Kyvadlo se vychyluje na stranu Ukrajinců, domnívají se Votápek a Kurfürst

Události, komentáře: Proměna situace na ukrajinském bojišti (zdroj: ČT24)

Ukrajinská protiofenziva na jihu pokračuje. V Chersonské oblasti teď probíhají nejtužší boje od začátku války. Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek i náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst se ve vysílání Událostí, komentářů shodli, že Rusko začíná být v úzkých a že tento typ války vyhovuje spíše ukrajinské straně. Votápek také poznamenal, že se Kreml bojí reakce ze strany privilegovaných Rusů, protože tato vrstva v minulosti přispěla k pádu sovětského režimu.

Votápek i Kurfürst se domnívají, že kyvadlo se vychyluje na stranu Ukrajinců a podle Votápka už nejsou v strategické defenzivě, nýbrž naopak jsou na některých úsecích fronty ofenzivně aktivní.

Podle Kurfürsta je Rusko v úzkých, protože spoustu sil vložilo do velké ofenzivy na Kyjev, snažilo se nasadit obrovské množství sil v Doněcké oblasti a teď začíná prohrávat. 

Podle Votápka je zřejmé, že ukrajinská strana za podpory západních zemí sílí. „Ovšem nevíme, jak moc slábne ruská strana. Nevíme, kolik desítek, stovek nebo tisíců hlavní mají na Sibiři, nevíme, jak velké zásoby střeliva mají a tak dále.“

„Co sledujeme v Chersonské oblasti, je pokus logisticky obklíčit významnou část ruské armády, čítající zhruba dvacet tisíc mužů. Tím, že jim odbourali všechny mosty, tam vojáci zůstanou bez zásob. A Ukrajinci doufají, že jim dojde munice, načež by je pak mohli vytlačit bez velkých ztrát jak mezi útočníky, tak mezi obránci, protože jim prostě nezbyde nic jiného než utíkat,“ předesílá bývalý generální konzul.

Rusové podle něj vůbec s tímto typem války nepočítali. „Kreml a Vladimir Putin byli přesvědčeni, že to bude blitzkrieg, že během několika dnů se zhroutí ukrajinský odpor a on bude moci vyhlásit jakousi obnovu Sovětského svazu, kdy spojí Bělorusko, okleštěnou Ukrajinu a velkou matičku Rus do nového státního útvaru. To se mu díkybohu nepovedlo, protože kdyby ano, tak my, jako další položky na jídelníčku, bychom měli neuvěřitelný bezpečnostní problém,“ zdůraznil Votápek. 

Ruské pokrytectví

Podle Kurfürsta spolu aktuálně strany nevyjednávají, protože každá ze stran věří ve vítězství. „A na straně Ruska mám pocit, že tam je opravdu jakási nemoc, kterou bych nazval imperiální nacionalismus chorobné podoby.“

„Ruská propaganda Ukrajince dehumanizovala, označila je za fašisty a nacisty a současně řekla, že bude Ukrajinu denacifikovat. Tím vlastně nám řekla, že se snaží zlikvidovat ty, které označuje za nacisty a fašisty. Zajímavé je, že když si vezmete definici fašismu nebo nacismu, tak v něm máte silného vůdce, který je u moci dlouho a vládne tvrdou rukou až skoro totalitárním způsobem. To určitě na Ukrajině není, možná to připomíná jinou zemi,“ podotkl.

Další typická definice podle Kurfürsta je, že opozice sedí ve vězení, nebo neexistuje. „To na Ukrajině rovněž není a možná to také připomíná jinou zemi,“ řekl. Dodal, že rysem pak je i to, že vládne militarizovaný duch a rétorika, dělají se vojenské přehlídky. „Já jsem nic takového v Kyjevě neviděl, ale viděl jsem je v jiné zemi. Fašismus se vyznačuje obrovskou patriotickou rétorikou, která má nacionalistické prvky, což určitě v Rusku vidíme. A mohl bych pokračovat dál,“ poznamenal náměstek.

Obava brát z Moskvy či Petrohradu

Votápek se domnívá, že z vojenského hlediska pro Rusko neexistuje žádné dobré řešení, protože je zjevné, že ukrajinská armáda je silnější a nezhroutí se, ani kdyby opotřebovávací válka pokračovala. „Jedinou šancí Rusů je, že se jim podaří dosáhnout nějakého příměří, které by fixovalo jejich územní zisky. Fronta se může posunout o nějaké desítky metrů nebo až kilometry, ale pokud se Putinovi podaří zastavit palbu a dosáhnout příměří, tak to bude jeho vítězství, protože mu to mimo jiné umožní znovu posílit armádu.“

„Pokud bude pokračovat válka dál a dál, tak jsem přesvědčen o tom, že ta technologická, zbrojní a ekonomická převaha Západu, který podporuje Kyjev, se musí projevit. Možná, že ne tento měsíc, možná, že ani do Vánoc, ale dříve nebo později se musí ruská armáda zhroutit,“ míní analytik. 

Kreml se podle něj personálně zjevně bojí sáhnout do velkých měst, do Moskvy a Petrohradu, a pokud by k tomuto kroku skutečně sáhl, je otázka, zda by to Putinova popularita unesla. „Tohle byl totiž přesně ten moment, který podlomil legitimitu sovětského režimu. V okamžiku, kdy začali na afghánskou frontu odvádět synky z moskevských rodin, tak obyvatelstvo, které bylo v Petrohradě a Moskvě a jako první interagovalo se sovětským vedením, tato privilegovaná a elitní část ruské společnosti zareagovala velice negativně a přesně toho se Putin bojí.“