Moskva/Tallin – Rusko musí za každou cenu bojovat s extremismem a zabránit revoluci podobné převratům v některých okolních postsovětských zemích. Na zasedání Bezpečnostní rady to v Moskvě prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu se dnes dočkal další kritiky od vedení NATO kvůli zvýšené vojenské aktivitě v pobaltském regionu. Letouny NATO musely kvůli přeletům ruských strojů zasahovat více než 400krát.
Putin chce zabránit ruské revoluci, NATO kritizuje provokace Moskvy
Extremismus se podle ruského prezidenta využívá jako nástroj geopolitiky a přerozdělování sfér vlivu. „Vidíme, k jak tragickým následkům to vede, jakými otřesy museli projít lidé v zemích, které byly vystaveny skrytému či přímému zahraničnímu vměšování,“ upozornil Putin v souvislosti s krizí na Ukrajině. „Musíme zajistit, aby se nic podobného v Rusku nikdy nestalo,“ podotkl šéf Kremlu.
Ruská společnost musí neustále odhalovat příčiny, které by mohly vést k národnostním, sociálním či náboženským konfliktům. Nástroje pro boj s extremismem jsou podle Putina tři: kultivace národnostních vztahů, práce s mládeží a zdokonalení přistěhovalecké politiky. „Zápas s extremismem nemá nic společného s bojem proti rozmanitosti názorů. Máme svobodnou demokratickou zemi a její občané mají právo na vyslovení vlastního názoru, mají právo být v opozici,“ zdůraznil ale Putin.
Manévry stíhaček NATO v Pobaltí
Pobaltí žádá NATO o posílení vojenské přítomnosti
Ruská expanzivní politika vyvolává v Pobaltí značné obavy. Putinův poradce Sergej Markov nedávno v rozhovoru pro švédskou televizi SVT uvedl, že Estonsko a Lotyšsko mají všechny důvody pro to, aby se bály agrese ze strany Ruské federace. Oba unijní státy prý uplatňují represivní přístup vůči ruské menšině.
Pobaltí trápí hlavně provokace ruských letadel. „Jejich (ruským) cílem je prověřovat připravenost NATO,“ soudí estonský premiér. „Naším úkolem je proto posílit vojenskou přítomnost Aliance v hraničních zemích NATO včetně Estonska,“ prohlásil.
Pobaltské státy vlastní letecké síly nemají, na ochraně jejich vzdušného prostoru se podílejí ostatní členské státy Aliance včetně České republiky. „Jsme tady a jsme připraveni chránit naše spojence,“ konstatoval v Tallinnu šéf NATO. Vrchní velitel spojeneckých vojsk NATO v Evropě v uplynulých dnech jednal v Estonsku o posílení východního křídla Aliance a o vytvoření speciální jednotky rychlé reakce.
Merkelová: Sankce nejsou konečné řešení, dialog je nutný
Německá kancléřka mezitím v Polsku ujišťovala, že vzájemná solidarita je záležitostí všech členů NATO a Německo v případě potřeby tuto zásadu uplatní. V souvislosti s krizí na východě Ukrajiny hovořila o politice evropských států vůči Rusku. Angela Merkelová zdůraznila, že Ukrajina čelí pokusům o narušení své územní celistvosti a svrchovanosti. Evropskou bezpečnost nicméně podle ní nelze ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zajistit bez ruské účasti. „Proto sankce samy o sobě nejsou konečným cílem, chceme s Ruskem vést dialog,“ uvedla kancléřka.