Washington – Strach z komunismu byl po 2. světové válce pro Američany silnější než nacistická minulost špionů, které proti němu využívali. Podle listu The New York Times tajné služby platily až tisíc lidí. Vláda navíc bývalé nacisty sice zbavovala občanství, nechávala jim ale americký důchod.
USA zaměstnávaly tisíc špionů s nacistickou minulostí
Proti Hitlerovi se Západ spojil se Stalinem, proti komunismu pak s bývalými nacisty. O tom, že americké tajné služby platily Němce, se vědělo. Nově ale vychází najevo, že mělo jít až o tisícovku lidí, které najalo vedení - J. Edgar Hoover z FBI a Allen Dulles ze CIA. Některé z nich měl Washington krýt až do 90. let. Rozsah této činnosti odhaluje investigativní novinář The New York Times Eric Lichtblau v nové knize The Nazis Next Door: How America Became a Safe Haven for Hitler's Men.
Američané prý najali bývalého důstojníka SS jako špiona v roce 1950 i přesto, že spáchal „menší válečné zločiny“. V roce 1994 žádal jeden právník spojený se CIA státní zástupce, aby ukončili vyšetřování bývalého špiona, který měl být zapleten do masakru desítek Židů v Litvě. V roce 1980 zase zástupci FBI odmítli sdělit informace o 16 podezřelých nacistech žijících ve Spojených státech. Všichni pracovali pro agenturu, 5 z nich dokonce v té době aktivně. Kancelář potřebné záznamy nevydala s tím, že je třeba ochránit „důvěryhodnost těchto zdrojů v nejvyšší možné míře“.
„Fobie, kterou teď máme z eboly, byla stejná z (komunismu). Začínala studená válka, neměli jsme v Sovětském svazu žádné dobré zdroje. Lidi, kteří do toho byli zapletení, zásady moc nectili,“ prohlásil právník Thomas Buergenthal. Slovenský rodák jako jeden z nejmladších přežil koncentrační tábor v Osvětimi.
Nacisté-špioni na výplatnicích USA (zdroj: ČT24)
Američané využívali i nacistické vědce
Spojené státy některé nacisty využívaly i jinak. Například nacistický vědec Arthur Rudolph, který se za války podílel na vyzbrojování hitlerovského Německa, byl v roce 1945 přijat Spojenými státy pro své znalosti v oblasti výroby raket. Stalo se tak v rámci programu nazvaného Operation Paperclip. Ten spočíval v náboru vědců, kteří pracovali v nacistickém Německu.
Historik Jakub Drábik: "Nejednalo se jen o bývalé nacisty, ale také o mnoho kolaborantů z celé východní a střední Evropy, kteří měli sítě agentů a spolupracovníků. Američané si je vytipovávali proto, že jim mohli přinést různé informace."
Buergenthalovi je dodnes špatně z představy, že jeho nová vlast platila osoby, kteří dříve zabíjeli lidi z jeho bývalé vlasti. O zjištěních New York Times tušil už dřív. Když prý dokázala Amerika udělat hrdinu z Hitlerova raketového inženýra von Browna, nová zjištění ho nepřekapují. „Přivést sem ty lidi, aby pro nás dělali (vesmírný výzkum), považuji za hanebné. Ale byli tady i další (nacisti). Nevím, jestli je bezpečnostní služby přivedly přímo sem do USA, ale určitě je využívaly v Německu a dalších místech,“ konstatoval Buergenthal.
Amerika podle něj nad nacistickým původem - ať už svých občanů, nebo špionů - dlouho přivírala oči. Otevírat je začíná v poslední době. Možná proto se až teď Američané dozvídají, že z jejich daní si spokojeně žijí nacisté v jiných zemích.
Spisy o špionech v USA
Miliony dolarů na důchody pro bývalé nacisty
Po válce se do Ameriky přestěhovaly tisíce dělníků Hitlerova režimu. Když pravda o jejich minulosti vyšla najevo, dostali často na výběr - vrátit občanství a opustit zemi, ale ponechat si důchod, nebo riskovat dlouhé vyhošťovací procesy, do nichž se ovšem nechtělo ani vládě. „Tuto mezeru v zákoně je potřeba zacelit. Budu na tom tvrdě pracovat,“ prohlásila demokratická poslankyně Carolyn Maloneyová.
Důchody pro bývalé nacisty odmítají i další kongresmani, včetně Bílého domu. I kdyby se ale přístup změnil, miliony dolarů se z jejich účtů už nevrátí.