Domky svírané z jedné strany skálou a z druhé mořem. Úzké kamenné schody šplhající ještě užšími stinnými uličkami do strmého svahu. Rybářské vesničky, kde se čas zastavil, ale také vyhlášené turistické pláže plné pestrobarevných slunečníků. To jsou paradoxy Cinque Terre, národního parku na severoitalském pobřeží.
Rybářské perly na ligurském pobřeží
Monterosso al Mare, Vernazza, Corniglia, Manarola a Riomaggiore je pětice malých rybářských vesniček nerozlučně svázaných do parku Cinque Terre. Jako perly na moři se vynořují mezi skalisky strmého ligurského pobřeží. Dějiny těchto osad sahají až do 11. století a ve většině z nich máte pocit, že se tu krátce poté čas zastavil. Jediným výdobytkem moderní techniky je tu železnice, která se však diskrétně skrývá v podzemí, anebo si raději drží od vísek dostatečný odstup, aby ani v nejmenším nenarušila jejich jedinečný ráz.
Prohlídku Cinque Terre je nejlepší začít v Riomaggiore nebo v Monterossu al Mare. Význam je čistě praktický, jde totiž o krajní z pětice vísek. Já své putování začala v Riomaggiore, které je podle mého nejkrásnějším místem z celé pětice. Nabídnout může rušnou hlavní ulici i témař zapomenutá romantická zákoutí.
GALERIE
Rybářská vesnička Riomaggiore autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
Nejlépe si Riomaggiore vychutnáte, zaparkujete-li svého čtyřkolého miláčka na kopci nad vesnicí a dolů k moři se vydáte po svých. Vesnička se svými barevnými štíhlými domky na vás tu a tam vykoukne zpoza skály či suchého stromu. S každým krokem je pořád blíž a blíž a ten pocit, že ji máte na dosah, vás dost možná donutí ze strmého kopce běžet.
Úzká silnice, která se po stráních vine jako had, vás nakonec dovede až do malinkého a trošku stísněného centra Riomaggiore. Město vlastně svírají skály do jakéhosi těsného trojúhelníku zakončeného úzkou pláží. Nebo to vlastně má být přístav? Kdoví. Každopádně v létě tu narazíte jak na koupající se turisty, tak na rybářské loďky.
Z Riomaggiore do Manaroly pěkně po rovince
Z Riomaggiore se můžete vydat do dalších vesniček po svých, nebo se pohodlně svézt vláčkem. Já doporučuji to první. Vesnice spojuje úzká stezka vinoucí se po pobřeží. Za vstup na ni zaplatíte 10 euro. Výhled na moře, skalnaté pobřeží i na jednotlivé vísky ale stojí za to a cena vstupenky zahrnuje také lístek na vlak, kterým se můžete po procházce pohodlně vrátit do výchozího bodu. A výhledy ze stezky rozhodně stojí za to.
GALERIE
Mořské pobřeží lemují chodníky
Procházka z Riomaggiore do Manaroly Vám zabere slabou půlhodinku. Pokochat se můžete výhledem na moře i na Manarolu blížící se v dáli. Stezku místy zakrývají nejrůznější květiny a rostliny, které svými listy jen volají: Vyfoť se se mnou. Svým rázem je Manarola podobná Riomaggiore, jen není mezi skalami a mořem tak těsně sevřená. Pochlubit se může muzeem, kde se můžete seznámit s historií oblasti.
Vernazzu chrání středověká pevnost
V mnohém odlišná od prvních dvou vesnic je Vernazza. Z výšky na ni shlíží pozůstatky pevnosti, která měla vesnici chránit. Dominantou pevnosti i Vernazzy je věž, ze které můžete přehlédnout celou vesnici i pořádný kus pobřeží. Cestou k věži na vás ale čeká pořádný výšlap úzkými a trochu potemnělými uličkami. Není divu – věž se jako varovný ukazovák tyčí vysoko nad okolními domy. Cesta k ní tak trochu připomíná procházku bludištěm. Jakmile se dostanete těsně pod kopec, věž se schová v zákrytu za střechami domů, a tak vlastně nakonec hledáte jehlu v kupce střech a štíhlých domů.
GALERIE
Nad Vernazzou se tyčí zbytky pevnosti autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
Za návštěvu stojí také kostel Santa Margherita di Antiochia. Svatostánek pocházející ze 13. století není až tak zajímavý zvenku, jako spíš zevnitř. Tmavý kamenný interiér má vskutku spirituální atmosféru. A i bezvěrec v něm snadno ucítí dotek Boha. Kostel Santa Margherita di Antiochia stojí přímo v centru Vernazzy a jeho základy omývají mořské vlny tvrdě narážející na mořské pobřeží.
A velké malé letovisko na závěr
Procházku parkem Cinque Terre zakončíme v Monterossu al Mare. Historické dokumenty ukazují, že Monterosso je nejstarší z pětice vesnic. V reálu to nicméně tak nevypadá. Čas se zde už sice také zastavil, ale na rozdíl od ostatních vesnic, kde se jen málo změnilo snad od středověku, v Monterosu to spíš připomíná 50. nebo snad 60. léta 20. století. Širokou půlkruhovou pláž zdobí pestrobarevné slunečníky. A tak když v Monterossu svou prohlídku Cinque Terre zakončíte, dostanete se nenásilnou formou ze středověku zase pěkně pomalu zpět do naší doby.
Monterosso al Mare
Praktické rady
Lépe na podzim než v létě
Cinque Terre spadá pod ochranu světového kulturního dědictví UNESCO. Není tedy divu, že je vyhledávaným cílem turistů. V létě jich do malých vesniček přijíždějí tisíce. Poblíž vesnic budete jen těžko hledat místo na zaparkování, malé romantické plážičky budou zcela neromanticky přeplněné a na místních vlakových nádražích se budou tísnit stovky potících se lidí. Procházka po pobřeží bude ve vedru úmorná. A tak místo v létě raději zajeďte do Cinque Terre na podzim, kouzlo barevných rybářských vesnic sevřených v klínu skal si zcela jistě vychutnáte mnohem lépe.
Raději na dva dny než na jeden
Návštěva Cinque Terre se dá zvládnout za den. Lepší je ale setrvat alespoň dva dny. Na prohlídku vesniček tak budete mít víc času a zcela jistě zvládnete i muzea nebo koupání. A navíc po setmění mají rozsvícené domky namačkané na strmých stráních nezapomenutelné kouzlo.