Invaze v srpnu 1968 — ČT24 — Česká televize

Invaze v srpnu 1968

„Dočasný pobyt“ sovětských vojsk vláda schválila před půlstoletím. Trval 23 let

Někdejší Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se však změnilo po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska a Polska sice postupně československé území opustily, sovětská vojska zůstala téměř 23 let, až do června 1991. Jejich pobyt byl legalizován smlouvou, kterou vláda přijala před 50 lety, 16. října 1968 v Praze.

Palach nebyl první. Siwiecovu oběť pro Československo polští komunisté utajili

„To je křik umírajícího svobodného člověka,“ volal Ryszard Siwiec 8. září 1968 na zaplněném varšavském stadionu poté, co se polil rozpouštědlem a zapálil. Hořící muž odstrkoval lidi, kteří se ho snažili uhasit, a místo toho jim říkal, aby se podívali, co má v aktovce. Vyšetřovatelé v ní pak našli letáky začínající větou: „Protestuji proti nevyprovokované agresi proti bratrskému Československu!“ Policie Siwiece okamžitě odvezla do nemocnice, kde o čtyři dny později zemřel. Jeho čin se podařilo na dlouhá léta utajit.

Historik Samson: Lidé dnes věří víc než kdy dřív, že nás Sověti zachránili před kontrarevolucí

Po náhlém uvolňování poměrů, zrušení cenzury a rozkvětu umění v první polovině roku 1968 přišel šok v podobě okupace. Reformní politici zmizeli, režim se začal utužovat. Se srpnovými událostmi se musela vypořádat propaganda. Právě výkladu okupace normalizační mocí se věnuje historik a kurátor výstavy Rok 1968 v Brně očima cenzora Martin Samson.

Skočil na tank a fotil okupanty. Jeho snímky obletěly svět, hlásit se k nim ale roky nesměl

Jen těžko se najdou známější fotografie z počátku sovětské okupace Československa v srpnu 1968 než ty, které v ulicích Prahy pořídil Josef Koudelka. Zachytil na nich emoce rozhořčených občanů i zmatených vojáků. K unikátním záběrům, které ho proslavily ve světě, se však fotograf mohl přihlásit až o šestnáct let později.

Únos, nátlak a kapitulace. Během čtyř dní Kreml donutil československé politiky schválit invazi

Konec jakýchkoli nadějí na změny a uvolnění poměrů přišel záhy po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Po únosu do Moskvy a čtyřdenním nátlaku Sověti československé politiky donutili kapitulovat a 27. srpna 1968 podepsat tzv. moskevský protokol. Národní delegace tím uznala „dočasnou“ okupaci země a zavázala se k „normalizaci“, čistkám i obnovení cenzury. Popřela tak výsledky pražského jara a na dalších 21 let vrátila zemi do pozice de facto kolonie Sovětského svazu.

V Moskvě se vzpomínalo na protest „osmi statečných“ v roce 1968, policie opět zatýkala

Policie na Rudém náměstí v Moskvě krátce zadržela tři účastníky vzpomínkové akce na 50 let starý protest „osmi statečných“ proti okupaci Československa. Na stejné místo nyní dorazil jeden z protestujících, fyzik a matematik Pavel Litvinov, i příbuzní dalších účastníků. Litvinova legitimovala policie, vnučku Natalje Gorbaněvské si rovnou odvedla. Trojici hrozí pokuta, sdělila česká diplomacie, která je v kontaktu s demonstranty. V Moskvě byl zadržen také lídr opozice Alexej Navalnyj.

Z divadla do hlasatelny, od lepení pytlíků k Melantrichu. Proměny Kamily Moučkové

Kamila Moučková před pár dny dokázala, že i ve svých devadesáti letech dokáže vystoupit na veřejnosti velmi rázně. V pořadu Události, komentáře kritizovala prezidenta Miloše Zemana či šéfa komunistů Vojtěcha Filipa. Krátce zavzpomínala na důležité události ve svém životě: nejen televizní vysílání v srpnu 1968, při kterém prý cítila obrovský vztek, ale také na schovanou rudou knížku nebo lepení pytlíků během normalizace.

„Tady Svoboda. Mohu mluvit?“ aneb Jak jsme při invazi vysílali prezidentův projev

Bedřich Hloušek, který v srpnu 1968 působil v tehdejší Československé televizi, vzpomíná na dramatické dny, kdy hrstka zaměstnanců v bojových podmínkách vysílala do poslední chvíle.

