RČ k tématu Sociální politika a zaměstnanost

Nejpalčivějším úkolem pro nejbližší dobu je narovnání vztahu dlužník a věřitel a přijetí zákona o sociálním bydlení 

Dluhy se mají platit, ale systém nesmí být likvidační. Odpovědnost má nejen dlužník, ale i věřitel, který si měl žadatele o půjčku prověřit. Věřitel musí nést riziko spojené se špatným výběrem a nepřenášet důsledky na stát. Nemravným exekucím by měl zabránit nezávislý systém přidělování exekutorů a princip teritoriality. Hodně lidí nedosáhne na důstojné bydlení z nejrůznějších důvodů a končí u obchodníků s chudobou, kteří je nechají bydlet v nekvalitním bytě a kasírují stát na sociálních dávkách. To by měl odstranit zákon o sociálním bydlení, který však nesmí břemeno nechat na obcích. Nezaměstnaní si mají podporu v nezaměstnanosti zasloužit, ať jsou tedy dvě úrovně dávek podpory v nezaměstnanosti – poloviční pro ty, kdo odmítnou v době nezaměstnanosti pracovat pro obec například 15–20 hodin týdně, a plnou výplatu pro toho, kdo se zúčastní. Cílem je zvýšení motivace hledat si práci a něco dělat a nesedět doma a nečekat na zázrak. Výživné má jít dětem a ne exekutorům.