Téma 70 let od února 1948

Jan Masaryk byl synem prvního československého prezidenta, politikem a ministrem zahraničí. Po komunistickém puči v roce 1948 zůstal jako jediný demokratický ministr ve vládě, záhy ale tragicky zemřel – od jeho záhadné smrti právě uplynulo 70 let. Propaganda od první chvíle trvala na tom, že spáchal sebevraždu a této verze se držela až do pádu režimu. Novější vyšetřování ukázalo, že Masarykovi někdo ke smrti „pomohl“, viníka se však dodnes nepodařilo určit. Podle policie by k vyšetření mohly pomoci neodtajněné dokumenty z ruských archivů, ty ale země opakovaně odmítla Česku vydat.

Ministr kultury v demisi Ilja Šmíd (za ANO) ocenil rytíře a dámy české kultury. Stali se jimi dramatička Helena Albertová, historička Zora Dvořáková, prozaik Jáchym Topol a pomocný biskup pražský Václav Malý. Oceněno bylo také několik osobností in memoriam, mezi nimi básník Bohuslav Reynek. Vyznamenání byla předána v rámci 12. ročníku mezinárodního festivalu Mene Tekel.

Takzvaný Vítězný únor patřil během jedenačtyřiceti let totality k hlavním komunistickým svátkům. Deset let od převzetí moci ho strana připomněla například přehlídkou pěti tisíc milicionářů na Letné.

Na řadě míst Česka si lidé připomněli 70. výročí komunistického převratu z roku 1948. V pražské Nerudově ulici proběhl pietní akt na památku potlačeného studentského pochodu. Na Václavském náměstí demonstrovaly stovky lidí za svobodu, demokracii a svobodné podnikání. Kulaté výročí převratu připomněla i mše za kněze Josefa Toufara, který byl jednou z obětí komunistického režimu. Večer předá ministr kultury resortní ocenění perzekvovaným umělcům.

Čtyřicet let komunismu přineslo mnoho tragických příběhů. Za aktivní odboj a odpor proti totalitnímu režimu se proto už sedm let uděluje ocenění. Zatím ho dostalo víc než patnáct set lidí. Mezi nimi i Vladimír Stehlík, který byl v padesátých letech odsouzený k práci v uranových dolech. Své vzpomínky nyní předává dětem na školách.

Stromořadí na pražském Újezdě nese od soboty název Alej obětí totality. Prostranství před památníkem obětem komunismu od sochaře Olbrama Zoubka má připomínat ty, kteří za své názory přišli o svobodu či o život. Místo pojmenovali během pietního aktu k připomínce 70. výročí komunistického převratu zástupci hlavního města. Setkání bylo součástí mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel.

Komunisté převzali 25. února 1948 moc v Československu a na 41 let nahradili demokracii diktaturou. Česká televize v neděli divákům i čtenářům nabídne unikátní možnost sledovat dramatické události klíčového výročí, jako by se staly právě nyní. Na televizní obrazovce poběží celodenní vysílání, web nabídne internetový speciál. Vše večer završí pořad Dnes před 70 lety, kterým bude provázet moderátor Jakub Železný.

Perzekuce, zatýkání, zmanipulované procesy, deportace celých rodin, vyvlastňování. Komunistický převrat v roce 1948 tvrdě dopadl zejména na venkov. Tvrdým represím čelily na přelomu 40. a 50. let desetitisíce sedláků a hospodářů. Jednou z obětí byl i respektovaný statkář a bývalý starosta Žlunic Bohumil Vršťala. Přitom právě na venkov komunisté vydatně spoléhali, když v poválečných letech posilovali svou moc.

Od doby, kdy převzali komunisté moc v Československu, uplynulo 70 let. Období před únorovým převratem má ale jisté paralely se současností. V pořadu Interview ČT24 to uvedl publicista Luděk Navara. Podle něj je pro lidi obtížné orientovat se v současném dění. „Já se obávám, že neschopnost identifikovat hrozby je právě to, co nás spojuje s obdobím v letech 1945 až 1948. To je myslím analogie, která stojí k zamyšlení,“ řekl.

Kořeny převratu v roce 1948 musíme dle historiků hledat v poválečném vývoji země. Češi za sebou měli šest let války, kdy se společnost takříkajíc shýbla, výrazně přivykla násilí a to vytvořilo podmínky pro hlubší radikální změny. Ve společnosti se tedy stimulovala poptávka po radikálním řešení, nikoli kontinuitě předválečného uspořádání. A většina Čechů cítila, že meziválečné období první republiky nese na vypuknutí konfliktu svůj díl viny. „V únoru 1948 tedy KSČ těžila z nálad veřejnosti, které byly nakloněné komunistickým myšlenkám. A díky tomu pak vývoj v Československu probíhal za mnohem menších zásahů Sovětského svazu než jinde,“ říká historik Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý. Tématu Února 48 se bude věnovat i 90´ČT24 od 20:00.