Evropská unie o pár ostrovů menší, o něco chudší. Angličtinu jí však brexit nevezme

Méně křesel v europarlamentu, slabší pozice zemí mimo eurozónu i ekonomické a politické změny. Brexit Evropskou unii podle odborníků v mnohém promění. Přestože konkrétní dopady ukáže až další vývoj, některé z nich lze popsat už nyní.

Evropská unie – nadnárodní organismus, který se rozprostírá přes velkou část Evropy – přichází s koncem ledna o svého třetího nejlidnatějšího člena. Ve Velké Británii doposud žilo bezmála 13 procent obyvatel EU, ostrovy navíc představovaly více než pět procent rozlohy unie.

Srovnání EU před brexitem a po něm
Zdroj: Wikipedia.org, ČTK

Osekání Evropského parlamentu

Odchod Británie se v první řadě projeví na podobě institucí Evropské unie. „Změny se týkají především Evropského parlamentu, ze kterého odejdou britští europoslanci, ale jen část z nich doplní zástupci ostatních členských států,“ upozornil politolog Zdeněk Sychra z katedry politologie a mezinárodních vztahů na Západočeské univerzitě v Plzni. 

Zatímco dosud se „osmadvacítka“ dělila o 751 poslaneckých křesel, po odchodu Británie se evropský poslanecký sbor snižuje na 705 mandátů. Zástupci Spojeného království disponovali před brexitem 73 křesly. Z těch po přepočtu zůstane 43 prázdných. Zbylých 27 si rozdělí ostatní země.

Křesla navíc získají europoslanci ze čtrnácti členských států, které dřívější rozdělení mandátů znevýhodňovalo. Pět křesel tak nově připadá Francii a Španělsku. Tři Nizozemsku a Itálii a dvě Irsku. O jednoho europoslance navíc mají Slováci a také Estonci, Chorvati, Finové, Rumuni, Poláci, Rakušané, Dánové a Švédové.

Počet europoslanců za jednotlivé státy EU
Zdroj: Wikipedia.org, Europa.eu

„Po brexitu nastupující europoslanci už byli vybráni během řádných voleb v květnu 2019 – jde zjednodušeně řečeno o první nezvolené europoslance, kteří tedy nyní čekají na odchod britských zástupců,“ vysvětlil politolog ČT Lukáš Hájek. „Například Slovensku přibude po brexitu jeden mandát a na tento post už od voleb čeká Miriam Lexmannová z KDH,“ dodal.

Podle politologa Hájka ale brexit poměr sil v europarlamentu nijak zvlášť neovlivní. „V Evropském parlamentu nejsou platformy opozice a vlády odděleny tak striktně, jak to známe třeba z české Poslanecké sněmovny,“ uvedl Hájek. „Pokud bychom ale přesto nějakou vládnoucí koalici hledali, je to velká koalice lidovců, socialistů a liberálů, která má výraznou většinu,“ poznamenal.

Květnové volby do Evropského parlamentu ve Spojeném království ale vyhrála Strana pro brexit, která do výše zmíněné koalice nepatří. Z toho důvodu proto podle Hájka k výraznějšímu oslabení vládnoucí skupiny nedojde. „Ryze praktické a silové politické dopady tedy brexit na dění v Evropském parlamentu mít nebude,“ uzavřel Hájek.

Politické skupiny v Evropském parlamentu před brexitem a po něm
Zdroj: Schuman Associates

Stěhování agentur

Britští zástupci opustí i ostatní orgány Evropské unie; brexit se však nedotkne složení nynější Evropské komise. Ta totiž pod vedením Ursuly von der Leyenové začala loni fungovat už rovnou bez britského zástupce. Spojené království tehdy navzdory požadavku EU svého kandidáta nenavrhlo a Komise kvůli tomu s Británií zahájila řízení kvůli porušení povinností.

Změny se přitom týkají i evropských agentur, a to konkrétně Evropské lékové agentury (EMA) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), které sídlily ve Spojeném království.

„Jelikož žádné unijní agentury nemohou být umístěny mimo území Evropské unie, začalo spolu s brexitem hledání nových sídel,“ uvedl Hájek s tím, že už loni v březnu se EMA přesídlila do Amsterdamu a EBA o pár měsíců později do francouzské metropole. „Rozhodnuto bylo rovněž o přesunutí datového centra satelitního systému Galileo z Velké Británie do Španělska,“ doplnil Hájek. O setrvání v evropských agenturách budou Britové s Unií jednat v přechodném období.

Po brexitu čeká podle Sychry Unii také debata o strukturálních změnách. „Diskutuje se o nich od britského referenda už několik let. Nové vedení EU aktuálně připravuje velkou konferenci o budoucnosti Evropy, která začne na jaře a potrvá dva roky,“ připomněl Sychra.

Ve hře jsou podle něj zajímavé návrhy, jako je například legislativní iniciativa europarlamentu, reforma systému „spitzenkandidátů“ nebo rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v Radě. „Na straně druhé je otázkou, jakého kompromisu jsou členské státy schopny dosáhnout,“ poznamenal Sychra.  

