Neipyijto - Kačjinský stát na severu Barmy postihla drogová epidemie. Chudé vesnice zničené trvalými boji mezi rebely a armádou válčí se závislostí na heroinu. Pomocnou ruku jim nabízí církev.
Obyvatele Barmy dohnaly dlouholeté boje k závislosti na heroinu
Obyvatelé Barmy bojují se závislostí na heroinu (zdroj: ČT24)
Lidé závislí na heroinu se v komunitě v Kačjinském státě léčí vírou. „Není jiná možnost. V naší komunitě řeší každá rodina problémy s drogami,“ podotkl reverend Samson Hkalam. V Barmě vede síť křesťanských kostelů, které závislým podávají pomocnou ruku. Duchovní chodí mezi lidi a přesvědčují je, aby se léčili. V oblasti, kde se těží drahokamy, byznys s drogami kvete. Zákon jako by tu neexistoval. „Myslím, že tak 65 až 70 procent mladých tu užívá drogy,“ konstatoval reverend.
Ti, kteří pomoc přijmou, ale musí přistoupit na tvrdé podmínky: žádné drogy a žádné substituční látky jako třeba metadon. Ten je nahrazen Biblí a zpěvem. Když pacient nápor abstinenčních příznaků nezvládá, snaží se utéct nebo si zajistit drogy, přijdou na řadu ještě tvrdší metody – umístí ho do klece.
GALERIE
zdroj: ČT24
Kačjinové přiznávají, že spadnout do drogové závislosti je snadné. Osvěta neexistuje a útěk z reality do halucinogenního světa je víc než lákavý. Území, které obývá křesťanská menšina, je totiž desítky let dějištěm bojů mezi kačjinskými rebely a barmskými vojáky.
Církev dokáže pomoci jednotlivcům, celý region ovšem závislosti nezbaví. Jen pár metrů za plotem komunity leží před chvílí použité injekční stříkačky. Narkomanů tu přibývá den co den. Heroin si píchá třikrát denně i třicetiletý farmář. Za jednu dávku platí 5 dolarů – v přepočtu něco málo přes sto korun. Použité jehly nechává na poli a léčit se nechce.
Obama: Barma na cestě k demokracii postupuje pomalu
Americký prezident Barack Obama nedávno během návštěvy Barmy pochválil pokrok, který země udělala při přechodu od vojenské diktatury k civilní vládě. Demokratické změny podle něj ale nepokračují dost rychle.
Po volbách v listopadu 2010 se v Barmě po letech vojenské diktatury ujala moci civilní vláda, která propustila na svobodu téměř všechny politické vězně a podnikla řadu dalších demokratických kroků. Znepokojení ale vzbuzuje zpomalení procesu reforem v poslední době, včetně přetrvávajícího silného vlivu armády na politické dění v zemi. Kritici poukazují také na pokračující zatýkání novinářů či diskriminaci muslimského menšinového etnika Rohingů.