Marseillské paradoxy: Historie i moderna, odpadky i romantika

Když se řekne Marseille, většina z nás si představí vysokou kriminalitu a úsměvnou sérii o arabském taxikáři, který se jaksi nedobrovolně stal civilním pomocníkem policie. V něčem je tato představa nad míru přesná. Na předměstí tohoto starobylého francouzského přístavního města najdete spoustu vybydlených ulic, kde je stará zástavba, podobně jako třeba na pražském Žižkově, sem tam necitelně proložená panelákem a na ulicích se válejí hromady odpadků. Obyvatelé města jsou přehlídkou tradičních kmenových oděvů ze všech koutů Afriky sem tam lehce přikořeněnými islámskými šátky. Najednou se vám zdá, že jste přijeli do města, kde se postupem let přistěhovalecká menšina stala většinou.

Rodilých Francouzů nebo aspoň těch, které byste za ně považovali, potkáte v ulicích Marseille málo. Je to ten blonďatý žebrák na rohu? Když přijdete blíž, dost možná vás překvapí plynnou češtinou a dozvíte se, že se do Francie přistěhoval z Mladé Boleslavi. A rozhodně není sám. Po peugeotech a renaultech, tedy typických francouzských značkách, se po ulicích Marseille prohání také solidní množství aut z linek mladoboleslavské škodovky.

Jak je vidět na každém rohu, Marseille, kdysi mořeplavecká metropole a centrum zaoceánského obchodu, je nyní městem paradoxů. Představa o špinavém městě rázem vezme za své při procházce po Starém přístavu. Tady jsou ulice naprosto čisté, pokochat výhledem na přístav se můžete v jedné z mnoha příjemných kaváren na nábřeží. I tady se ale setkávají extrémy. Pokud přijdete dopoledne, dost možná vás z kaváren vyžena zápach ryb. Na nábřeží Quai des Belges v srdci starého přístavu můžete denně koupit množství čerstvých ryb, které do přístavu přivážejí místní rybáři.

A další paradox je nasnadě. Vedle praktických rybářských škunerů ve Starém přístavu kotví jako lákadlo pro turisty starobylé plachetnice i moderní výletní lodě boháčů. Nad jejich bezpečnou cestou z přístavu dodnes bdí dvě pevnosti, které vjezd do přístavu uzavírají - Fort St. Nicolas a Fort St. Jean. Dnešní podobu získaly za vlády krále Slunce - Ludvíka XIV., který městu prozíravě dal výsadní práva i obchodní monopol. Pevnost St. Jean je ale mnohem starší. Už ve 12. století zde rytíři řádu svatého Jana vybudovali strážní stanoviště, které mělo chránit město a přístav.

Námořníci - pulsující srdce Marseille

Mořeplavba je pro Marseille klíčová. Stála u zrodu i rozvoje města. Po moři sem už roku 600 před naším letopočtem připluli Řekové, kteří na místě dnešního města s téměř dvěma miliony obyvatel založili obchodní kolonii Massalia. O významu námořnictví svědčí i to, že v Marseille byla nalezena jedna z nejlépe zachovaných antických lodí. Pochází ze 2. století našeho letopočtu a vidět ji můžete ve zdejším muzeu historie.

Vykopávky v centru Marseille
Zdroj: ČT24/Alžběta Vejvodová

A tady se nabízí další paradox Marseille. Muzeum historii najdete, co by kamenem dohodil od Starého přístavu. Už z dálky uvidíte vykopávky prastarého řeckého přístavu, který je dnes zcela na suchu. Vykopávky jsou součástí muzea, které sídlí hned vedle - světe div se v moderní a (ne)pěkně šedivé budově burzovního paláce. Kromě muzea historie Marseille zde najdete také třeba nákupní centrum a několikapodlažní parkoviště. Francouzi si hold se sousedstvím nového a starého hlavu nedělají.

