Koronavirus jako komunikační test pro politiky i média. Chyby dělají obě strany

Každodenní tiskové konference, obrovský zájem novinářů a zvyšující se čísla čtenosti, sledovanosti i poslechovosti. Od prvního potvrzeného případu v Česku zmínila česká média pojem koronavirus ve více než třiceti tisících příspěvcích. Stranou šly politické kauzy i vlastní témata. Jak média tento nápor zvládají? A jak ho zvládají ti, od kterých chtějí novináři pro své čtenáře i diváky neustále aktuální informace? Hlavní – a praktický jediné – téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch před novináři
Zdroj: ČTK Autor: Roman Vondrouš

O ničem se teď v médiích ani zdaleka nepíše a nemluví tolik jako o koronaviru. Současná epidemie, kterou WHO v týdnu přehodnotila na pandemii, představuje ojedinělou situaci, kdy mají státní moc a novináři obdobný zájem – nepřetržitě o vývoji informovat co nejvíc občanů. Jenže představy obou stran se občas liší. A navíc po několikadenním koronavirovém informačním maratonu, u kterého zatím není vidět konec, přicházejí čím dál častěji přešlapy.

Nejdřív byla kritizována média, že pomáhají vytvářet paniku. Teď jsou kritizováni někteří politici, jak k médiím v této chvíli přistupují. „Žádáme vás všechny o odpovědnost a žádáme zejména média, aby nám pomáhala informovat české občany,“ prohlásila například v týdnu na jedné z mnoha tiskových konferencí ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Kontext a kritický odstup

„Média mají především informovat pravdivě. Nevím, jestli se rovnou má říkat, že mají být nápomocná, protože samozřejmě i státní instituce se můžou dopouštět chyb a zmatků. A myslím si, že je i rolí médií, aby na chyby a zmatky upozorňovala,“ reagoval na výzvu ministryně šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík.

„Nemyslím si, že by teď někdo měl očekávat, že budou média stát v jednom šiku se státem a budou papouškovat slepě to, co tady bude premiér nebo někdo další oznamovat národu, ale že se i na tyhle věci máme dívat s kritickým odstupem,“ dodal.

Podobný názor má také dlouholetý mluvčí a nynější místopředseda PR Klubu Jan Osúch. „Nemyslím si, že by média měla toto volání ministryně financí vyslyšet. Jejich hlavní rolí by mělo být především informace třídit. Velkým problémem je on-line zpravodajství – pokud lidé vidí každý den 150 odstavců informací, tak jednak je to těžko k učtení a jednak se v tom můžou ztratit. Hlavní role médií by měla být především zasazovat ty informace do kontextu, říkat to, co je opravdu důležité, a dávat srovnání,“ vyjmenovává Osúch.

Sociolog médií Jaromír Volek k tomu ale doplňuje, že je taková žádost v aktuální situaci logická. „Byť se mi zdá, že je skoro zbytečná, protože ono se to děje,“ podotýká.

Neprofesionalita před kamery

V neustálém proudu informací se objevila také nepříjemná situace z tiskové konference na ministerstvu zdravotnictví, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) naléhal na šéfa resortu Adama Vojtěcha (nestr. za ANO), aby prozradil jméno úřednice, která ho mylně informovala o údajném nakažení doktorky ze soukromé kliniky při odebírání vzorku.

„Jednak je špatně, že se premiér vloží do otázky, začne napomínat nebo školit svého vlastního ministra, co má dělat. To je zostuzující pro ministra, protože ho staví do role školáka, který má poslouchat třídního učitele, nikoli do role ministra vlády. Druhý problém je, že ministr zaskočený situací se nechal přesvědčit, aby řekl konkrétní jméno, a tím potopil svou spolupracovnici. To se nemělo stát,“ komentuje situaci mediální analytik Filip Rožánek, který ji považuje za neprofesionální směrem k zaměstnancům úřadu i přítomným novinářům.

Bývalý mluvčí Nečasovy vlády má ale pro takové případy pochopení. „Komunikace je v těchto dnech tolik a všichni ti lidé jsou pod tak velkým stresem, že ať vzniknou nějaké komunikační šumy nebo věci, které později jsou takto úsměvné, tak bychom měli vnímat spíš celek. To, že dojde k pár přeřekům, pár chybám, to je v objemu té komunikace pochopitelné,“ říká Jan Osúch.

Většina Čechů má zpravodajství za dostatečné

Výzkumníci už také zjišťovali, do jaké míry lidé zprávám o koronaviru věří. Z dotazování agentury Focus, které proběhlo u tisícovky lidí od 21. února do 9. března, vyplynulo, že 70 procent Čechů považuje současné zpravodajství za dostatečné. Zároveň se ale přes 40 procent konzumentů médií domnívá, že jim novináři záměrně neříkají pravdu o skutečném zdravotním ohrožení. Podle poloviny dotázaných navíc redakce přistupují k události jako k senzaci.

„Velká část konzumuje Blesk jako periodikum, které má nejvyšší čtenost, velká část konzumuje sociální sítě. U řady lidí je pojem média už neoddělitelně spojen se sociálními sítěmi a na nich a obecně v prostředí internetu je bulvarizace toho tématu brutální,“ vysvětluje jeden z autorů výzkumu Jaromír Volek.

Stavu nouze také využili dezinformátoři, po internetu se začaly šířit další nové fake news. Hodně sdílená byla například nepravdivá informace, že se kvůli nákaze zavírají obchody nad 200 metrů čtverečních nebo že bude karanténa platit pro celou Prahu. Obě zprávy – také na internetu – popřel sám premiér.

Koronaviru v médiích se bude v neděli od 22:00 věnovat pořad Newsroom ČT24.