Zeman pochválil tádžického prezidenta za boj proti terorismu

Dušanbe - Dlouhodobě největším nebezpečím pro svět je podle české hlavy státu islámský terorismus. Miloš Zeman o něm hovořil na své návštěvě s prezidentem Tádžikistánu, který zažil v 90. letech boje s radikály. Podle Zemana se také podařilo vyřešit dluh tádžické firmy vůči Česku v řádu milionů dolarů, který blokoval vzájemný obchod obou zemí. Svého hostitele pozval do Prahy. V Dušanbe rovněž zahájil podnikatelský seminář. Česko na něm bude reprezentovat 70 zástupců českých firem.

Odborník: Zeman v Tádžikistánu? Standardní diplomacie (zdroj: ČT24)

Tádžický konflikt bývá obvykle označován za občanskou válku. Proti vládnímu vojsku se postavila opozice, která se spojila s islámskými radikály i některými menšinami. Zeman ale při setkání se svým protějškem prohlásil, že šlo o boj proti terorismu. Na pozdější tiskové konferenci už ovšem konflikt občanskou válkou nazval. Podle některých zdrojů si střety v Tádžikistánu v 90. letech vyžádaly až 100 tisíc obětí, Zeman hovořil o 150 tisících obětech.

Slavomír Horák, FSV UK

„Neoznačil bych to za boj proti terorismu. Tádžická občanská válka byla spíše bojem mezi jednotlivými regionálními frakcemi a elitami. To, že jedna z nich tíhla více k islámské ideologii, ještě neznamená, že to byli teroristé. Tádžický prezident ale dokázal jednu věc, a to sednout si ke stolu se svými oponenty a uzavřít mír.“

Podle Západu udržují Rachmona v čele státu zmanipulované volby

Imomali Rachmon stojí v čele středoasijského Tádžikistánu od roku 1992, kdy jako premiér převzal prezidentské pravomoci po Akbaršo Iskandarovi. Ten rezignoval právě kvůli nepokojům. Rachmon byl od té doby zvolen prezidentem celkem čtyřikrát. Západní státy volby opakovaně označovaly za netransparentní a zmanipulované. Loni pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že hlasování neodpovídalo demokratickým pravidlům. 

Rachmon na tiskové konferenci označil Česko za důležitého politického a ekonomického partnera své země v Evropě a vyslovil se pro další rozvoj vzájemných vztahů, které označil za historicky skvělé.

Zeman pak připomněl, že byl v Tádžikistánu před třiceti lety, kdy do této země přijel zavádět výpočetní techniku do zemědělství. „Tádžikistán je zemí s tragickou minulostí a velmi dobrou budoucností,“ poznamenal Zeman. Jeho potenciál vidí především ve vodní energetice a vodních zdrojích. Při stavbě malých a středních hydroelektráren, při jejich opravách nebo při dodávání technologií by se podle něj mohly uplatnit i české firmy. V zemi se údajně také nacházejí zásoby plynu a ropu, a tak by se mohla stát jedním z nejvyspělejších států na někdejší Hedvábné stezce.

Obchodní vztahy České republiky a Tádžikistánu nejsou v současné době nijak zvlášť významné. Hodnota obchodní výměny loni dosáhla částky 3,4 milionu dolarů a letos se v prvních třech čtvrtletích oproti loňsku mírně snížila, napsala středoasijská agentura CA-News. Důvodem byl pokles tádžického exportu, dovoz z Česka se naopak ve stejném období o pětinu zvýšil.

Zeman při návštěvě vyhlídkové věže v Astaně
Zdroj: ČT24/ČTK

Na dnešní podnikatelské fórum společně se Zemanem dorazilo zhruba 70 zástupců
českých firem. Podle účastníků jde především o navazování kontaktů do budoucna. 
V Dušanbe také zástupci českých a tádžických ministerstev podepsali memorandum o
vzájemném porozumění mezi ministerstvy zahraničních věcí a ujednání mezi ministerstvy zdravotnictví o spolupráci ve zdravotnictví a vědě.
  
„Připravujeme další, ještě konkrétnější dohody,“ řekl Zeman, který pozval Rachmona na návštěvu České republiky. Doufá, že při dalším vzájemném setkání budou podepsány „ještě konkrétnější dohody“, třeba na podporu turistiky. Zeman se také po skončení své účasti na podnikatelském fóru prošel v místním Centrálním parku a navštívil hotel, ve kterém bydlel při své pracovní návštěvě Tádžikistánu před 30 lety.

Zeman do Dušanbe přiletěl z Kazachstánu, kde byl i se zástupci českých firem, kterým se podařilo uzavřít smlouvy za zhruba 450 milionů dolarů. Prezidenta Kazachstán okouzlil. Současnou podobu země označil za výsledek „hospodářského zázraku“. Jeho kazašský protějšek Nursultan Nazarbajev potom hovořil o spojení zón volného obchodu Evropské unie a Euroasijské hospodářské unie. Od Česka očekává podporu této myšlenky.