Brasília – Dosavadní brazilská hlava státu Dilma Rousseffová byla těsně znovuzvolena hlavou státu. Po sečtení 98 procent hlasů má Rousseffová 51,45 procent. Její centristický protikandidát Aécio Neves si připsal 48,55 procenta a už nemůže Rousseffovou předstihnout.
Rousseffová zůstane v čele Brazílie další čtyři roky
V mimořádně dramatickém hlasování byla Rousseffová mírnou favoritkou. V prvním kole počátkem října získala 44 procent hlasů, Neves za ní podle posledních průzkumů zaostával asi o čtyři procentní body.
Rousseffová už za znovuzvolení občanům poděkovala na Twitteru.
Muito obrigada! #Dilmais4anos pic.twitter.com/LcPPKMOgHz
Rousseffová, která odvolila v jihobrazilském Porto Alegre, slibovala v předvolební kampani pokračování štědrých sociálních programů v rámci státem kontrolované ekonomiky. Neves se naopak prezentoval jako člověk změny. Sliboval hospodářské reformy, kterými chtěl usměrnit ochranářskou ekonomiku a poskytnout centrální bance více nezávislosti.
Podle brazilských činitelů volby proběhly relativně klidně. Na severovýchodě země ve státu Rio Grande do Norte ale útočník zastřelil muže ve škole, kde se odevzdávaly hlasy. Incident je zřejmě spojen s činností zločineckých gangů.
Rousseffové nezlomily vaz masové demonstrace ani nedávný skandál
Rousseffové se přezdívá „železná dáma“ – pro energičnost, ale i pro enormní pracovní nasazení. Šestašedesátiletá první žena v čele Brazílie se většinu prezidentského mandátu těšila vysoké popularitě a ani loňské demonstrace, největší za 20 let, ani nedávný skandál kolem polostátní firmy Petrobras, ani špatné hospodářské výsledky jí nesebraly dost bodů na to, aby nebyla znovuzvolena do čela sedmé největší ekonomiky světa.
Dilma Rousseffová ve volební místnosti
Přízeň voličů si tato někdejší radikální levicová aktivistka, která v 70. letech strávila tři roky ve vězení za účast v gerilovém hnutí bojujícím proti diktatuře, získala mimo jiné sociálním programem Bolsa Família (Rodinná kapsa). Tento projekt, zahájený už v roce 2003, změnil životy milionům chudých a nyní se týká více než pětiny z 200 milionů obyvatel Brazílie. Letos v květnu Rousseffová oznámila desetiprocentní navýšení příspěvků (ač inflace činí necelých sedm procent). Slabým článkem čtyřleté vlády Rousseffové se ukázala být ekonomika. Zatímco v roce 2010 činil růst HDP 7,5 procenta, loni byl sotva dvouprocentní a letos se čeká téměř nulový.
První dva roky si jako prezidentka držela více než 70procentní popularitu, ale loni v červnu musela čelila demonstracím statisíců lidí protestujících proti rostoucím cenám v dopravě, obrovským výdajům na MS ve fotbale (2014) a OH (2016) a zkorumpovanému státnímu aparátu. Krátce před volbami pak vypukl skandál kolem polostátní energetické firmy Petrobras, jejíž uvězněný exředitel Paulo Roberto Costa při výslechu spojil padesátku vysokých politiků se svou korupční kauzou (údajně žádali v minulém desetiletí podíl z kontraktů Petrobrasu). Byli mezi nimi prý i předseda Senátu Renan Calheiros, předseda Sněmovny Henrique Alves či ministr energetiky Edson Lobao. Rousseffová, v letech 2003-2010 členka správní rady Petrobrasu, tvrdí, že o ničem nezákonném nevěděla.
Volební kampaň Rousseffové
Dilma Vana Rousseffová se narodila 14. prosince 1947 v Belo Horizonte, brazilské matce a bulharskému komunistickému imigrantovi, úspěšnému podnikateli, který zemřel, když jí bylo 15 let. Již na střední škole se zapojila do marxistického hnutí a ve 20 letech, když studovala ekonomii na univerzitě v Belo Horizonte, se poprvé vdala, za spolubojovníka Cláudia Linharese. V roce 1969 stála u zrodu gerilové skupiny VAR Palmares, za což byla v roce 1970 zatčena, mučena a odsouzena k šesti letům vězení. Po třech letech za mřížemi jí byl trest snížen na dva roky a byla zbavena politických práv na 18 let. V roce 1977 dokončila studia ekonomie a dva roky nato stála u zrodu Trabalhistické demokratické strany (PDT). Do prezidentského křesla pomohl Rousseffové před čtyřmi lety tehdejší prezident a její kolega ze Strany pracujících (PT) Luiz Lula da Silva, za jehož vlády byla ministryní energetiky (2003-2005) a šéfkou jeho úřadu (2005-2010).