o demokracii a svobodu slova nestojí. Současné studentské nepokoje v Hongkongu začaly právě kvůli snaze komunistů kádrovat kandidáty voleb v roce 2017. To vyvolalo vlnu nevole i v zahraničí, včetně britského premiéra. Čína si ale zasahování do svých vnitřních záležitostí mluvit nenechá.
- David Cameron, britský premiér: „Cítíme hluboké závazky (k Hongkongu). Proto jsme dali jasně najevo, jak dalece jsme znepokojeni tamním vývojem. V námi dosažené dohodě s Čínou jsme lpěli na detailech týkajících se demokratické budoucnosti Hongkongu v rámci jedné země, ale dvou systémů.“
- Chua Čchun-jing, mluvčí čínského ministerstva zahraničí: „Zdůrazňujeme, že Hongkong je jednou ze zvláštních správních oblastí Číny. Jeho problémy jsou tedy jen a pouze vnitřními záležitostmi Číny. Žádáme proto některé angažované země, aby pečlivě vážily slova a činy.“