V týdnu před volbami měla jasno necelá polovina lidí. Největší potenciál si držel Zeman

Prezident Miloš Zeman si ve volebním modelu dlouhodobě držel náskok před ostatními kandidáty. Z vývoje od listopadu vyplývá, že podpora Zemana byla navíc poměrně stabilní. Modely mu přisuzovaly zisk 41,5 až 43,5 procenta, nejvyšší dosažený potenciál pak dosahoval až 49 procent.

V posledním týdnu se však u Zemana objevil mírný pokles (v modelu se propadl pod hranici čtyřiceti procent a potenciál činil 44,5 procenta), který mohl být dán oslabením volebních motivací i rozhodováním nerozhodnutých voličů směrem k ostatním kandidátům, ale i náhodnou oscilací modelu.

Relativně stabilní podporu jak v modelu, tak ve volebním potenciálu vykazoval Jiří Drahoš, který se v průzkumech od listopadu umisťoval na druhém místě. Drahošův volební potenciál přesahoval čtyřicet procent, a to i v posledním týdnu, kdy se zatím nejvíc přiblížil potenciálu Miloše Zemana.

„Zatímco u parlamentních voleb byla před volbami značná dynamika, tak u prezidentských se od listopadu nijak zásadně nezměnila. Pořadí zůstávalo v podstatě neměnné a přelivy jsou v řádech jednotek procentních bodů,“ uvedl Pavel Ranocha z Kantar TNS.

Čím víc se blížil termín voleb, tím víc se dařilo Pavlu Fischerovi a Markovi Hilšerovi. Zatímco Fischer získal v listopadovém modelu 2,5 procenta s potenciálem na úrovni 11,5 procenta, před volbami mu model přisuzoval 8,5 procenta a potenciál činil 23,5 procenta. Hilšer měl v listopadu 2,5 procenta s potenciálem 6,5 procenta a v druhém lednovém týdnu získal v modelu 6 procent a jeho potenciál činil 15,5 procenta.

Oba tak postupně přeskočili Mirka Topolánka a přiblížili se Michalovi Horáčkovi, který v čase zaznamenal negativní trend vývoje své podpory. V listopadu v modelu získal 16,5 procenta s potenciálem až 28,5 procenta, před volbami byl na deseti procentech s potenciálem 26 procent.

S nízkou podporou nic nezmohli zbývající tři kandidáti – Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Petr Hannig, kteří v žádném z měření nedokázali dosáhnout ani dvouprocentního zisku. Jejich potenciál pak shodně setrvával pod deseti procenty. 

V týdnu před volbami byla o kandidátovi rozhodnuta méně než polovina lidí

Snaha získat hlasy ale měla smysl i krátce před volbami. V týdnu totiž byly o svém kandidátovi přesvědčeny jenom zhruba dvě pětiny respondentů, kteří nevylučovali účast v prvním kole prezidentských voleb. Jinými slovy se tu nabízelo asi 60 procent voličů, kteří ještě mohli názor změnit.

S tím, jak se volby blížily, byl samozřejmě patrný trend pozvolného nárůstu pevnosti přesvědčení o volbě konkrétního kandidáta. Nejpevněji jsou v tomto ohledu přesvědčeni podporovatelé současného prezidenta Miloše Zemana. Velká část lidí se však definitivně rozhodovala až ve dny voleb.