Námořnická chlouba s byzantskými prvky

I když některá sousedství moderní a starobylé architektury mohou nejen v Marseille, ale i v jiných francouzských městech docela překvapit, Marseille v mnoha případech dala i dávku pořádného šmrncu. Kdyby Francouzi s gustem nenahrazovali nové starým, asi jen těžko by mohla nad Starým přístavem vyrůst v polovině 19. století dnešní dominanta Marseille - kostel Notre Dame de la Garde (Panna Marie Ochránkyně).

Kostel v neobyzantském stylu je dobře viditelný snad z každičkého místa v Marseille. Jakoby námořníkům říkal: „Připlujte blíž, k mým nohám, nabízím bezpečný přístav.“ Na kostel, který je na první pohled nápadný střídáním bílých a zelených vrstev kamene, se nabízí nádherný pohled především ze Starého přístavu. Ale platí to i naopak. Pokud vystoupáte do strmého kopce až ke kostelu, budete moci naoplátku vychutnat nádherný pohled na přístav i na celé město, které se jako různobarevný koberec rozprostírá pod ním.

A za návštavu stojí i interiér kostela. Dolní kostel v románském stylu je celý vytesán do skály, horní kostel má nesmírně bohatou vnitřní výzdobu tvořenou mozaikami, různobarevným mramorem i žulou. Ze stropu i ze zdí visí makety lodí, které připomínají námořnickou minulost i přítomnost města.

Pohled na Marseille a pevnost d'If od kostela Notre Dame de la Garde
Zdroj: ČT24/Alžběta Vejvodová

I marseillská katedrála vyrostla na místě románské baziliky

A ještě jednou se vrátím ke zdánlivě prapodivnému francouzskému zvyku, stavět hned vedle prastarých památek moderní budovy, neb v Marseille to ani jinak nejde, město je podivnými sousedstvími doslova prodchnuté. Zatímco u nás se několik let bouřlivě diskutovalo o tom, zda může na Letné vyrůst Kaplického blob, zda to náhodou nenaruší historické centrum Prahy, jak je vidět, v Marseille si s tím nikdo hlavu neláme a rovnou staví. A není to jen případ kostela Notre Dame de la Garde nebo muzea historie. Mezi pevností chránící vjezd do přístavu a další významnou církevní stavbou Marseille - katedrálou de la Major - vyroste moderní byznys centrum.

A staré památky pohřbila i sama katedrála - stejně jako kostel Panny Marie Ochránkyně vystavěná v neobyzantském stylu. V 19. století jí musela ustoupit románská bazilika. Ze starobylého „trpaslíka“ nakonec volnomyšlenkářští Francouzi zanechali vedle neobyzantského „obra“ alespoň baptisterium.

Na své si v Marseille přijdou i milovníci literatury a středomořské přírody

Jak je vidět, Marseille má mnoho tváří. Ruce si zde podává Evropa s Orientem, katolíci s muslimy. A tak si zde na své přijde snad každý. Přímořská metropole láká nejen milovníky lodí a historie, ale i příznivce literatury. Na dohled od přístavu se totiž z vln moře tajuplně vynořuje pevnost d'If. Právě v té se odehrává román Alexandra Dumase Hrabě Monte Christo.

Do pevnosti d'If se dostanete jednou z mnoha výletních lodí ze starého přístavu. A doplout můžete nejen k pevnosti. Navšítívit lze také některou z mnoha calanques - zátok, kde z modrozelených mořských vln vystupují až 400 metrů vysoké bílé vápencové útesy. Kvůli nim byla zhruba 20kilometrová oblast mezi Marseille a malým romantickým přístavním městečkem Cassis vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí.

Tak neváhejte a ať jste mladí či staří, ať je léto nebo zima, ať máte takové či onaké zájmy, kupte si letenku nebo jízdenku, anebo osedlejte vlastní auto a nechte se okouzlit některou z mnoha tváří Marseille.