Recenze: Film Střemhlav je sondou do lásky, méně už do současné Ukrajiny

Debut ukrajinské režisérky a scenáristky Mariny Stepanské Střemhlav má být křehkou love story i silnou generační výpovědí o současné Ukrajině. Film byl uveden ve světové premiéře na festivalu v Karlových Varech. Zapůsobila jeho výpověď i na české diváky? Přečtěte si recenzi.

Ukrajinská autorka Marina Stepanska si dala poměrně ambiciózní cíl. Její první celovečerní film Střemhlav, který soutěží v sekci Na východ od Západu, má být jak přemýšlivou psychologickou sondou do romantického vztahu, tak obrazem mládeže v porevoluční Ukrajině.

První část mise plní na výbornou, a to zásluhou dostatečně oduševněle vystavěných postav, jejichž tajemství a vnímání světa je skvělé objevovat. Zatímco Káťa se střemhlav vydává za Antonem, který ji upoutal před barem, a tak se pomalu, ale jistě vzdává možnosti odcestovat do Berlína a opustit Ukrajinu, on je kvůli své minulosti zdrženlivější.

Do jejich nitra pronikáme řadou rozhovorů, zasazení na současnou Ukrajinu ale probleskuje jen v nespojitých náznacích, a to hlavně skrze vojenské odvody. Ostatně vzorek sledovaných osob je příliš malý a intimní na nějaká velká poselství. Snad kromě pořekadla Kátiných prarodičů, že „kdo chodí pořád kolem kadeřnictví, nakonec se nechá ostříhat“. Metafora totiž platí i pro ty, kdo ještě stříhání zdánlivě nepotřebují.