„Jsou zde dva nouzové východy.“ Nervózní a utajovaný sjezd KSČ ve Vysočanech odmítl invazi

Den po vpádu okupačních vojsk do Československa se dvanáct set delegátů KSČ tajně sjelo do pražských Vysočan. Prohlásili své srocení za mimořádný sjezd a odsoudili invazi. Zároveň zvolili nové vedení strany bez konzervativců podporujících okupaci. Vysočanský sjezd byl sice brzy anulován, překazil ale sovětské plány na politický převrat v zemi.

Historik o nástupu normalizace: Dubček odešel bez boje, celkové kapitulaci se asi dalo vyhnout

Z počátku se zdálo, že byl odpor vůči okupaci z části úspěšný. Politici ale nevyužili podpory od veřejnosti a Alexander Dubček rezignoval bez boje. Právě to byl signál pro většinu obyvatel Československa, že skutečně nastal nový režim. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Podle historika si nikdo nedovedl představit, že režim potrvá ještě dvě dekády. Celkové kapitulaci v dalších letech se podle Tůmy asi dalo vyhnout.

50 let od srpna 1968

20:43
On-line přenos v tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost. Na ČT24 můžete až do 22 hodin sledovat speciální vysílání k výročí invaze z budovy Českého rozhlasu.
20:41
PŘED 50 LETY: Během večera dochází k dalšímu krveprolití. V Tasovicích na Znojemsku najel tank na osobní auto. Jeden člověk zemřel a další byl těžce raněn. Přes třicet těžce zraněných zůstalo po střelbě v Košicích.
Prezident Svoboda pronesl večer v rozhlase projev. V něm shrnul, jaké úsilí během dne vyvíjel a jak mu to současné podmínky dovolily.
Vojáci invazních armád obsadili budovu České tiskové kanceláře v Opletalově ulici. Na zaměstnance agentury hodinu mířili samopaly.
V Praze, Bratislavě a dalších městech byl vyhlášen noční zákaz vycházení.
20:34
V zaplněné kapli prostoru Atria na pražském Žižkově zahájila komorně laděným koncertem oslavy 50 let své existence skupina The Plastic People of the Universe (PPU). Vyprodaný koncert navštívili pamětníci jejich nelegálních vystoupení v 70. letech i posluchači mladší generace.

Nejtěžší bylo rozbalit plakát, říká Lotyš, který se po vzoru Palacha zapálil v centru Rigy

Z domova odešel bez rozloučení, dopisy poslal jen přátelům. Lotyš Elijahu Rips se na jaře 1969 pokusil upálit v centru Rigy na protest proti okupaci Československa. Těžší než škrtnout sirkou pro něj přitom bylo rozbalit protestní plakát, jelikož pak už nebylo cesty zpět, uvedl v rozhovoru pro Události, komentáře. Smysl svého činu vidí v tom, že dokázal, že není možné umlčet všechny. Rips přežil a skončil v psychiatrické léčebně. Po propuštění odjel do Izraele a stal se známým matematikem.

Oba se účastnili invaze v srpnu 1968. Oba dnes dělí odlišné pohledy i osudy

Jurij Sinělščikov a Boris Šmeljov. Do Prahy přijeli 21. srpna před 50 lety mezi prvními. Dostali stejné vysvětlení – že jedou potlačit kontrarevoluci. Dnes se každý z nich na srpnové události dívá jinak a z jiné pozice. Sinělščikov je v Rusku komunistickým poslancem, Šmeljov důchodcem, který krátce po okupaci z Rudé armády odešel. Natáčel s nimi zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas.

10 písní, ve kterých zní echo invaze. Provokovali nejen Kryl s Kubišovou, ale i Spálený, Černoch či Vondráčková

Za nejvýraznější reakci československé hudební scény na okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 platí Modlitba pro Martu a Bratříčku, zavírej vrátka. Hvězda tehdejšího popu Marta Kubišová a písničkář Karel Kryl ovšem nebyli jedinými interprety, kteří na nečekaný vpád „spojeneckých“ armád reagovali písní. Jak zní invaze v hudební ozvěně?

Fin 50 let schovával záběry prvních hodin invaze do ČSSR. Jeho vláda se bála velkého medvěda na východě

Tři mladí Finové plánovali cestu na Balkán, ale kvůli nedostatku času a peněz se nakonec rozhodli pro prázdninový road trip do střední Evropy. Cestu jim přeťaly tanky okupující Československo. Natočili první hodiny invaze vojsk Varšavské smlouvy, ale když se vrátili do Finska, žádný ze záznamů nesměli zveřejnit. Teď, po padesáti letech, už Alpo Collanus nemusí být poslušné dítě a rozhodl se všechny své záběry z okupovaného Československa publikovat. Na Balkán nikdy nedojeli a filmové snímky si popsali jako Balkanin.