Přesunutí těžiště mezi Francii a Německo

Odchod významného člena se pro Unii neobejde bez politických následků. Podle Hájka se promění v dvou klíčových ohledech – a to ve vnějším i vnitřním. „Z pohledu vnitřního fungování Evropské unie se už těžiště dalšího vývoje skutečně definitivně posune mezi Francii a Německo. Velká Británie po celou dobu svého členství v unii reprezentovala skeptický pohled vůči další integraci, a to zejména politické a ekonomické. Tento hlas nyní uvnitř Evropské unie bude mnohem méně hlasitý, takže bude zajímavé sledovat, zda se to promění v další integraci Unie,“ domnívá se Hájek.

Také podle Sychry odchod Spojeného království výrazně zamává rovnováhou mocí v EU. „Řada zemí ztratí brexitem koaličního partnera v některých oblastech a bude v nich muset hledat jiné spojence,“ poznamenal s tím, že zcela zásadně se oslabí pozice skupiny zemí mimo eurozónu.

„Z hlediska hlasování v Radě EU vzroste odchodem Británie váha velkých členských států či středních velkých států, například Polska. Menší členské státy tak bez nich nebudou fakticky schopny získat většinovou podporu, což na ně může vytvářet větší tlak při hledání konsenzu,“ upozornil Sychra. Politika Evropské unie je ale podle něj velmi komplexní a formování různých koalic je přirozená záležitost, kterou ovlivňuje mnoho faktorů.

Podle serveru Euraktiv ale bude nyní pravděpodobně snazší v některých oblastech – s nimiž Britové jako členové nesouhlasili – dosáhnout shody. Mohlo by se například jednat o otázku prohloubení evropského sociálního pilíře, dokončení bankovní unie, harmonizaci daní či práv duševního vlastnictví nebo zvýšení výdajů na bezpečnostní a zahraniční politiku.

„Jako nadnárodní organismus bude Evropská unie křehčí, možná až zranitelnější – a to spíš zevnitř než zvenčí,“ poznamenal už dříve v pořadu Horizont ČT24 Zdeněk Velíšek. Také Hájek se domnívá, že z vnějšího pohledu odchod ekonomicky, vojensky i politického významného člena Evropskou unii oslabí.

Zásadní změny v dosavadní geopolitice EU přitom Sychra neočekává. Přitom teoreticky by se mohlo zdát, že euroatlantická vazba oslabí. Pro řadu členských států je ale důležitá, a co se týče obrany, zatím nenahraditelná. „Navíc ji ‚testuje' spíše současná americká administrativa než samotná Evropa. Společně s brexitem je ale impulzem k důraznější globální politice EU, ať už v zahraničněpolitické, či obchodní oblasti,“ dodal Sychra. 

Ekonomické dopady

Podle analýzy společnosti Deloitte je Velká Británie v současnosti – měřeno objemem hrubého domácího produktu – pátou největší ekonomikou světa. V Evropské unii Británie v tomto ohledu zaujímala po Německu druhé místo a na hrubém domácím produktu osmadvacítky se v roce 2015 Británie podílela více než 15 procenty.

Podle Sychry se ekonomické ztráty nejvíce týkají samotného Spojeného království, které stál brexit před samotným vystoupením více než 100 miliard britských liber. „Z velkých států EU dopadne odchod Británie nejvíce na Německo, z těch menších hlavně na Irsko, výrazněji také na země Beneluxu nebo střední Evropy. Samozřejmě hodně záleží na tom, co všechno do ekonomických dopadů započítáme. Logicky poklesne celkový objem i průměrné HDP Unie, protože Británie byla bohatým státem,“ myslí si Sychra.

Navíc rozpočet EU přijde o významného čistého plátce – za rok 2018 do něj Spojené království přispělo téměř 13,5 miliardy eur. „To bude mít výrazný dopad na pozici čistých příjemců, včetně České republiky,“ podotýká Sychra. Unie tak bude muset po brexitu buď navýšit příspěvky zbývajících členů, nebo najít jiný zdroj příjmů.

Podle Sychry by však ekonomické ztráty po brexitu mohla do značné míry minimalizovat komplexní obchodní dohoda s EU. „Je na ni ale poměrně málo času. Při uzavření méně ambiciózní obchodní dohody budou ekonomické dopady narůstat,“ domnívá se politolog.

Ústup angličtiny?

Na první pohled by se mohlo zdát, že brexit otřese pozicí angličtiny, která se (nejen) napříč EU stala dominantním jazykem.

Podle médií i odborníků je však velmi pravděpodobné, že vedoucí úloha tohoto jazyka setrvá i po odchodu „země Shakespeara“. Je třeba si uvědomit, že odchodem Británie angličtina ze seznamu oficiálních jazyků nemizí – a to proto, že v EU nadále zůstává Irsko a Malta.

„Angličtina je dnes hlavním světovým jazykem a její význam v EU nebude klesat. Nejde ani tak to o to, že je to úřední jazyk dvou dalších malých států, ale pro řadu členských zemí se jedná o neutrální jazyk. Posílení francouzštiny nebo němčiny by tak oslabilo státy, které těmito jazyky nemluví. Ale bavíme se fakticky jen o francouzštině, protože instituce EU sídlí ve frankofonní oblasti,“ uzavírá Sychra.