Šéfa Národní gardy do čela obrany schválili i ukrajinští poslanci

Kyjev – Ukrajinský parlament dnes stvrdil nového kandidáta na ministra obrany. Stane se jím dosavadní velitel Národní gardy Stjepan Poltorak, jehož vybral sám prezident Porošenko. Od převratu bude mít Ukrajina už pátou hlavu armády – poslední šéf obrany skončil v neděli.

Porošenko vysvětluje, že k volbě Poltoraka ho vedla hlavně jeho skvělá pověst, vlastenectví, profesionalita a pevné kroky při utváření gardy. „Během mé cesty do zóny, kde probíhá antiteroristická operace, jsem měl možnost mluvit s generály i řadovými vojáky. Konverzace mě přesvědčily o správnosti mého rozhodnutí, které je velmi důležité,“ komentoval prezident. 

Pravděpodobný příští ukrajinský ministr obrany je šéfem uskupení, které separatisté obviňují z válečných zločinů na východě Ukrajiny. Zároveň prý čile spolupracuje s militantními oddíly radikálních nacionalistů z hnutí Pravý sektor. Národní garda vznikla v březnu 2014, tedy v době, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym. 

Před parlamentem se střeli demonstranti s policií, motivace není zřejmá

Před budovou parlamentu se dnes dav několika tisíc protestujících střetl s policií. Převážně mladí lidé, z nichž někteří byli maskováni a ozbrojeni obušky nebo řetězy, se shromáždili před hlavním vchodem do parlamentu a začali do něj střílet. Demonstranti podle agentury Reuters házeli kameny, kouřové bomby a stříleli do oken parlamentu ze vzduchových pušek.

Podle Reuters není jasné, co protestující požadovali. Zároveň odmítali říct, jakou politickou sílu reprezentují. Zasedání parlamentu se nicméně přerušilo. Většina oken v prvním podlaží totiž byla zničena. „Je to provokativní akce zaměřená na destabilizaci situace na Ukrajině,“ řekl zástupce ukrajinského ministra vnitra Zorjan Škirjak. 

Nacionalistická strana Svoboda však předtím nedaleko parlamentu pořádala mítink vyzývající poslance, aby uznala zvláštní status někdejší Ukrajinské povstalecké armády (UPA), partyzánské skupiny kontroverzního nacionalisty Stepana Bandery za 2. světové války. Svoboda i další nacionalistické uskupení Pravý sektor však popřely, že by se jejich členové protestů účastnily.