Setkání po 50 letech. Josef Koudelka, který fotil invazi, se v Praze potkal s demonstranty z Moskvy

Tři z osmi Rusů, kteří měli v srpnu 1968 odvahu demonstrovat proti okupaci Československa přímo v centru Moskvy, se setkali s fotografem Josefem Koudelkou. Navštívili výstavu jeho slavných snímků srpnové invaze.

Srpen 68 a Google: V Rusku lidé hledali Dubčeka, ve Spojených státech Československo

Informace o okupaci Československa si v posledním týdnu hledali lidé po celém světě. Vyplývá to z analýz internetového vyhledávače Google. Heslo „1968“ s různými doplňujícími slovy bylo zdaleka nejpopulárnější v Česku a na Slovensku. V zahraničí se prosadilo především v USA, v evropských zemích a až potom v Rusku. Jak ve Spojených státech, tak v Rusku byl ovšem zájem o srpen 68 výrazně nižší než zájem o populární kulturu nebo sport.

Vtrhnutí vojsk v roce 1968 bylo aktem invaze a okupace, odhlasovala sněmovna

Vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem. Konstatuje to usnesení, které ve středu přijala sněmovna na popud předsedy klubu poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška. Má to podle něj mimo jiné bránit překrucování historie.

Olomoucká radnice zpřístupnila archivy z roku 1968. Dav podle nich na čas vyhnal okupanty z města

Olomoucká radnice zveřejnila na svých stránkách archivní dokumenty z roku 1968. Mapují atmosféru ve městě v prvním týdnu po okupaci Československa armádami zemí Varšavské smlouvy. Popisují i nepříliš známé události, které před půl stoletím regionem pohnuly.

Události komentáře

Moučková: Za členství v KSČ se stydím dodnes, rudou knížku jsem schovávala v šupleti

Neváhala ani na vteřinu. Jakmile vpadla vojska Varšavské smlouvy do Československa, pustila se do televizního vysílání a podávala lidem informace. Z jejích úst často obyvatelé Československa slyšeli starostlivé varování, aby se nenechali vyprovokovat a dávali si pozor. Dnes je televizní legendě devadesát let, komunisté se podle ní nezměnili a z politického dění je rozčarovaná. Kamila Moučková byla hostem Událostí, komentářů.

S tanky a střelbou za okny. Poslanci zasedali i po vojenské invazi

Ihned po srpnové invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy byli ještě v noci na 21. srpna 1968 odvlečeni čelní představitelé Československa do zahraničí. V zemi však i nadále fungovaly místní struktury, vláda a parlament. Jednokomorové Národní shromáždění získávalo politické sebevědomí už v průběhu obrodného procesu pražského jara. Rozhodující však bylo, jak se poslanci zachovají v průběhu několika dnů těsně po invazi.

Ne okupace, ale vstup vojsk. Současní komunisté mají k srpnové invazi ošemetný vztah

Vpád vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 považuje dnes sice většina politických stran za jasný akt agrese, pro komunistickou stranu jde ale stále o choulostivé téma. Místopředseda KSČM Stanislav Grospič polemizoval v debatě zástupců politických stran v Událostech, komentářích s termínem okupace, upozornil, že „tady nebyl žádný protektor, žádné direktivy“.

Tajně z Kletě i Kavčích hor. Svobodné vysílání ČST z provizorních stanovišť vydrželo po okupaci téměř týden

Až 27. srpna 1968, kdy se do Československa vrátili unesení politici, se odmlčelo poslední stanoviště, odkud improvizovaně a okupantům navzdory vysílala Československá televize. Její ústředí sice obsadili okupanti téměř ihned, ale vysílání i tak pokračovalo z utajených míst. Vysílalo se například z jihočeské Kletě, ale i z tehdy rozestavěného areálu na Kavčích horách.

Interview ČT24

Politik by měl za své názory a činy ručit životem, říká Milan Uhde. V politice mu chybí kontinuita

Česká politika nemá kontinuitu, nepodařilo se zrodit politické generace, které by si předávaly štafetu a vytvářely by situaci, že je na politiku spolehnutí. V pořadu Interview ČT24 to řekl dramatik a polistopadový politik Milan Uhde, který byl prvním předsedou Poslanecké sněmovny. Za jediné politiky na úrovni považuje T. G. Masaryka a Václava Havla. Zdůraznil, že kdo vstoupí do politiky, má za své činy a názory ručit životem.

Věra Čáslavská se před olympiádou skryla v Jeseníkách. Chránila ji horská služba

Fenomenální československá sportovní gymnastka Věra Čáslavská se v roce 1968 po podepsání jednoho z dokumentů pražského jara ocitla v hledáčku tehdejší Státní bezpečnosti. Úkryt nalezla na chatě horské služby ve Vřesové studánce v Jeseníkách.

1