Praha - Hlavní poučení z minulosti pro budoucnost zní: Již nikdy více nacionalismus. Nacionalismus je to největší zlo, které v dějinách Evropy existovalo, protože byl příčinou obou světových válek. V rozhovoru pro pořad ČT Události, komentáře to prohlásil německý politik, novinář a mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt, který v rámci projektu Rozhovory přes hranici vystoupil v Praze v diskusi, organizované Knihovnou Václava Havla. „Nacionalismus a populismus je to nejhorší, co může Evropu potkat,“ zdůraznil.
Posselt pro ČT: Nejhorší pro Evropu je nacionalismus a populismus
Vývoj česko-německých vztahů probíhal ve vlnách, konstatoval Posselt. Připomněl v této souvislosti pozitivní vývoj po roce 1989. „Během sametové revoluce jsem byl v Praze a revoluci jsem sám zažil,“ připomněl. Pak podle něj přišla fáze stagnace a zpětného vývoje a v posledních čtyřech letech došlo k velice pozitivnímu vývoji sudetoněmecko-českých a bavorsko-českých vztahů. „Jsem velmi rád, že jsem na tom mohl spolupracovat,“ řekl.
Od roku 2008 zastává Posselt nejvyšší funkci u sudetských Němců, je jejich mluvčím. Letos v březnu převzal také druhou nejvyšší funkci v sudetoněmecké hierarchii, když se stal předsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Pod jeho vedením představitelé sudetských Němců v posledních letech zmírnili kdysi ostrou protičeskou rétoriku kvůli Benešovým dekretům, jejichž zrušení se vysídlenecká organizace domáhá.
Nynější vztahy mezi oběma zeměmi označil Posselt za opětovné přiblížení mezi dvěma partnery, kteří v dějinách vždy patřili k sobě. Přirovnal to ke smíření v rámci rodiny s tím, že v dnešní Evropě je podstatné především partnerství a právě sousedé jsou obzvláště důležitými partnery. „Dnes srůstá opět něco, co patří dohromady,“ vypůjčil si citát bývalého spolkového kancléře Willyho Brandta.
Posselt pro ČT: Z minulosti jsme se poučili (zdroj: ČT24)
Podle Posselta není správné uměle rozlišovat mezi minulostí, přítomností a budoucností. Připomněl, že v minulosti si Češi a Němci navzájem udělali strašné věci a vznikly rány, které se dnes musí léčit - bez ohledu na to, co v tomto směru byla příčina a co následek. „Všechno má své příčiny a následky. Člověk ale přece není zvíře, které reaguje pomstou na to, co se mu stalo. Člověk je tvor, který zaplaťpánbůh může přerušit ďábelský kruh pomsty a odplaty, akce a reakce,“ konstatoval s tím, že z dějin je třeba se poučit.
Posseltovi se v květnu nepodařilo počtvrté obhájit poslanecký mandát v Evropském parlamentu a po 20 letech jej opustil. V europarlamentu vystupoval jako obhájce zájmů sudetských Němců a kritizoval například českou snahu o výjimku z Lisabonské smlouvy, kterou bývalý prezident Václav Klaus zdůvodňoval obavou Čechů z majetkových nároků sudetských Němců.
Pokud jde o případné majetkové nároky sudetských Němců, Posselt uvedl, že o této otázce nehovoří, protože existují důležitější témata. Nejde podle něj o majetek, ale o lidské osudy a o budoucnost střední Evropy. Připustil ale, že lidem, kteří prožili utrpení, nelze zakazovat o této otázce mluvit. „Nesmí to ale být a není to středobodem politiky Sudetoněmeckého krajanského sdružení,“ řekl Posselt. „Jde nám o osudy, lidi, společnou kulturu, soužití – to jsou naše priority.“