Lídři zemí EU vyjádřili solidaritu Česku ve sporu s Ruskem. O vyhošťování nejednali

Více než dvouhodinovou debatu o vztazích s Ruskem vedli šéfové států a vlád deset dní poté, co Moskva zařadila Česko na seznam zemí, které nejsou přátelské.

Učinila tak zatím poslední krok ve sporu, který v polovině dubna zahájilo zveřejnění závěru českých tajných služeb, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích byli v roce 2014 ruští agenti. Česko se poté rozhodlo zásadně snížit obsazení ruské ambasády v Praze a početně jej vyrovnat se stavem na českém velvyslanectví v Moskvě.

„Evropská rada vyjadřuje svou solidaritu s Českou republikou a podporuje její reakci,“ uvádějí závěry přijaté účastníky summitu. EU již Česku podporu vyjádřila minulý měsíc, ve formě společného prohlášení lídrů zemí je to však poprvé.

Další koordinované kroky, jako je vyhošťování Rusů z ambasád, však již političtí vůdci neřešili. Podle diplomatických zdrojů Česko příležitost dosáhnout ráznější společné odpovědi propáslo zejména tím, že o ni důsledně nepožádalo včas. Solidárně s Českem vypovědělo několik lidí z ruských ambasád Slovensko či pobaltské země.

Zpravodaj ČT: Je to diplomatický úspěch

Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského lze i přesto říct, že usnesení je úspěchem české diplomacie.

„Měli jsme možnost vidět původní závěry, s kterými lídři mířili do Bruselu, a v  pasáži, která se zabývala Ruskem, byla taková obecnější zmínka o tom, že Evropská unie odsuzuje kroky Ruska a stojí za svými jednotlivými členskými státy a ostatními partnery. Ovšem chyběla tam jakákoliv zmínka o České republice. Ta se tam nakonec v jedné samostatné větě dostala,“ popsal zpravodaj.

„A i když se v tuto chvíli nedá počítat, že by měla následovat další podpora, například v podobě nějakého souborného vyhošťování diplomatů, tak se dá říct, že tohle je úspěch české diplomacie,“ dodal Dolanský s tím, že to tak vnímá i premiér Andrej Babiš (ANO).

Borrell má vypracovat analýzu o přístupu k Rusku

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po nočním jednání summitu prohlásila, že se Rusko pokouší oslabovat či destabilizovat jak země ve svém bezprostředním sousedství, jako je Ukrajina či Gruzie, tak členské státy Unie.

„Jsme toho svědky dlouhá léta, nezlepšuje se to, ale zhoršuje,“ řekla německá politička. EU podle ní musí hledat cestu, jak ruským hrozbám čelit, zároveň však musí mít na paměti, že Rusko je pro unijní země „zdrojem obchodu a investic“. Právě z těchto důvodů či kvůli hrozbě další ruské agrese na Ukrajině mnohé členské státy nechtějí zaujmout tvrdší postoj vůči Moskvě.

Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela poskytla debata lídrů představu o tom, jak by EU mohla lépe „hájit své zájmy a prosazovat své hodnoty“. Šéfové států a vlád podle něj pověřili koordinátora unijní diplomacie Josepa Borrella vypracováním analýzy, jak v současnosti unijní přístup vůči Rusku funguje. K debatě by se měli vrátit na dalším summitu za měsíc.

Respekt: Johnson napsal kvůli Vrběticím Babišovi

Britský premiér Boris Johnson v dopise Andreji Babišovi napsal, že se s ním měl spojit kvůli informacím o zapojení ruských agentů do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Z dopisu cituje web týdeníku Respekt. Johnson v něm současně vyjádřil Česku podporu.

Johnsonův dopis je z 5. května, je tedy datovaný zhruba dva a půl týdne poté, co Babiš s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) v souvislosti s explozemi z roku 2014 informovali o prvním vyhoštění ruských diplomatů, uvedl Respekt.

„Doufal jsem, že se spolu spojíme po telefonu dříve, než vyšly najevo zprávy odhalující pachatele výbuchu ve Vrběticích v roce 2014 a jejich napojení na zločiny spáchané týmiž jedinci později v Salisbury,“ napsal Johnson.