'Ndrangheta, Camorra, Cosa Nostra. Italské mafiánské organizace si během své existence udělaly jméno nejen v Evropě, ale i za oceánem. Jen u nich ale hranice zločinu nekončí. V celé Evropské unii, tedy jejích členských 28 státech, je podle zprávy Europolu na 5 tisíc organizovaných zločineckých skupin. Jen několik z nich jde tak hluboko jako právě italská mafie.
Spojené mafie evropské: Bránit se organizovanému zločinu jde v EU jen těžko
Mafie dnes sice méně vraždí, rozhodně ale zůstávají nebezpečím ve sféře ekonomické, pro trh a volný obchod. Europol v roce 2013 zmonitoroval strategii italské mafie jako čistě ekonomickou, zejména pokud operuje v zahraničí. Nejde jen o vydělávání peněz, jde o veškeré aspekty produkce a konzumace statků i služeb. Zátěž pro ekonomiku jsou především obrovské zisky z obchodu s drogami.
Musíme zabránit naší generaci a co je důležitější, budoucím generacím v tom, aby žily ve společnostech, v nichž je volné hospodářství podřízeno kriminální ekonomice.
V roce 2004 byl Vincenzo Mazzarella, boss Camorry, neapolské mafie, zatčen v Eurodisney na předměstí Paříže, mezi plyšovými maskoty a vesele barevnými hotely. Nizozemci zase byli nepříjemně překvapeni zjištěním, že obchod s květinami, na který je celý národ hrdý, ovládá kalábrijská 'Ndrangheta.
Žádný kout Evropy není proti mafii imunní
Mafiánské skupiny mají značný vliv v Irsku, Británii, značně zasahují i do Česka, Rumunska, Slovenska, méně už v Maďarsku nebo Polsku. Právě v Česku podle serveru il Fatto Quotidiano například Camorra nejčastěji pere špinavé peníze, v Polsku pašuje cigarety, na Slovensku obchoduje Cosa Nostra se zbraněmi.
Italská mafie
David Ellero, důstojník vojenské policie odpovědné za boj proti trestné činnosti, napojené na Europol, vysvětlil pro ilfattoquotidiano.it, že „italská mafie je jediná, která má kořeny v Evropské unii. Neznají žádné hranice, zejména 'Ndrangheta a Camorra , které jsou někdy aktivní ve stejných oblastech, ale pracují různými způsoby. 'Ndrangheta má tendenci kolonizovat prostor a Camorra pouze vytváří styčné body pro provoz a investice. Tyto strategie se příliš neliší od těch, které vedly k rozšíření mafie v severní Itálii. Cosa Nostru však v zemích Evropské unie vidíme mnohem méně.“
„Dříve vraždili, dnes provozují restaurace“
Mafie se nešíří náhodně, následují cestičky vedoucí k možnostem obchodu a zisku. Jeho hlavními zdroji jsou podle Ellera pašování drog a praní peněz. „Pyrenejský poloostrov je hnízdem pro pašování drog, druhým směrem je pak Německo-Belgie-Holandsko kvůli přístavům v Antverpách a Rotterdamu,“ uvádí. „Italové jsou specialisti na praní peněz v zahraničí. Ti, kteří před třiceti lety vraždili, dnes provozují restaurace.“
Obchod s drogami má na činnostech mafie sice lví podíl, mezi jejich aktivity spadá kromě dalších i praní peněz, pašování cigaret, obchod se zbraněmi, pašování migrantů nebo poskytování sexuálních služeb v barech a nočních klubech.
Bojovat proti mafii je přitom těžké. 28 zemí EU se často ani neshodne na tom, co organizovaný zločin vlastně je. Dánsko nebo Švédsko podle severu il Fatto Quotidiano nemají zákony, které by jej popisovaly. Německo a Holandsko mají předpisy přinejmenším shovívavé.
Pokud mafiány nelze chytit kvůli zločinům, které páchají, je možné se zaměřit na jejich peněženky. Základním stavebním kamenem v boji proti organizovanému zločinu je podle zmiňovaného italského serveru bezesporu směrnice o zmrazování a konfiskaci prostředků a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii ze 3. dubna 2014.
Důkazy o investicích organizovaného zločinu v Evropě. OCP je projekt zaštítěný Evropskou komisí, jeho úkolem je monitorovat a vytvářet ekonomické studie týkající se organizovaného zločinu v Evropě.
Na počátku byla oslavovaná jako průlomová, nadšení z legislativy v průběhu schvalovacího procesu postupně opadlo. Finální text je založen na poznání, že i když přeshraniční zločinci rozhodně usilují o zisk, „existující režimy k zajištění a konfiskaci majetku nejsou plně účinné.“ Problémem mají být konkrétně „rozdíly mezi právními předpisy členských států.“
Budíček pro Evropu
Proti mafii se nebojuje jen na úrovni EU a jednotlivých států, hlasitě se proti organizovanému zločinu ozývají i jednotlivci. Svého nástupce, Nina Di Matteo, mají soudci Giovanni Falcone a Paolo Borsellino. Nespokojenost se situací dávají najevo i občané oblastí, kde mafie působí. Mezi nimi v posledních letech roste počet těch, kteří odmítají mafii platit výpalné za své obchody, veřejně proti ní vystupují a pořádají protesty nebo zakládají iniciativy.
Italská historie ukazuje, že nejpřísnější a efektivní antimafijní opatření byla přijata v důsledku vážného krveprolití, jako byly atentáty v roce 1982 v Palermu. Dne 30. března 2011 Roberto Scarpinato, soudce v Palermu, odborník v oblasti mafie, řekl ve Štrasburku: „V srdci Evropy, praní špinavých peněz mafie neustále roste v celé řadě průmyslových odvětví a rizika skryté mafiánsko-ekonomické kolonizace v rozvíjejících oblastech v Evropě nelze podceňovat. Poučit se lze z rozšíření mafie na severu Itálie, kterou jsme považovali za imunní. To by mělo být budíčkem pro celou Evropu.“