Hongkongská policie pozatýkala demonstranty odmítající opustit tábor

Hongkong – Hongkongští policisté vtrhli do hlavního protestního tábora prodemokratických aktivistů ve čtvrti Admiralty a strhali tam stany a barikády, které více než dva měsíce blokovaly dopravu. Asi dvě stě demonstrantů, kteří odmítli tábor opustit, bylo zatčeno. Policejní akce může znamenat definitivní konec protestů, které začaly koncem září s cílem prosadit plnou demokracii a přímé volby v Hongkongu.

Hongkongská policie dostala zelenou k vyklizení místa včera na základě rozhodnutí soudu. Na ten se obrátila autobusová společnost kvůli blokování dopravy. Skupiny studentů totiž od konce září okupovaly nejen čtvrť Admirality, ale i nejdůležitější dopravní tepnu města.

Studenti dostali lhůtu pro vyklizení tábora do rána místního času. Soudní vykonavatelé po jejím vypršení nejprve odstranili barikády na okrajích tábora. Mnozí ze stovek demonstrantů, kteří ještě ve středu zůstávali ve stanech, si poklidně sbalili své osobní věci a místo opustili. 

Desítky studentů, prodemokratických poslanců a dalších aktivistů, včetně lidí středního věku i starších, ale zůstaly sedět na ulici se záměrem poklidně odporovat policistům. Ti varovali, že všichni, kdo odmítnou místo opustit, budou zatčeni. Jeden z vůdců demonstrací Alex Chow burcoval davy a zdůrazňoval, že boj neskončil a že aktivisté najdou jiné způsoby, jak prosadit své požadavky.

Proti vzbouřencům pak zasáhly stovky policistů, kteří začali demonstranty odnášet a odvádět do policejních aut. Do dnešního večera místního času tak bylo zatčeno přes 200 osob, mezi nimi i řada známých osobností, jako je mediální magnát Jimmy Lai, popová zpěvačka Denise Ho či veterán boje za demokracii Martin Lee.

Podobným způsobem byl koncem listopadu vyklizen velký protestní tábor v hongkongské čtvrti Mongkok. Tato operace a následné noční střety tehdy skončily zatčením asi 160 lidí.

Demonstranti převážně z řad studentů se v protestu trvajícím 75 dní snažili pro bývalou britskou kolonii vymoci větší demokracii na Číně, pod jejíž správu se Hongkong vrátil v roce 1997. Demonstrace v době, kdy vrcholily, přitáhly do ulic některé dny až 100 000 lidí. Skupiny studentů v rámci protestů také obsadily některé nejdůležitější tepny asijského finančního centra. Počet protestujících se ale postupně snižoval až na několik stovek. 

„Obyvatelé Hongkongu jsou praktičtí a vědí, že Peking je poslouchat nebude,“ konstatuje zpravodajka ČT Barbora Šámalová. „Považují ale za důležité, že řekli, co si o celé věci myslí, a že ve svých snahách budou pokračovat.“ Ulice města na řadě míst zdobí nápis „Vrátíme se“, podle Šámalové ale i samotné protestní hnutí prochází vnitřním rozčarováním – není totiž vnitřně jednotné a navíc mu chybí konkrétní alternativní plán k demonstracím.