Šéf CIA: Někteří agenti to přehnali, tvrdé výslechy se nebudou opakovat

Washington - Někteří příslušníci americké zpravodajské služby CIA jednali nad rámec vyšetřovacích pravidel, což je politováníhodné. V souvislosti se zveřejněním zprávy o tvrdých metodách výslechů lidí podezřelých z terorismu to řekl šéf CIA John Brennan. Zdůraznil ovšem, že od zadržených, které Američané podrobili tvrdším výslechovým technikám, úřady získaly užitečné informace. Ujistil také, že CIA přijala opatření, aby se přehnané metody výslechů zadržených osob neopakovaly.

Brennan dnes promluvil na tiskové konferenci, což je u šéfa CIA neobvyklé. CIA podle něj neklamala prezidenta ani veřejnost úmyslně a „udělala spoustu věcí správně“ v době, kdy neexistovaly v boji proti terorismu snadné odpovědi. Připomněl hrůzné teroristické útoky proti Spojeným státům z 11. září 2001, odhodlanost CIA zabránit dalším útokům a skutečnost, že příslušníci jeho zpravodajské agentury jako první bojovali a umírali ve válce v Afghánistánu.

John Brennan:

„V určitém množství případů používali příslušníci CIA vyšetřovací metody, které byly zakázané a odporné a správně by měli být všemi zavržené. Ale je důležité říct, že převážná většina příslušníků zapojených do programu CIA vykonávala své povinnosti zodpovědně, v souladu s právními a taktickými předpisy, které dostali. Dělali, o co byli v rámci služby naší zemi žádáni. Někteří tito příslušníci dokonce vznesli vůči tomuto programu a jeho implementaci námitky. To je klíčové pro ověření toho, že systém funguje tak, jak má. Díky tomu jsme schopni se dál přizpůsobit.“

Brennan zdůraznil, že nepovolených technik při výsleších použil jen malý počet příslušníků CIA a že „drtivá většina“ příslušníků zapojená do programu výslechů postupovala v souladu s právem a dalšími předpisy. Fakticky také odmítl pojem „mučení“. „Nechávám na jiných, aby pojmenovali tyto aktivity,“ řekl s tím, že se v mnoha rovinách CIA pohybovala v „neznámých vodách“.

„Nebyli jsme připraveni. Měli jsme málo zkušeností se zadržováním vězňů a málo agentů bylo vyškoleno k výslechům,“ připustil tento bývalý agent, který byl léta v první linii boje proti mezinárodní teroristické síti Al-Káida a začátkem letošního roku stanul v čele CIA.

O kontroverzních metodách výslechů CIA podal v úterý zprávu vyšetřovací výbor amerického Senátu. Podle něj tajná služba mučením příslušníků sítě al-Káida dalece překročila právní hranice a výslechové metody byly mnohem horší, než se vědělo. Svět je zprávou pobouřen, vedení Republikánské strany ji ale kritizovalo a svou práci brání i bývalí šéfové Ústřední zpravodajské služby, kteří senátní zprávu zpochybňují. Závěrem zprávy je konstatování, že navzdory mučení zajatců během vlády exprezidenta George Bushe mladšího se CIA nepodařilo zmařit všechna následující spiknutí. Bývalí šéfové CIA a republikáni trvají na tom, že brutální výslechy pomohly například vystopovat vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina a zmařit mimo jiné atentát na západním pobřeží USA.

Americký prezident Barack Obama se ve středu od metod CIA distancoval. Připomněl, že tyto sporné techniky zakázal krátce po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2009. Podle něj některé z popsaných metod výslechů, které se využívaly za vlády jeho republikánského předchůdce, byly mučením.

Bush podle senátora klamal USA tvrzením o Attově jednání v Praze

George Bush mladší podle demokratického senátora Carla Levina americkou veřejnost před vpádem do Iráku uváděl v omyl neověřenými informacemi o pražském setkání strůjce atentátů z 11. září 2001 Muhammada Atty s iráckým agentem. Levin, který je předsedou senátního výboru pro ozbrojené síly, tvrdí, že CIA od zmiňování údajné pražské schůzky odrazovala v depeši z roku 2003.

Muhammad Atta
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Levin obdržel od Brennana dopis, v němž ředitel rozvědky potvrzuje, že žádný expert na boj s terorismem nebo agent FBI netvrdil, že by existoval důkaz o Attově pobytu v Praze. Podle Levina to je důkaz o tom, že Bush veřejnost klamal. Bushova administrativa přitom podle Levina využila nepotvrzených informací před útokem na Irák k tomu, aby v myslích Američanů propojila Irák s teroristickými útoky na USA. A v tom uspěl, upozornil Levin s poukazem na průzkum veřejného mínění, podle něhož mnoho Američanů uvěřilo tomu, že irácký diktátor Saddám Husajn byl zapleten do útoků proti USA. „Samozřejmě, že spojitost mezi Saddámem a 11. zářím nebo Al-Káidou je fikce,“ řekl Levin.

O spornosti údajné pražské schůzky Atty s iráckým agentem Ahmadem Chalílem Ibráhímem Sámirem Aním v dubnu 2001 psal americký tisk už před lety. Například v roce 2004 deník The New York Times informoval, že CIA je stále skeptičtější ohledně Attovy schůzky v Praze. Už tehdejší šéf CIA prý Levinovi napsal, že „by bylo velmi nepravděpodobné, že by Atta podstoupil vážné riziko kontaktu s jakýmkoli iráckým činitelem“ v době, kdy bylo v běhu teroristické spiknutí vedoucí k ničivým útokům v New Yorku a Washingtonu.

V červnu 2004 kongresová komise pro vyšetřování útoků z 11. září uvedla, že podle ní ke schůzce Atta-Ání v dubnu 2001 v Praze nedošlo. Následujícího dne tehdejší viceprezident Richard Cheney řekl, že i když zpráva o Attově návštěvě Prahy „nebyla nikdy prokázána, nikdy nebyla ani vyvrácena“. Přitom samotný Cheney v prosinci 2001 tvrdil před novináři, že setkání bylo potvrzeno. Levin k tomu naopak řekl, že proti jediné nepodložené zprávě stála spousta dalších, které schůzku vyvracely. Cestovní a jiné záznamy ukazují, že Atta byl zcela určitě v USA v době, kdy údajně měl být v Praze.

Levin také citoval z knihy V labyrintu zpravodajských služeb bývalého ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka, který popsal, jak američtí činitelé vyvíjeli nátlak na českou kontrarozvědku, aby potvrdila, že k setkání došlo. „Chtěli vytěžit jistotu z nepotvrzeného podezření a použít ji jako záminku pro vojenskou akci,“ napsal Růžek.

Vydáno pod