Varšava - V Polsku se šíří protiruské emoce. Podle průzkumů patří země k největším příznivcům proevropských změn na Ukrajině. Kremelskou politiku vůči Kyjevu kritizují politici, podnikatelé i veřejnost. Příznivce Putina třeba v jedné sopotské restauraci jednoduše neobslouží. Problematické jsou i sovětské pomníky. Tvrdá kritika ruského postupu vůči Ukrajině zazněla rovněž z úst běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Minsk prý samostatnost donbaských „lidových republik“ neuzná.
Polsko ve víru protiruských nálad, Kreml kritizoval i Lukašenko
Šíření protiruských emocí v Polsku (zdroj: ČT24)
Do sopotské restaurace Piaskownica míří často i Rusové. Čeká je ale varování: příznivce Vladimira Putina tady neobsluhují. „Takoví Rusové jsou barbaři, nezákonně zasahují na území nezávislé Ukrajiny, porušují mezinárodní úmluvy a zabíjejí tam lidi,“ konstatoval majitel restaurace Jan Hermanowicz.
Princip má přednost před ziskem
Upozornění varující před Vladimirem Putinem visí v Piaskownici už od léta. Úřady je tolerují a hosté ho většinou schvalují. Majitele neodradily ani finanční ztráty. „Přišel jsem o několik procent obratu, ale principy jsou někdy důležitější než ruské rubly,“ zdůraznil Hermanowicz.
Negativní nálady se šíří celým polským pobřežím Baltu. Turisté z Východu tady donedávna dělali velký obrat. Teď jich ale kvůli protestům i složité finanční situaci přijíždí čím dál méně. Některé polské restaurace se na movité ruské turisty přímo zaměřovaly. V současné době zejí jejich podniky prázdnotou.
GALERIE
zdroj: ČT24
Protiruské emoce bouří i u starých sovětských pomníků. Pro část radikálních Poláků zůstávají symbolem ruského imperialismu. „Vztah Poláků k Rusům je mírně řečeno rozporuplný. Hraje v tom roli historie,“ poznamenala socioložka Katarzyna Kowalczuková.
Polští politici protiruské emoce mírní. Část z nich ale protesty a bojkoty chápe - třeba legenda opozičního hnutí Solidarita Lech Walesa. „Rusové sami takové reakce vyvolávají. A bude ještě hůř, pokud budou v této špatné politice pokračovat,“ myslí si bývalý polský prezident.
Alexandr Lukašenko
Lukašenko: Svévolně měnit hranice cizího státu je nepřípustné
Pouhé dva dny před příjezdem Putina do Minsku kritizoval politiku Kremlu také běloruský prezident Lukašenko. „Měnit svévolně hranice cizího státu je nepřípustné,“ uvedl Lukašenko, který se ve sporu mezi Kyjevem, separatisty a Moskvou snaží vystupovat jako prostředník.
Lukašenko v rozhovoru pro televizní stanici Euronews prohlásil, že tvrzení Moskvy o dávné příslušnosti Krymu k Rusku je nesprávné. „Podle této logiky by Rusko muselo Kazachstánu a Mongolsku odevzdat většinu svého území, které svého času ovládali mongolští a tatarští chánové,“ prohlásil běloruský prezident. Minsk podle něj podporuje zachování územní celistvosti hranic sousední Ukrajiny a anexi Krymu odmítá.
Ukrajinské příměří-nepříměří
Nejméně 331 lidí zemřelo na východní Ukrajině i přes příměří, které mezi vládní armádou a proruskými separatisty platí od 5. září. Nový údaj zveřejnil Úřad komisaře OSN pro uprchlíky. Za půl roku si konflikt vyžádal víc než 3600 obětí.
Bojuje se hlavně v Doněcku. Dalších sedm mrtvých si vyžádalo ostřelování čtvrtí v okolí tamního letiště, přestřelky jsou hlášeny i z hlavního doněckého nádraží.
Vydáno pod