Z Ukrajiny federace nebude, odmítl Porošenko zahraniční rady

• ČT24

27. 11. 201427. 11. 2014, 19:59|Zdroj: ČT24

Volodymyr Hrojsman, Petro Porošenko, Arsenij Jaceňuk

Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Kyjev – Ukrajinský prezident Petro Porošenko odmítl rady Západu i Východu k federalizaci Ukrajiny. Vedle toho navrhl, aby protikorupční úřad vedl cizinec bez vazeb na ukrajinskou elitu. Řekl to při prvním zasedání nového parlamentu, na kterém pětice prozápadních stran nové koalice do čela vlády opět jmenovala dosavadního premiéra Arsenije Jaceňuka. Za předsedu parlamentu koalice podle očekávání zvolila blízkého spolupracovníka prezidenta a bývalého vicepremiéra Volodymyra Hrojsmana. Ten podle ústavy prezidenta zastupuje, pokud není hlava státu schopna plnit své povinnosti.

„Navrhuji pozvat do této funkce člověka zvenčí. Bude mít výhodu: budou mu chybět vazby na ukrajinskou elitu. Nebude kmotrem něčího syna či bratrem jiného. Bude to technokrat vzdálený politice, kterému budeme moci všichni důvěřovat a který prokáže svou efektivnost,“ prohlásil Porošenko, který sám patří mezi ukrajinské miliardáře.

Na Porošenkův návrh přizvat do vlády a do čela protikorupčního úřadu zahraniční experty zareagovalo podle listu Ukrajinska pravda už Slovensko. „Slovensko nabízí své odborníky do nové vlády,“ napsal deník, podle kterého nabídku využít odborníky se zkušenostmi ze slovenské transformace učinil slovenský velvyslanec Juraj Siváček, experti by přitom mohli být placeni z mezinárodních fondů. Odpověď na nabídku je však na ukrajinských zákonodárcích, protože až dosud zákony zakazují cizincům zastávat státní funkce.

Prezident také vybídl nové poslance k usilovné práci, aby Ukrajina mohla za pět let podat přihlášku k členství v Evropské unii, jak si přeje drtivá většina Ukrajinců. „Křehká rovnováha, kdy Ukrajina lavírovala mezi Východem a Západem, se naprosto jasně změnila,“ prohlásil.

„Nebude žádná federalizace…Rozhodli jsme se vrátit ke směřování do NATO,“ řekl prezident Petro Porošenko.

S Porošenkovým úmyslem, aby Ukrajina vstoupila do struktur Severoatlantické aliance úplně nesouhlasí německá vláda. Nicméně spolupráce, o které v Kyjevě jednal velitel sil NATO Philip M. Breedlove, zřejmě nevadí. „Pokud jde o bojového ducha vašich sil, myslím, že pan Putin byl překvapený,“ řekl americký generál při ukrajinské návštěvě.

Jaceňuka na premiéra navrhovala pětice prozápadních stran, která má v parlamentu většinu, i prezident Porošenko. Pro návrh, aby dosavadní premiér zůstal v čele vlády, pak ve 450členném parlamentu hlasovalo 341 poslanců.

Nový parlament vzešel z voleb 26. října a nejsilnější a vlastně jedinou opozicí v něm bude Opoziční blok, strana sdružující stoupence a aktivisty dříve vládnoucí proruské Strany regionů.

Slavnostnímu zahájení předsedal dosavadní šéf sněmovny Oleksandr Turčynov, ačkoli podle ústavy ustavující schůzi zahajuje nejstarší člen parlamentu. Tím je Juchim Zvjahilskyj, jenž podle tisku podporuje proruské separatisty na východě země a patří mezi spojence exprezidenta Viktora Janukovyče. Ten v únoru po mohutných protestech odstoupil a uprchl do Ruska. Aby se předešlo kontroverzím, bylo zahájení schůze svěřeno Turčynovovi.

Poslanci dnes také drželi minutu ticha na počest zhruba stovky demonstrantů, kteří v únoru přišli o život na kyjevském náměstí Majdan, a také civilistů a vojáků, kteří zahynuli v bojích na východě země.

Zákonodárci společně přečetli přísahu, jejíž text se promítal na velkou obrazovku. Text podepsala důstojnice ukrajinského letectva Naďa Savčenková, která byla v Rusku obviněna z údajného podílu na zabití dvou ruských novinářů na východní Ukrajině. Poslankyní byla zvolena za stranu Vlast expremiérky Julije Tymošenkové.

Proevropské strany mají v jednokomorové sněmovně se 450 poslanci 304 hlasů. Ve skutečnosti ale v parlamentu zasedá jen 418 poslanců, protože vzhledem k bojům na východě Ukrajiny a anexi Krymu zůstala některá křesla neobsazená.

Nejsilnější vládní stranou je Blok Petra Porošenka následován Jaceňukovou Lidovou frontou. Koaliční smlouvu podepíše ještě populistická Radikální strana, regionální lvovská formace Svépomoc a strana Vlast.

EU kvůli Ukrajině zakáže vstup a zmrazí majetek dalším 13 osobám 

O 13 separatistů z východu Ukrajiny a o pět firem rozšíří Evropská unie v nejbližších dnech seznam lidí a podniků, kterým kvůli ukrajinské krizi zmrazila majetek a zakázala vstup na unijní území. Shodli se na tom diplomaté osmadvacítky. Konkrétní jména budou známá zřejmě v sobotu poté, co budou zveřejněna v oficiálním unijním věstníku.

O rozšíření seznamu subjektů, které svým konáním narušují územní celistvost Ukrajiny, požádali před deseti dny ministři zahraničí EU. Na seznamu je v současnosti 119 lidí a 23 firem. Ministři zahraničí Unie ale na svém posledním bruselském jednání nijak nezměnili podobu ekonomických sankcí, které EU kvůli Ukrajině uvalila na Rusko. O případné změně v této oblasti budou diskutovat až lídři zemí evropské osmadvacítky na prosincovém summitu. EU zdůrazňuje, že sankce nejsou cílem samy o sobě, ale mají podpořit diplomatické snahy bloku.