Moskva - Hospodářské problémy Ruska mohou donutit šéfa Kremlu změnit kurz. Západní sankce vůči Moskvě jsou účinné – Putina zastavily. V Hyde Parku Civilizace to řekl ruský historik Andrej Zubov s tím, že Rusové by se bývali možná dostali až do Kyjeva. „Západ musí ukázat Putinovi cenu, kterou zaplatí za své chuligánské činy,“ prohlásil Zubov. Kdyby Evropa přestala z Ruska odebírat ropu a plyn, Putinův režim by pravděpodobně padl, myslí si profesor, který kvůli své kritice anexe Krymu přišel o práci na moskevské akademii.
Zubov: Sankce Putina zastavily. Západ mu ukázal, jakou cenu zaplatí
Putin porušil veškeré rusko-ukrajinské smlouvy, upozorňuje Zubov. Jedná se o smlouvu o SNS z roku 1991, v níž se uznávaly hranice, nebo třeba dohodu z Budapešti, kde se Rusko stalo garantem ukrajinské celistvosti. Krym podle Zubova patří lidem, kteří na poloostrově bydlí, ale i těm, jež kdysi Stalin deportoval, tedy krymským Tatarům, Němcům, Italům, Arménům či Bulharům. „Stejně jako jejich potomci mají plné právo vrátit se na Krym a získat zpět majetek patřící jejich předkům,“ řekl Zubov v Hyde Parku Civilizace.
Šéf Kremlu podle Zubova čekal, že Západ ruskou agresi jednoduše přijme, jako tomu bylo dříve v případě Gruzie. „Putin počítal s válkou v Doněcké a Luhanské oblasti a s celým takzvaným Novým Ruskem. Trochu myslel i na severní Kazachstán,“ prohlásil Zubov. Západ ovšem ruskou agresi nenechal bez povšimnutí. Na dominový efekt tak nedošlo. „Putin chce mít tyto oblasti pod kontrolou, pokračuje v Brežněvově politice omezené suverenity,“ míní ruský historik s odkazem na země bývalého Sovětského svazu.
Putin jako „sovětský člověk“
„Putin přináší do mezinárodní politiky to, co bývalí vůdci SSSR – destabilizaci, lhaní a nepravdu. Rozhodně ale není ztělesněním pekla, jako tomu bylo v případě Stalina či Hitlera. Putin přesto je sovětský člověk až do morku kostí - působil v KGB a jeho dědeček byl Leninův kuchař. A neumí si představit, že by to bylo jinak. V Rusku na rozdíl od České republiky nedošlo k procesu dekomunizace, ke změně legislativy a historického paradigmatu. Sochy Lenina máme na každém rohu. Pokud ale ke změně nedojde, lidé putinovského typu se budou stále objevovat, protože stále žijeme v podstatě v komunistickém prostoru,“ říká Zubov.
Vrátil by Putin bez peněz za plyn Krym?
Kreml v současné době zápolí se skomírající ruskou ekonomikou, na kterou dopadly sankce a propad ceny ropy. Podle Zubova jsou západní sankce profesionální, dostatečné a hlavně účinné. „Kdyby nebylo sankcí, Rusové by určitě působili i mimo oblast Luhansku a Doněcku,“ myslí si Zubov.
Pokud by Evropa přestala z Ruska odebírat ropu a zemní plyn, způsobilo by to podle Zubova kolaps ruského hospodářství během pouhých pár měsíců. Pravděpodobně by nakonec padl i samotný Putinův režim. „Asi by se snažil zpětně zlepšit vztahy se Západem, možná by i sám byl nucen navrátit některá ze svých nezákonně získaných území,“ domnívá se profesor.
Vladimir Putin na návštěvě Krymu
Zubov se vyjádřil také k fungování ruských médií. Podle něj není těžké najít opoziční zdroje, lidé o ně ale mnohdy nemají zájem. „Chtějí věřit tomu, co jim říkají ve státních televizních kanálech. Chtějí se znovu ponořit do mýtu imperátorské velikosti a vidět v Putinovi vůdce, který zvedá Rusko z kolen. Když se ale na vlastní oči přesvědčí, že nedochází k obrodě, ale naopak k úpadku hospodářství i kulturního života, zhrozí se, v jakém bludu žili,“ myslí si historik. Tento vývoj podle něj nastane v nejbližší době - tak do dvou let.
Osudný článek: Přirovnání Putina k Hitlerovi stálo Zubova místo
Podle Zubova v Rusku nepanuje svobodná vůle, ale nesvobodná zvůle. V březnovém článku pro list Vedomosti srovnal ruský postup na Krymu s politikou nacistického Německa před 2. světovou válkou. „Propočítala ruská vláda rizika tohoto neuvěřitelného dobrodružství? Jsem si jistý, že ne. Stejně jako je svého času neodhadl Adolf Aloizovič. Kdyby je uvážil, nemusel by v dubnu 1945 zoufale pobíhat po bunkru pod dopadajícími ruskými bombami a nemusel by sežrat ampuli s jedem,“ napsal Zubov.
Vedení moskevské akademie ho kvůli kritickému příspěvku propustilo. Podle Zubova přišel pokyn jednoznačně z Kremlu. Teoreticky tušil, že k tomu může dojít, zažít to na vlastní kůži bylo ovšem velmi těžké, okomentoval Zubov svou svízelnou situaci v Hyde Parku Civilizace. Na chvíli se přitom blýskalo na lepší časy. „Ruská rada pro lidská práva prohlásila, že tento čin porušuje lidská práva a čtyři články ústavy,“ podotkl Zubov.
Práci sice později dostal zpátky, ovšem za zvláštních podmínek - nesměl přednášet a přijít do kontaktu se studenty. „Od 30. června jsem tak znovu bez práce. Neprodloužili mi smlouvu, takže stálou práci teď v Rusku nemám,“ konstatoval profesor. Ruské univerzity se ho prý bojí z politických důvodů přijmout. Přišly i nabídky ze zahraničí, mimo jiné i z brněnské Masarykovy univerzity. Zubov všechny odmítl s tím, že z Ruska odejít nehodlá. Připadal by si totiž jako zběh, který opouští bojovou linii. „Moje mise je učit studenty v Rusku,“ říká přesvědčeně. A to i přesto, že mu řada lidí, které znal dlouhá léta, už ani ruku nepodá.
Zubov: Západní sankce vůči Rusku Putina zastavily (zdroj: ČT24)
Andrej Borisovič Zubov
• (*1952 v Moskvě), politolog, historik, publicista
• Absolvoval Moskevskou státní vysokou školu mezinárodních vztahů (MGIMO).
• Je Solženicynův žák.
• Roku 1989 obhájil disertační práci na téma Parlamentní demokracie a politická tradice východu.
• Řadu let pracoval v Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd.
• Zabývá se religionistikou a dějinami Ruska - je odpovědným redaktorem Dějin Ruska 20. století.
• Byl vedoucím katedry historie náboženství Ruské pravoslavné univerzity a generálním ředitelem centra „Církev a mezinárodní vztahy“ na MGIMO.